Meziroční pokles stavební výroby v Česku po dubnovém zpomalení letos v květnu zrychlil na 6,8 procenta, uvedl Český statistický úřad. Meziměsíčně stavební produkce v květnu klesla o 5,1 procenta. Také průmyslová produkce zrychlila meziroční propad, a to na 3,2 procenta, v dubnu se snížila o 0,4 procenta. V meziměsíčním srovnání byl výkon českého průmyslu nižší o 2,2 procenta.
V inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, se produkce oproti loňskému květnu snížila o 6,3 procenta. V pozemním stavitelství, tedy stavbách budov, je propad o 7,1 procenta.
„V květnu bylo dokončeno 2905 bytů, což znamenalo meziroční pokles o 2,1 procenta. K tomuto poklesu přispěly kategorie konverzí bytových domů a nebytových budov, zatímco nových rodinných a bytových domů bylo dokončeno více,“ uvedla Drahomíra Dušková z oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ. Stavět se v květnu začalo 2819 bytů, což je o 18,2 procenta méně než loni.
Snížila se také hodnota staveb. U všech, na které bylo v květnu v zemi vydáno stavební povolení, dosáhla 52,5 miliardy korun, tedy o 9,2 procenta meziročně méně.
Stavební výroba v Česku letos meziročně stoupla pouze v únoru, v ostatních měsících klesala. Loni se meziročně snižovala po většinu roku, růst zaznamenal ČSÚ u stavebnictví jen v lednu a září.
Květnové výsledky ukazují podle analytiků na to, že sektor nadále prochází útlumem. Na vině jsou stále vysoké úrokové sazby či nedostatek pracovních sil. Mírného zlepšení by se stavebnictví podle Jana Vejmělka z Komerční banky mohlo dočkat ve zbytku roku „V souvislosti s dalším snižováním úrokových sazeb, a tedy zlevňováním financování, a celkovým zlepšováním ekonomické situace předpokládáme, že se v průběhu roku tento obrázek projeví i na investiční a stavební aktivitě,“ doplnil.
Za drahý, zdlouhavý a administrativně náročný označil proces stavění v Česku hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček. „To může odrazovat velké zahraniční investory i české domácnosti, aby se pouštěli do nových projektů. Tristním výsledkům určitě nepomáhají zmatky kolem digitalizace stavebního řízení,“ řekl.
V budoucnu by se podle Křečka vzhledem k chystaným veřejným investicím mělo více dařit inženýrskému stavitelství, podpořit pozemní stavitelství by pak mohly rostoucí ceny na realitním trhu.
Rozvoj veřejných zakázek se do celkových výsledků sektoru v budoucnu promítne také podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy. „Nicméně faktem je, že květen nás svými čísly úplně nepotěšil – stavební produkce klesla meziročně i meziměsíčně. Můžeme do jisté míry spekulovat nad vlivem státních svátků v prvních dvou týdnech května, ale nepřisuzoval bych tomu velký význam,“ doplnil.
Automobilové odvětví ovlivňuje výsledek průmyslu
V minusu byl také průmysl. Čísla za květen ukázala nejvýraznější meziroční pokles od loňského podzimu. „Pokles průmyslové produkce v květnu nejvíce ovlivnila výroba motorových vozidel, kde letošní prozatím nejslabší měsíc narazil na vyšší srovnávací základnu. Dále se prohloubil pokles ve výrobě strojů a zařízení, kde slabší poptávka zasáhla zejména výrobu zemědělských strojů nebo průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
Naopak se v květnu dařilo výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, oživení zaznamenal i potravinářský průmysl či výroba nápojů. Meziročně o sedm procent vzrostla i výroba a rozvod elektřiny, plynu a klimatizovaného vzduchu, a to zejména vlivem nízké srovnávací základny.
Výroba motorových vozidel klesla v meziročním srovnání o sedm procent. O čtvrtinu se snížila produkce ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, tento pokles podle statistiků ovlivnila vysoká srovnávací základna z loňského května a také dostatek zakázek z minulých měsíců. O zhruba desetinu byla nižší produkce ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství.
