V tuzemských hotelech, penzionech a kempech se ve druhém kvartálu letošního roku ubytovalo 1,6 milionu hostů, meziročně o 51,3 procenta více. Návštěvnost se tak po pěti čtvrtletích dostala do kladných čísel, i když ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 stále nedosahuje ani třetiny objemu návštěv, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Poprvé od konce roku 2019 stouply poskytovatelům služeb také tržby.
V Česku procitá cestovní ruch, návštěvnost je ale oproti roku 2019 jenom třetinová
7 minut
Události: Cestovní ruch a hotely
Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních se od dubna do června meziročně zvýšil ve všech krajích. Nejvíce v Praze, a to o 90 procent, a Karlovarském kraji, kde byl nárůst o 72 procent. Celkově tak hosté v nich ve druhém čtvrtletí strávili 4,2 milionu nocí, což je ve srovnání s loňskem nárůst o 56,1 procenta.
Do ubytovacích provozů ve druhém kvartálu přijelo o 47,4 procenta více domácích turistů, počet zahraničních cestovatelů se meziročně zvýšil o 79,1 procenta. Nejčastěji lidé nocovali v hotelích, do kterých jich zavítalo 906 tisíc, ve srovnání s loňskem o 64,1 procenta více. V penzionech se ubytovalo meziročně o 52,4 procenta více lidí, kempy navštívilo o 30,3 procenta turistů více.
Počty hostů v krajích ČR ve 2. čtvrtletí 2021
Do lázní zamířili hlavně Češi
Vyšší návštěvnost zaznamenala také lázeňská zařízení. Ubytovalo se v nich 93 tisíc lidí, o 68,7 procenta více než loni od dubna do června. Počet přenocování se v nich zvýšil o 54,1 procenta. Češi přijížděli ve druhém kvartálu do lázní častěji než cizinci, devět z deseti ubytovaných lázeňských hostů byli domácí turisté. Jejich průměrný pobyt trval deset nocí.
Meziročně lepších čísel dosáhli podle ředitele portálu Slevomat Ladislava Veselého především ti podnikatelé, kteří se byli schopni dané situaci přizpůsobit. „Tím myslím lázeňský trojúhelník. Tamní hoteliéři se zaměřili na rodiny s dětmi. Za normálních okolností neobvyklá cílovka, ale v covidové době více než vděčná. A zabralo to. Čísla jim výrazně rostla,“ uvedl.
Ze zahraničí přijelo nejvíce hostů do hromadných ubytovacích zařízení ve druhém čtvrtletí z Německa, statistici hlásí 57 tisíc příjezdů. Oproti minulému roku se jejich počet zvýšil o 14, 5 procenta. Za německými turisty se v počtu příjezdů umístili slovenští cestovatelé, kterých Česko navštívilo 53 tisíc. Je to meziroční nárůst o 75,6 procenta. Poláci obsadili na pomyslném žebříčku návštěvnosti třetí příčku s dvaceti tisíci příjezdy. Oproti loňsku je to zvýšení o 147,3 procenta.
Přenocující zahraniční hosté podle zemí ve 2. čtvrtletí 2021
„Počty zahraničních hostů jsou ale stále nízké, nedosahují ani desetiny příjezdů před covidovou krizí v roce 2019,“ okomentoval však čísla ČSÚ. „Díky nízké srovnávací základně vypadají výsledky cestovního ruchu za druhé čtvrtletí letošního roku velmi dobře. Ve skutečnosti se ale cestovní ruch vzpamatovává z tak tvrdého knockoutu, že ani nárůsty o desítky procent nejsou dostatečné k zotavení tohoto těžce zkoušeného odvětví naší ekonomiky,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
„Stále samozřejmě trvá ta covidová situace v celém světě, jsou s tím spojené komplikace, různé papírování. Každá ta země vyžaduje trochu jiné podmínky, takže pro zahraniční klientelu to je složitější,“ vysvětlila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
Místo statisíců čínských turistů jen stovky
Markantní je především pokles návštěvnosti ze strany čínských turistů. Jak upozornil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, zatímco v případě vývoje návštěvnosti turistů z drtivé většiny dalších zemí je na místě hovořit o jistém zotavování, pro Čínu takový verdikt neplatí.
