Cesta k vlastnímu bydlení je pro Čechy stále těžší. Jde to prakticky jen s hypotékami, které však zdražují

Nahrávám video

Dostupnost nového bydlení v Česku je ve srovnání 22 evropských zemí druhá nejhorší za Srbskem. Data společnosti Deloitte říkají, že nový byt vyjde na víc než 12 průměrných hrubých ročních platů. V Srbsku je to 15, zatímco v Německu šest a v Irsku jen tři. Našetřit na vlastní bydlení vedle běžných výdajů pro Čechy prakticky není možné.

Hana Lacinová bude stavět dům v Krupce v Ústeckém kraji. Právě v severních Čechách jsou nemovitosti nejlevnější z celé republiky. Postavit nové bydlení by ale přesto podle Lacinové jen z vlastních peněz nešlo.

„Neumím si to představit, protože bychom nesměli jíst, pít a popravdě nesměli bychom nikam chodit po dobu zhruba čtyřiceti let,“ vypočítává. 

Od banky si proto na bydlení půjčili 3,5 milionu, ale částku budou muset navýšit. „Právě čekáme, až dostaneme stavební povolení. Následně si dáme sraz s naší stavební firmou, která nám samozřejmě už naznačila, že se zdražovat bude. Takže právě budeme čekat, o kolik a jak moc budeme muset navyšovat hypotéku,“ doplnila Lacinová. 

Bez hypotéky už to dnes nejde

Naopak v hlavním městě jsou nemovitosti dlouhodobě nejdražší. V prvním čtvrtletí zde podle společnosti Deloitte stál metr čtvereční v průměru sto tisíc korun. Hypotéku na byt 3+kk v metropoli si brala i Pavla Mejstříková.

„Dívala jsem se i na byty v okolí Prahy a ty ceny vycházely dost podobně. A já určitě chci zůstat v Praze už z důvodu školek, škol a obchodů a všeho možného a nechci dojíždět,“ řekla. Kvůli vysokým nájmům raději byt koupila, i když sama přiznává, že měla štěstí. Na cenu bytu i nízký úrok hypotéky.

„Myslím si, že s běžnými příjmy bych nenaspořila na byt nikdy, takže určitě jediná varianta bylo vzít si hypotéku,“ dodala Mejstříková. 

Zdražování hypotečních úvěrů bude podle ekonomů pokračovat

Našetřit na bydlení z vlastních úspor už se i podle odborníků zdá téměř nemožné a to nejen v Praze. „Situace na trhu vlastního bydlení není vůbec jednoduchá. Češi našetří na vlastní bydlení z průměrného platu zhruba za 56 let,“ řekl člen představenstva Modré pyramidy Vladimír Pojer. 

Jenže zdražují už i samotné hypotéky. Od jara komerční banky zvyšují úroky a poprvé od začátku pandemie, na konci června, centrální banka také zvýšila základní sazbu, a to na půl procenta. Podle ekonomů proto zdražování hypoték bude pokračovat.

Banky od ledna do května půjčily lidem na bydlení už za více než 179 miliard. To je skoro stejný objem peněz jako za celý rok 2019, kdy poskytly hypotéky za necelých 182 miliard. Trend potvrzuje také developerská společnost Central Group. „Poptávka po nemovitostech je extrémně vysoká a nepřestává růst. Ukazují to i naše prodejní čísla, která jsou oproti loňsku dvojnásobná. Zájem neochladila ani postupně rostoucí úroková sazba hypoték, která v květnu stoupla na 2,06 procenta,“ uvedla výkonná ředitelka společnosti Michaela Tomášková.

Doplnila, že za první letošní čtvrtletí lidé v Praze koupili už 2 100 nových bytů, což je o 61,5 procent víc než před rokem. „Je to současně nejvyšší počet nových bytů, který se za jedno čtvrtletí v metropoli prodal. Pokud podobně silná poptávka vydrží i v druhé polovině roku, je jisté, že padnou další rekordy.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 9 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 9 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 10 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 15 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...