Loni v Česku zemřelo téměř o 17 tisíc lidí víc než v roce 2019, jde zhruba o patnáctiprocentní nárůst. Podle Českého statistického úřadu je tak výrazná meziroční změna v historii po roce 1950 zcela výjimečná. Podle předběžných údajů loni zemřelo 129 100 lidí. Důvody nárůstu úmrtnosti statistiky neuvádějí, pravděpodobně k němu ale podstatně přispěla epidemie nemoci covid-19. Podle ministerstva zdravotnictví zemřelo loni s koronavirem 11 872 lidí.
V Česku zemřelo vloni o 15 procent více lidí, na podzim bylo úmrtí víc o desítky procent
UDÁLOSTI: Loni zemřelo téměř o 17 tisíc lidí víc než rok předtím (zdroj: ČT24)
Statistici zveřejnili v úterý 2. února tabulku s počty úmrtí do konce 52. týdne, do konce roku v ní zbývají jen čtyři dny a tato data se tedy dají pokládat za prakticky hotové zhodnocení úmrtnosti za celý rok 2020.
Počet mrtvých do 27. prosince podle statistiků dosáhl 127 803. „Již nyní je z předběžných dat zřejmé, že počet zemřelých za rok 2020 bude převyšovat 112,4 tisíce mrtvých z roku 2019 o více než 16,7 tisíce osob a jedná se tak o patnáctiprocentní nárůst. Takto výrazná meziroční změna je v naší historii po roce 1950 zcela výjimečná,“ uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček. V tomto století se meziroční změny dosud pohybovaly od poklesu o 4100 úmrtí v roce 2004 do nárůstu o 5500 v roce 2015, tedy od čtyřprocentního poklesu do pětiprocentního nárůstu.
Poklesla naděje na dožití
Po očištění dat od vlivu pokračujícího stárnutí obyvatel se podle ČSÚ ukazuje, že pokud by loni byla stejná úmrtnost jako v roce 2019, počet zemřelých by vzrostl pouze o 2000 lidí. První odhad naděje dožití při narození pro rok 2020 ukazuje na 75,3 roku pro muže a 81,4 pro ženy. Ve srovnání s rokem 2019 jde o pokles o jeden rok u mužů a o 0,7 roku u žen. Nepříznivá epidemická situace se tak projevila více u mužů. „Naděje dožití z roku 2020 odpovídá zhruba situaci v roce 2013, jde tedy o návrat o sedm let zpátky,“ uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.
Naděje dožití
Že vysoký počet zemřelých souvisí s koronavirovou pandemií, naznačuje fakt, že nejvíce se umíralo v listopadu a nárůst počtu úmrtí postihl nejvýrazněji věkovou kategorii od 75 do 84 let a více muže než ženy. Z regionů má největší relativní nárůst počtu zemřelých Zlínský kraj. Za listopad ČSÚ eviduje celkem 15 700 úmrtí, druhý nejvyšší údaj je za říjen se 14 200 úmrtími a třetí za prosinec se 14 000 mrtvými.
Také data ministerstva zdravotnictví ukazují nejvyšší počet úmrtí s covidem-19 v listopadu, a to téměř 5000. Druhý nejvyšší údaj je ale za prosinec s 3344 mrtvými s covidem a třetí za říjen s 2917 úmrtími s covidem. Nyní je ale zřejmé, že druhý nejvyšší počet obětí s covidem má letošní leden se 4610 mrtvými – ten se už samozřejmě do statistik za rok 2020 nepočítá.
Nejhorší měsíce
Podle statistiků se počty úmrtí začaly nad průměr předchozích pěti let pravidelně zvedat v první polovině září. Týdenní počty zemřelých vrcholily na přelomu října a listopadu, kdy ve 44. a 45. týdnu přesahovaly 4200 lidí, tedy dvojnásobek obvyklého počtu úmrtí v této části roku. Následující týdny počty mírně klesaly, avšak zůstávaly nadprůměrné. Ještě v 50. týdnu byly o 40 procent vyšší, než je v tomto týdnu běžné, a po zbytek roku se dále již nesnižovaly.