„Ve druhém čtvrtletí 2019 navštívilo Českou republiku celkem 183 878 čínských turistů. Letos jich od dubna do června zavítalo do Česka jen 434. Tak markantní propad nevykazuje v porovnání s předpandemickou situací žádná jiná země. Citelné jsou propady v návštěvnosti také z dalších asijských zemí, namátkou z Jižní Koreje. Ty však nejsou tak výrazné,“ přiblížil.
Podle Kovandy výpadek asijských návštěvníků představuje zároveň existenční ohrožení pro cestovní kanceláře, které se na ně specializují, i pro ty, které jsou obecně zaměřeny na incomingovou turistiku. „Loni odešlo z byznysu kolem 150 cestovních kanceláří, letos to číslo může být srovnatelné,“ dodal.
Cestovní ruch v Česku ve 2. čtvrtletí 2021
Praha na špici
I přes drtivé poklesy v počtu návštěvníků se mezi regiony nadále drží na špici s 252 tisíci hosty Praha, především však díky domácím turistům, kteří tvořili více než šedesát procent návštěvníků. „Naší společnou prioritou s Letištěm Praha je v druhé polovině roku rozlétat letecká spojení z Itálie, Španělska a Francie,“ uvedl ředitel státní agentury CzechTourism Jan Herget.
Hlavní město se podle ředitele portálu Slevomat Veselého stalo tahounem hlavně víkendových pobytů, a to díky tomu, že ceny zdejšího ubytování razantně klesly. Praha má podle něho také výhodu v koncentraci kulturního dědictví a možností vyžití.
Tržby ve službách stouply
Poskytovatelům služeb ve druhém čtvrtletí rostly meziročně tržby bez očištění o 14,8 procenta a to ve všech odvětvích, po očištění o kalendářní vlivy byly vyšší o 13,8 procenta a mezičtvrtletně reálně o 3,4 procenta.
„Čtvrtletní tržby ve službách vzrostly poprvé od konce roku 2019. Vysoká tempa růstu v odvětvích spojených s cestovním ruchem jsou důsledkem výrazných propadů v loňském roce,“ uvedla ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ Marie Boušková.
V oblasti cestovního ruchu si vedle letecké dopravy, kde tržby vzrostly na více než dvojnásobek, polepšila například i ubytovací zařízení, kterým tržby stouply o třetinu. A u cestovních kanceláří byly v porovnání s loňským druhým čtvrtletím více než pětinásobné.
Podle analytika ČSOB Petra Dufka se tak služby postupně odrážejí od dna, i když zatím pomalu. „Návrat zákazníků byl prozatím docela pozvolný. A navíc je ve výsledcích vidět, že ani tuzemská poptávka nedokáže kompenzovat výpadek zahraniční turistiky,“ upozornil.
Rozvolnění by mělo nicméně podle něho umožnit růst výkonů služeb i v dalších měsících. „A ty by se proto měly výrazněji podílet na růstu celé ekonomiky zejména ve třetím čtvrtletí letošního roku, kdy průmysl ztrácí v důsledku nedostatku komponent svoji dřívější sílu,“ dodal Dufek.
Bez kurzarbeitu hrozí další kolaps, tvrdí asociace
Pokud vláda podle Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) pro podnikatele v cestovním ruchu rychle nespustí program kurzarbeit na udržení stávajících zaměstnanců, oboru v následujících měsících hrozí další kolaps. Pomoc by měla směřovat minimálně do nejvíce zasažených regionů.
Nejhorší situaci čelí velká města. Už tak těžký stav ve službách zhorší navíc rozhodnutí vlády, že od září nebudou mít lidé ze zdravotního pojištění hrazené preventivní testy na koronavirus.
Například ubytovací provozy, které se nacházejí v lokalitách tradičně v letních měsících vytíženými domácími turisty, hlásí obsazenost v průměru na šedesáti procentech. Od září ale očekávají propady, odhadují je na třicet až čtyřicet procent.
V oblíbených destinacích se ale podnikatelé potýkají s nedostatkem pracovníků. Pandemie podle Asociace způsobila, že cestovní ruch a pohostinství se staly rizikovými obory.
