Ekonom Lukáš Kovanda míní, že Česká národní banka (ČNB) navýšením základní úrokové sazby šokovala Česko i celý svět. ČNB se ve čtvrtek rozhodla sazbu razantně navýšit o 1,25 bodu na 2,75 procenta. Kovanda uvedl, že centrální banka tím „sundává nohu z plynu“ a snaží se rychle vrátit měnovou politiku do normálního režimu. Podle České bankovní asociace (ČBA) by se dokonce základní úroková sazba během několika měsíců mohla dostat až ke 3,5 procenta.
ČNB „sundavá nohu z plynu“, šokovala či dává naději, hodnotí ekonomové zvýšení sazeb
Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavní ekonom Trinity Bank Kovanda uvedl, že analytici v Česku očekávali růst sazby o půl, maximálně o tři čtvrtě procentního bodu. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg pak čekali růst sazeb o jeden procentní bod.
„Konsensus analytiků činil 75 bazických bodů, naše prognóza počítala s nárůstem o 50 bazických bodů. Zklamáni jsou i investoři na finančním trhu, a to i přesto, že čekali vzedmutí sazeb o celý jeden procentní bod,“ komentoval navýšení sazby ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Základní sazba ČNB tak bude s platností od pátku nejvyšší za celé období od prosince roku 2008, kdy banka snižovala základní sazbu v důsledku probíhající světové finanční krize, která kulminovala po pádu investiční banky Lehman Brothers v září 2008.
„V těchto dnech ČNB sazbu prudce zvyšuje, neboť se s rostoucí a nečekanou vehemencí snaží mírnit zejména inflační očekávání. Hrozí totiž, že se současný rychlý obecný růst cen skrze právě navýšená očekávání promítne do mzdových vyjednávání, takže by pak rapidní inflace definitivně ztratila svoji přechodnou povahu. Hrozilo by, že ČNB nebude uspokojivě plnit svůj zákonný mandát zdržování cenové stability,“ sdělil Kovanda.
„Ani astronomické zvyšování úrokových sazeb nedokáže odvrátit zdražování, které nás do konce letošního roku čeká. Dává nám však naději, že se růst cen zbrzdí v příštím roce,“ reagoval na rozhodnutí ČNB hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Předseda představenstva Expobank cz Lubomír Lízal míní, že celkový výhled ekonomiky se posouvá směrem ke stagflaci, tedy vyšší inflaci spojené s nižším ekonomickým výkonem. Domácí inflační tlaky nepolevují a inflační očekávání byla nad cílem. „Zahraniční cenové tlaky nepolevují a byly zvýrazněny oslabující korunou. Reálné úrokové sazby byly stále stimulační, a proto je rychlý růst sazeb nutný pro zachování cenové stability,“ podotkl.
Zakladatel finanční skupiny CFIG Martin Chovanec soudí, že navýšení sazeb ČNB je bezprecedentní krok, který vejde do učebnic ekonomie. „Domnívám se ale, že nepomůže srazit rychle rostoucí inflaci. Ta je tažena zejména vnějšími faktory, na které navýšení sazeb nemá žádný vliv. Ruku v ruce s tím se však razantně zvýší úrokové sazby u hypoték a úvěrů, což by mohlo trochu zchladit realitní trh,“ poznamenal.
Koruna v reakci na ČNB posílila
Podle hlavního ekonoma ČBA Jakuba Seidlera i přes rychlé zvyšování sazeb stále platí, že tento nástroj bude inflaci brzdit jen velmi pomalu. „Jeho vliv na inflaci je v horizontu alespoň jednoho roku. V krátkém pohledu by mohla mírně pomoct silnější koruna, ta vzhledem k razantnějšímu zvýšení sazeb posílila k 25,4 koruny za euro, nicméně obecně na rychlé zvyšování sazeb ze strany ČNB reaguje poměrně omezeně,“ uvedl.
Vývoj základní úrokové sazby ČNB (v %)
Zvyšování sazeb má však podle Seidlera také signalizační efekt, aby se inflační očekávání v ekonomice neusazovala, o to složitější a nákladnější by bylo inflaci následně tlumit.
„Dilema centrální banky nyní spočívá v tom, že část inflačních tlaků je nákladového charakteru a souvisí s globálním postpandemickým vývojem, nicméně potřeba vyšších sazeb z titulu domácích inflačních vlivů je z vývoje spotřebitelských cen také patrná,“ řekl Seidler s tím, že hlavní vlivy globální inflace spojené s nárůstem cen energií se v té tuzemské začnou projevovat až v následujících měsících.
Co se čeká dál?
Ekonomové i trh nyní očekávají, že sazby ČNB půjdou i nadále nahoru. Podle Seidlera se během prosincového a únorového jednání dostanou k 3,5procentní hranici. Na zvyšování základní sazby budou muset reagovat také banky, a to třeba prudkým zdražením hypoték, míní Kovanda. „Průměrná sazba hypoték v Česku tak poměrně rychle vzroste z nynějších zhruba 2,5 na více než čtyři procenta,“ uvedl.