Počet zemřelých podle kalendářních měsíců
Rekordní hodnoty loni zaznamenaly také statistiky denních počtů úmrtí. Zatímco v předcházejícím pětiletém období od roku 2015 do roku 2019 překročil denní počet zemřelých hodnotu 450 pouze jedenkrát, v roce 2020 byl denní počet úmrtí takto vysoký nepřetržitě od 18. října do 19. listopadu. Denní maximum 656 mrtvých padlo 2. listopadu.
Týdenní počty zemřelých
Absolutní počet zemřelých meziročně vzrostl ve všech krajích. Nejvíce ve Zlínském kraji, kde počet zemřelých loni převýšil počet z roku 2019 o téměř čtvrtinu. Dalšími kraji s nejvíce nadprůměrným nárůstem byly kraje Karlovarský a Olomoucký, naopak Plzeňský kraj a Praha byly s 11 a 12 procenty kraji s nejmenším meziročním nárůstem.
Na co zemřeli?
Statistika ČSÚ neříká, na co lidé zemřeli. Data o struktuře zemřelých v roce 2020 podle příčin smrti totiž nejsou zatím dostupná – statistika příčin smrti vzniká propojováním dat ze statistického hlášení o úmrtí, které ČSÚ obdrží od matričních úřadů za každé úmrtí, s údaji z Listu o prohlídce zemřelého, které ohledávající/pitvající lékaři posílají Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v minulosti uvedl, že jen asi 30 procent z vykazovaných úmrtí s covidem-19 je skutečně jednoznačně s koronavirem spojených, za což sklidil kritiku opozice. Vědci z iniciativy Sníh zase na základě demografických údajů odhadují, že dohromady přišli obyvatelé Česka o 90 tisíc let života.
Podle demografky Kláry Hulíkové Tesárkové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se dá předpokládat, že zvýšená úmrtnost je v maximální části způsobena dopadem pandemie - ať už přímo nebo nepřímo. „Počty zemřelých na covid 19, které jsou vykázány v oficiální databázi, jsou o třetinu nižší, nicméně ten průběh nadúmrtnosti a počtu vykázaných úmrtí během jednotlivých týdnů spolu tak úzce koreluje, že to lze skutečně považovat za dopad pandemie,“ uvedla.
Historicky výjimečný stav
Tato čísla jsou podle ČSÚ i jiných demografů v moderních dějinách naprosto výjimečná. „Pokud jdeme do posledních několika dekád, tak se dá říct, že něco takového jsme nezaznamenali. Od roku 1990 jsme v podstatě zvyklí zaznamenávat pouze nárůsty naděje dožití, to znamená zlepšování úmrtnosti. Pokud bychom šli víc do minulosti, dostali bychom se až ke druhé světové válce, což byly úplně jiné důvody a úplně jiné poměry,“ komentovala výsledky Klára Hulíková Tesárková.
Podle časové řady za posledních sto let, ve které jsou data přepočtena na současné území České republiky, se růst počtu mrtvých dostal pouze jednou přes šest procent. Bylo to právě v roce 1945, tedy v posledním roce Druhé světové války, kdy počet zemřelých stoupl meziročně o 14,5 procenta. Mrtvých přibylo za rok přes 23 tisíc, celkem zemřelo v daném roce téměř 185.000 lidí.
K poklesům hodnoty naděje dožití sice docházelo v 60. letech 20. století, ale tam to bylo podle demografky dáno mnoha různými faktory: „To se týkalo zdravotnického systému i celkové sociální, ekonomické a společenské situace v zemi. Protože celkový počet zemřelých odráží změny velikosti populace jako celku a výrazné změny věkové struktury, ke kterým docházelo, takže určitě má smysl se orientovat právě podle naděje dožití, i jak zmiňuje ČSÚ – od druhé světové války nebo od roku 1950 takovýhle pokles nebylo možné zaznamenat.“