Covidová zima přichází. Čeští vědci podepsali výzvu Johna Snowa

Čeští vědci se připojili k mezinárodnímu memorandu o úspěšném boji proti covidu-19. Jeho cílem je srozumitelné informování veřejnosti založené na aktuálních vědeckých poznatcích. Epidemii je podle nich třeba regulovat až do dostupnosti vakcíny.

Memorandum pojmenované po britském lékaři Johnu Snowovi z 19. století, který je považovaný za otce epidemiologie, podepsalo celosvětově asi 7000 expertů z lékařských i nelékařských oborů. Zveřejnil ho v polovině října prestižní lékařský časopis Lancet.

Jeho prezentace v České republice je podle signatářů reakcí na to, že někteří lidé pandemii stále bagatelizují, což považují za jednu z příčin současné intenzivní druhé vlny. Problematické jsou podle nich zejména názory, které průběh a důsledky nemoci covid-19 povrchním způsobem srovnávají se sezonní chřipkou, ignorují nebo zpochybňují počet obětí i závažnost následných komplikací. Za nebezpečné považují i výzvy k „promořování“ neboli přirozené imunizaci celé populace tím, že nemoc lidé ve velké míře volně prodělají.

Jak bojovat proti pandemii

Vědci se shodují, že velká část Evropy, USA a další země čelí zrychlujícímu se nárůstu počtu případů, proto je nezbytné jednat. „I když lockdown narušuje běžný život společnosti a negativně ovlivňuje psychické a fyzické zdraví a ekonomiku, často se projevily tyto negativní důsledky výrazněji v zemích, které nebyly schopné využít čas během lockdownu a po něm k tvorbě efektivních nástrojů kontroly šíření infekce,“ píše se v memorandu.

Pokud neexistují odpovídající opatření pro řízení pandemie a jejích společenských dopadů, včetně finančních a sociálních programů, čelí tyto země pokračujícím restrikcím. „Nelze se divit, že důsledkem je všudypřítomná demoralizace a ztráta důvěry,“ uvádí memorandum.

Česká cesta

Česko se podle tuzemských signatářů rozhoduje, kterou cestou půjde. „Ocitli jsme se nyní na křižovatce, zda půjdeme cestou vysokých denních přírůstků nakažených, nebo se pokusíme jejich počet stlačit na úroveň, kdy je pandemie alespoň částečně kontrolovatelná,“ uvedl jeden z nich, výkonný ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů René Levínský.

První cesta by podle něj vedla k vyčerpání zdravotnictví, druhá umožní po delší období udržet nízké počty díky testování, trasování a karanténním opatřením. „Vzhledem k tomu, že aktuální přírůstky jsou stále vysoké i při nedostatečném testování, nekloním se k okamžitému zahájení uvolňování přijatých opatření,“ dodal.

Snaha o kompromisy místo efektivního potlačení epidemie podle nich vede k nestabilní situaci, která může vést k opětovnému šíření. „Výsledkem přístupů nezaložených na vědeckých poznatcích jsou současné velké ztráty na zdraví, životech i majetku, jimž bylo možné se vyhnout,“ uvedli.

Než bude dostupná vakcína, což se očekává v horizontu měsíců, měla by podle memoranda být hlavní odpovědí na pandemii snaha o její co největší potlačení prostřednictvím hygienických opatření, testování, trasování, dodržování karanténních opatření a dalších prostředků.

Českých a slovenských signatářů je zatím několik desítek, je mezi nimi například biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Kovalinka, molekulární imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR nebo ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer. Z vědců působících v zahraničí to je imunolog Zdeněk Hel působící na lékařské fakultě Univerzity of Alabama nebo epidemiolog a odborník na zdravotnickou statistiku Hynek Pikhart z University College London.

České výzvy

Už v první vlně pandemie se v České republice objevily první výzvy vědců a odborníků i veřejnosti. Největší pozornost vyvolala takzvaná Výzva jedenácti, kterou podepsali lékaři z Univerzity Karlovy. Její autoři vyzývali k tomu, aby se podařilo „zásadně zrychlit rozvolňování opatření – ve prospěch zdraví občanů, ekonomické a společenské stability a prosperity země.“

Na ni reagovala výzva infektologů a imunologů ze stejné univerzity, kteří vyzývali, aby se k otázce řešení covidové pandemie vyjadřovali spíše experti s profesní znalostí tohoto tématu. 

Přes 74 tisíc podpisů má petice s názvem „Otevřený dopis lékařů vládě, parlamentu a médiím ohledně tzv. koronavirové krize“, jejímiž autory jsou zejména lékaři, kteří se živí takzvanou alternativní medicínou, například homeopatií. Ti v ní odmítli plošné nošení roušek, rychle vyrobenou vakcínu, testování bezpříznakových lidí nebo restriktivní opatření. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 7 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...