Covid-19 byl podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni druhou nejčastější základní příčinou úmrtí. Podlehlo mu 10 539 lidí, tedy více než osm procent zemřelých. Dalším lidem významně zhoršil zdravotní stav a přispěl k jejich dřívějšímu úmrtí, řekl ve středu novinářům předseda ČSÚ Marek Rojíček.
Covid-19 byl loni druhou nejčastější základní příčinou smrti v Česku, ukázaly statistiky
První základní příčinou smrti zůstala ischemická choroba srdeční, které podlehlo 19 171 osob, třetí cévní nemoci mozku (4196).
„Základní příčinaúmrtí je definována jako onemocnění nebo zranění, které iniciovalo chorobný řetězec stavů přímo vedoucích ke smrti,“ vysvětlil Rojíček. V dalších 6696 případech pacienti měli chronické onemocnění a covid ke smrti významně přispěl. „Urychlilo to smrt pacienta,“ dodal.
Pandemie měla jasný dopad na úmrtnost
„Zhruba u tří čtvrtin zemřelých se vyskytl na listu o prohlídce zemřelých další závažný stav, který nemoc nevyvolala. I pro lékaře je poměrně obtížné, zejména když jde o lidi ve vyšším věku, stanovit, která příčina přesně vedla ke smrti,“ vysvětlila Terezie Štyglerová z ČSÚ.
Tragický rok 2020
Nárůst počtu úmrtí v loňském roce se podle Rojíčka koncentroval do posledních tří měsíců roku. Nejvyšší počet lidí celkem, přes 16 tisíc, zemřel v listopadu. „V tomto ohledu bohužel rok 2021 bude ještě tragičtější. Neskončilo to prosincem, ale přelilo se to dál do prvních měsíců letošního roku,“ uvedl Rojíček.
Sebevražd nepřibylo
Podle webu ministerstva zdravotnictví v Česku od loňského vypuknutí epidemie koronaviru zemřelo v souvislosti s nákazou přes 30 300 lidí. Většina úmrtí připadá na letošní rok, kdy bylo přes 18 300 obětí. Nejtragičtějším měsícem byl letošní březen s více než 6000 mrtvými, pak loňský listopad a letošní leden s téměř 5000 mrtvými.
Covid byl druhou nejčastější příčinou úmrtí
Z celkového počtu 17 tisíc lidí meziročně navíc, respektive 15 tisíc při zohlednění stárnutí obyvatel, byl covid-19 základní příčinou úmrtí asi u 70 procent. Více než 3000 nadúmrtí lze přičíst nemocem oběhové soustavy, nejčastěji srdečnímu selhání, hypertenzi nebo ischemické chorobě srdeční. Dalších několik stovek statistici přičítají cukrovce, Alzheimerově nemoci a jiným demencím nebo zánětům plic. Naopak pokles je patrný u smrtelných dopravních nehod či vražd, počet sebevražd se výrazně nezměnil.
Covid zabíjel víc než rakovina
Nejhůř postižené oblasti
Největší podíl zemřelých loni připadl na covid-19 v kraji Vysočina, kde činil 10,2 procenta. V kraji mu podlehlo 661 lidí z celkového počtu 6450 mrtvých. Téměř ve všech krajích byl covid druhou nejčetnější příčinou úmrtí po chronické ischemické chorobě srdeční, výjimkou byly kraje Olomoucký a Moravskoslezský, kde byl covid třetí za srdečním selháním.
Kromě Vysočiny covid podstatně promluvil do statistiky zemřelých také v Karlovarském kraji, kde mu podlehlo 381 lidí z více než 4000 zemřelých. Podíl tak činil 9,5 procenta. Naopak nejmenší podíl připadá na Plzeňský kraj se 7,2 procenta. Do 7,5 procenta se podíl zemřelých na covid vešel ještě ve Středočeském, Libereckém, Moravskoslezském kraji a v Praze. V Praze byla také z krajů nejnižší míra úmrtnosti na covid, v přepočtu na 100 tisíc obyvatel covidu podlehlo přes 50 lidí.
Kde covid zabíjel nejvíc