Hodnota nových zakázek v květnu meziročně vzrostla o 0,8 procenta, přičemž dynamika nových zakázek ze zahraničí i tuzemských zakázek byla stejná. Ve srovnání s dubnem byla hodnota nových zakázek nižší o tři procenta.
„Hodnotě nových průmyslových zakázek do černých čísel nejvíce pomohla výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Po loňském slabším roce dochází k oživení poptávky a oproti loňskému květnu se v tomto odvětví hodnota nových zakázek zvýšila o čtvrtinu. Zakázky přibyly i ve výrobě motorových vozidel a v chemickém průmyslu,“ konstatovala Marta Ortová z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
Průmysl klesl nejvýrazněji od září loňského roku, míní analytici
Tuzemský průmysl podle analytiků v květnu meziročně klesl nejvýrazněji od září loňského roku. „Obtížné časy v průmyslu pokračují. Meziroční statistika byla sice v květnu mírně zkreslena zvýšenou srovnávací základnou z loňského roku, ovšem to představuje jen velmi slabou útěchu,“ sdělil analytik Cyrrusu Vít Hradil. I meziměsíčně totiž podle něj v červených číslech zůstává 13 z 22 sledovaných zpracovatelských odvětví, tedy většina, což již na statistické efekty svádět nelze. Ještě varovněji vyznívá dlouhodobé srovnání, podle nějž je výkon tuzemského průmyslu momentálně podobný jako v dubnu roku 2017, tedy před těžko uvěřitelnými sedmi lety, poznamenal.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara na čísla v průmyslu „není hezký pohled“. „Poklesy jsou nejen meziroční, jsou také bohužel meziměsíční. Nicméně to vysvětlení je celkem jasné. Automobilový průmysl a také strojírenství jsou dva hlavní pilíře českého průmyslu a jsou to segmenty, které když rostou, tak mají sílu s sebou vytáhnout celý český průmysl a tím pádem i celou českou ekonomiku – a obráceně. A to se teď děje,“ popsal.
Špicar nicméně poznamenal, že pokles u automobilového průmyslu není nijak setrvalý. „Začátek roku se automobilovému průmyslu poměrně vydařil – on to byl, který táhl celou českou ekonomiku vzhůru,“ poznamenal s tím, že ještě zbývá druhá polovina roku. „Situace se postupně zlepšuje – například spotřebitelská poptávka, ale i situace na zahraničních trzích. Jen je ta konjunktura bohužel skutečně velmi pomalá,“ dodal.
„Hlavní zásluhu na meziročním propadu měl automobilový průmysl, který až do února držel celé odvětví nad vodou. Dva měsíce po sobě je ale v minusu, a to nejenom v důsledku vysokého srovnávacího základu, ale opět i vynuceným výpadkům v důsledku chybějících vstupů,“ dodal analytik Banky Creditas Petr Dufek. Žádný pozitivní náznak však podle něj zatím není vidět ani v dalších průmyslových oborech.
Zlepšení v příštích měsících není příliš pravděpodobné ani podle analytika České bankovní asociace Jakuba Seidlera. Poslední konsensus ekonomů sice předpokládá, že tuzemský průmysl letos vzroste o 1,3 procenta, odhad však bude podle něj patrně brzo revidován ve světle posledních čísel směrem dolů. Od ledna do května totiž tuzemský průmysl klesá o 1,3 procenta, podotkl.
Sdružení automobilového průmyslu nicméně očekává, že letos by výroba vozidel měla vzrůst minimálně o pět procent – až na 1,5 milionu vozů. „Automobilový průmysl si prošel třemi čtyřmi kapitálními krizemi v posledních třech čtyřech letech. A ty nás výrazně posílily, dokážeme fungovat flexibilněji, lépe, posílili jsme dodavatelské řetězce a posílili jsme naši výrobu,“ řekl viceprezident sdružení a prezident společnosti Toyota Motor Manufacturing Czech Republic Robert Kiml.
