Covidová zima přichází. Čeští vědci podepsali výzvu Johna Snowa

Čeští vědci se připojili k mezinárodnímu memorandu o úspěšném boji proti covidu-19. Jeho cílem je srozumitelné informování veřejnosti založené na aktuálních vědeckých poznatcích. Epidemii je podle nich třeba regulovat až do dostupnosti vakcíny.

Memorandum pojmenované po britském lékaři Johnu Snowovi z 19. století, který je považovaný za otce epidemiologie, podepsalo celosvětově asi 7000 expertů z lékařských i nelékařských oborů. Zveřejnil ho v polovině října prestižní lékařský časopis Lancet.

Jeho prezentace v České republice je podle signatářů reakcí na to, že někteří lidé pandemii stále bagatelizují, což považují za jednu z příčin současné intenzivní druhé vlny. Problematické jsou podle nich zejména názory, které průběh a důsledky nemoci covid-19 povrchním způsobem srovnávají se sezonní chřipkou, ignorují nebo zpochybňují počet obětí i závažnost následných komplikací. Za nebezpečné považují i výzvy k „promořování“ neboli přirozené imunizaci celé populace tím, že nemoc lidé ve velké míře volně prodělají.

Jak bojovat proti pandemii

Vědci se shodují, že velká část Evropy, USA a další země čelí zrychlujícímu se nárůstu počtu případů, proto je nezbytné jednat. „I když lockdown narušuje běžný život společnosti a negativně ovlivňuje psychické a fyzické zdraví a ekonomiku, často se projevily tyto negativní důsledky výrazněji v zemích, které nebyly schopné využít čas během lockdownu a po něm k tvorbě efektivních nástrojů kontroly šíření infekce,“ píše se v memorandu.

Pokud neexistují odpovídající opatření pro řízení pandemie a jejích společenských dopadů, včetně finančních a sociálních programů, čelí tyto země pokračujícím restrikcím. „Nelze se divit, že důsledkem je všudypřítomná demoralizace a ztráta důvěry,“ uvádí memorandum.

Česká cesta

Česko se podle tuzemských signatářů rozhoduje, kterou cestou půjde. „Ocitli jsme se nyní na křižovatce, zda půjdeme cestou vysokých denních přírůstků nakažených, nebo se pokusíme jejich počet stlačit na úroveň, kdy je pandemie alespoň částečně kontrolovatelná,“ uvedl jeden z nich, výkonný ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů René Levínský.

První cesta by podle něj vedla k vyčerpání zdravotnictví, druhá umožní po delší období udržet nízké počty díky testování, trasování a karanténním opatřením. „Vzhledem k tomu, že aktuální přírůstky jsou stále vysoké i při nedostatečném testování, nekloním se k okamžitému zahájení uvolňování přijatých opatření,“ dodal.

Snaha o kompromisy místo efektivního potlačení epidemie podle nich vede k nestabilní situaci, která může vést k opětovnému šíření. „Výsledkem přístupů nezaložených na vědeckých poznatcích jsou současné velké ztráty na zdraví, životech i majetku, jimž bylo možné se vyhnout,“ uvedli.

Než bude dostupná vakcína, což se očekává v horizontu měsíců, měla by podle memoranda být hlavní odpovědí na pandemii snaha o její co největší potlačení prostřednictvím hygienických opatření, testování, trasování, dodržování karanténních opatření a dalších prostředků.

Českých a slovenských signatářů je zatím několik desítek, je mezi nimi například biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Kovalinka, molekulární imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR nebo ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer. Z vědců působících v zahraničí to je imunolog Zdeněk Hel působící na lékařské fakultě Univerzity of Alabama nebo epidemiolog a odborník na zdravotnickou statistiku Hynek Pikhart z University College London.

České výzvy

Už v první vlně pandemie se v České republice objevily první výzvy vědců a odborníků i veřejnosti. Největší pozornost vyvolala takzvaná Výzva jedenácti, kterou podepsali lékaři z Univerzity Karlovy. Její autoři vyzývali k tomu, aby se podařilo „zásadně zrychlit rozvolňování opatření – ve prospěch zdraví občanů, ekonomické a společenské stability a prosperity země.“

Na ni reagovala výzva infektologů a imunologů ze stejné univerzity, kteří vyzývali, aby se k otázce řešení covidové pandemie vyjadřovali spíše experti s profesní znalostí tohoto tématu. 

Přes 74 tisíc podpisů má petice s názvem „Otevřený dopis lékařů vládě, parlamentu a médiím ohledně tzv. koronavirové krize“, jejímiž autory jsou zejména lékaři, kteří se živí takzvanou alternativní medicínou, například homeopatií. Ti v ní odmítli plošné nošení roušek, rychle vyrobenou vakcínu, testování bezpříznakových lidí nebo restriktivní opatření. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...