Lidé v Česku kvůli pandemii přišli o 90 tisíc let života, odhaduje vědecká iniciativa Sníh

Tisíce lidí v České republice podle vědců z Iniciativy Sníh umřely v době pandemie covidu-19 zbytečně, a to nejen přímo kvůli viru. Odhadují, že dohromady přišli obyvatelé Česka o 90 tisíc let života. Uvedli to v úterý na on-line tiskové konferenci. Iniciativa je součástí celosvětové vědecké aktivity John Snow Memorandum, která žádá řízení boje s pandemií založené na vědeckých důkazech. Je pojmenována po zakladateli oboru epidemiologie, britském lékaři Johnu Snowovi, který žil v 19. století.

Video Podle vědců z Iniciativy Sníh během epidemie zemřely v Česku tisíce lidí zbytečně
video

Podle vědců z Iniciativy Sníh během epidemie zemřely v Česku tisíce lidí zbytečně

„Naše země epidemii nezvládá,“ uvedl v úterý imunolog Zdeněk Hel, který působí na lékařské fakultě Alabamské univerzity. Podle něj současná kompromisní strategie vlády povede k tomu, že se bude Česko s epidemií potýkat déle. Potřeba jsou podle něj rozhodnější a efektivnější řešení.

„Každý den, kdy budeme v rozvolněném stavu, zaplatíme několika dny karantény po Novém roce,“ řekl k tomu prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Podle demografky Dagmar Dzúrové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy úmrtí v souvislosti s covidem-19 prokazatelně zkrátila život více než 9500 lidí, dalším zasáhla do života dlouhodobými negativními následky nemoci nebo ztrátou blízkých. Od začátku března do začátku listopadu, do kdy jsou dostupná data o úmrtích, zemřelo o 7500 lidí víc než v průměru za stejné období v předchozích pěti letech. 

„Tento počet zemřelých je z poloviny v důsledku příčin úmrtí na covid a s covidem a druhá část, úplně stejný počet, je v důsledku jiných příčin,“ uvedla. Příčiny úmrtí podle ní zatím k dispozici nejsou, může jít ale například o zanedbanou preventivní péči.

Podle René Levínského z Centra pro modelování biologických procesů (BISOP) tito lidé zemřeli v důsledku nezvládnuté epidemie. Každý týden jich je nyní přibližně 2000. „Není zdravá ekonomika s umírajícími lidmi,“ řekl.

Podle Jindřicha Vobořila, který se zaměřuje na prevenci v sociálních službách, zejména na seniory dopadá velmi tvrdě i dlouhodobá izolace. „Asi 40 procent lidí, kteří zemřeli na covid v západním světě, jsou lidé z domovů pro seniory,“ dodal. Žije v nich asi dvě až čtyři procenta populace.

Demografové také spočítali, že do konce roku se v průměru sníží naděje dožití českých mužů asi o 1,15 roku a žen o téměř jeden rok. „Za posledních 50 let nedošlo u nás ke snížení naděje dožití,“ dodala Dzúrová.

Věda proti pandemii

Iniciativa Sníh si podle Hela dala za cíl vyvracet omyly a dezinformace, ukazovat příklady dobré praxe nebo připravovat vědecké podklady ke strategiím. Chce také přispět k návratu důvěry v odborníky a poskytovat médiím i veřejnosti ověřené informace. Dále hodlá pracovat na vytvoření vědeckého centra, které by se věnovalo mezinárodní ochraně veřejného zdraví v regionu střední Evropy.

Současná situace podle Hela vyvíjí mimořádný tlak na zdravotní systém a jeho pracovníci mu budou vystaveni ještě několik měsíců. Za dobrou zprávu považuje dostupnou vakcínu. „Pokud je vakcína vyrobena solidním výrobcem a prošla validacemi v EU a USA, negativní následky budou minimální. Ale jistě budou,“ dodal Hel.

I před zahájením očkování jsou podle něj dostupné všechny prostředky pro poražení epidemie. Iniciativa klade důraz na testování včetně preventivního, trasování kontaktů a opatření spíše lokálního charakteru. „Jde o to vydržet několik následujících měsíců, než bude vakcína dostupná,“ dodal.

Českých a slovenských signatářů memoranda jsou zatím desítky, je mezi nimi například biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka, molekulární imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR nebo ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer. Z vědců působících v zahraničí je to kromě Hela také epidemiolog a odborník na zdravotnickou statistiku Hynek Pikhart z University College London. Přímo v iniciativě je 17 z nich.