„Dokud se inflace nevrátí zpět ke dvěma procentům, můžeme očekávat další zvyšování úrokových sazeb i na dalších zasedáních bankovní rady ČNB,“ komentoval Lubor Lacina z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
„Zhorší se podmínky pro poskytování úvěrů. Výrazně horší situaci mohou očekávat lidé, kteří se chystají refinancovat své hypotéky. Zároveň se prodraží financování státního dluhu,“ dodal Křeček.
Generální ředitel realitní kanceláře RE/MAX Jan Hrubý řekl, že navýšení základních úrokových sazeb realitní kanceláře nepřekvapilo, krok ČNB je podle něj logický. „Nepředpokládáme, že dojde k dramatické změně. Těch faktorů, které ovlivňují poptávku a nabídku realitního trhu je celá škála, hypoteční sazby jsou pouze jedním z těch mnoha, které v tom hrají roli,“ uvedl.
Splátky u některých nemovitostí se mohou navýšit o tisíce korun. „Tento scénář v kombinaci s těmi ostatními prvky typu zvýšení cen energií, covid, potenciální nezaměstnanost a podobně může vést k tomu, že určitá část domácností v dohledné době bude nucena svoji nemovitost prodávat,“ dodal Hrubý.
Ještě před rokem byla průměrná úroková sazba u hypotéky asi dvě procenta, letos v září to už bylo skoro dvě a půl procenta. Podražily i klasické úvěry u bank a stavebních spořitelen na nákup nemovitostí.
Vyšší budou i splátky aut
„Zdražují se hypoteční úvěry a tento trend bude pokračovat, takže předpokládáme, že počet nových hypoték bude každý měsíc klesat. Řada lidí, kteří rekonstruují byty, bude potřebovat další peníze, protože se zdražují stavební materiály,“ uvedl mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Události ČT: Vyšší budou splátky hypoték i aut (zdroj: ČT24)
Nejde přitom pouze o bydlení. Vyšší budou i leasingové splátky u nových aut. Před rokem byla měsíční leasingová splátka od největší společnosti na financování aut na trhu v případě vozu Škoda Octavia kolem 10 600 korun, nyní je to o tři tisíce víc. V ceně jsou nejen vyšší úroky, ale i dražší vůz a pojistka. Splátky za auta se budou zvyšovat i v příštím roce. I do nich se promítne rozhodnutí ČNB o růstu sazeb.
„S inflací kolem pěti procent a potenciálem jejího dalšího růstu není sporu o tom, že je třeba úrokové sazby dále zvyšovat. Je však také nezbytné bavit se o tom, jak rychle jednotlivé kroky činit a hlavně kam až se zpřísňováním měnové politiky zajít,“ upozornil Gürtler. Ekonomika teď podle něj čelí zvýšené míře nejistoty kvůli problémům v automobilovém průmyslu i šíření covidu.
Dlouhodobě jsou nejvýznamnějšími položkami v rozpočtech českých domácností náklady na bydlení a energie - tvoří až čtvrtinu všech výdajů. Pětinu pak představují náklady na potraviny.
Spotřební výdaje domácností (2020)
„S velkou částí rychlého růstu spotřebitelských cen ČNB nic nenadělá, a to je potřeba si přiznat. Není sice pravdou, že současná inflace souvisí pouze s externími faktory, jejich podíl je však významný. Rychle rostoucí ceny materiálů a energií se do spotřebitelských cen budou pravděpodobně promítat bez ohledu na výši sazeb. Vlivem evropské zelené politiky a příklonu od globalizace k regionalizaci ekonomik se může stát, že inflace se bude nad cílem ČNB nacházet delší dobu,“ uvedl Gürtler.
„Měnová politika ČNB je hledáním kompromisu mezi plněním inflačního cíle a podporou ekonomického růstu. Při zvyšování úrokových sazeb existuje vždy riziko, že nastartovaný ekonomický růst bude zbrzděn právě z důvodu zdražení úvěrů,“ řekl Lacina. Podle něj musí ČNB brát ohled i na politiku Evropské centrální banky. Příliš vysoký rozdíl v úrokových sazbách obou bank může mít negativní dopad na stabilitu české měny.
Prouza označil krok ČNB za problematický
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza označil navýšení základních úrokových sazeb za problematický. „Pořád zhruba ty dvě třetiny rostoucí inflace pochází z vnějších vlivů. Cena energií neroste jenom v Česku, vidíme ceny vstupů téměř pro jakoukoliv výrobu, dokonce ani nejsou komponenty. To je něco, co úrokové sazby v Česku neovlivní,“ řekl ve vysílání ČT.
Podle Prouzy by Česko spíše potřebovalo rozvolnění pracovního trhu. „To ale samozřejmě není role ČNB, ale vlády, která ještě neexistuje, a minimálně ještě měsíc existovat nebude. Ale i pokud bychom tady otevřeli český pracovní trh, tak ten efekt se dostaví za tři čtvrtě roku, možná za rok. Z mého pohledu teď budeme mít možná trochu zbytečně vysoké sazby,“ míní.
Prouza ale vidí i další problém. Zmínil, že většina nadnárodních firem soutěží o investiční zdroje v rámci své skupiny. „Pokud budou peníze v Česku dražší než jinde, tak se může stát, že ta skupina rozhodne, že raději investiční peníze pošle do Rumunska nebo Chorvatska, místo toho, aby investovala v Česku,“ upozornil.
Reakce na navýšení základních úrokových sazeb (zdroj: ČT24)