Údaje o pandemii jsou jen stínem pravdy. Víc odhalí statistika nadměrné úmrtnosti

Údaje o počtu lidí, kteří zemřeli na nový koronavirus, nemusí být vypovídající. Vědci se proto více zaměřují na takzvanou nadměrnou úmrtnost, která o dopadu pandemie na jednotlivé země nebo města může prozdradit víc.

Vizualizace viru SARS-CoV-2
Zdroj: Wikimedia Commons Autor: We Are Covert

Vědci a lékaři od počátku pandemie nového koronaviru řeší, jak nejlépe doložit naléhavost situace i to, jak veřejnosti ukázat, kolik životů si covid-19 vybírá. Na první pohled může být nejjednodušší prostě uvádět počty lidí, kteří s covidem-19 zemřeli. Z mnoha důvodů je to ale složité a mnohdy nepřesné.

Proč (ne)věřit statistikám

Údaje o počtech zemřelých na nový koronavirus se v jednotlivých zemích pořizují podle zcela odlišných metrik, jinými způsoby a podle různých tradic. Někde se uvádějí zemřelí s covidem, jinde zemřelí, u nichž byla nemoc hlavní příčinou smrti, jinde zase i ti, u kterých k úmrtí jen přispěla. Dokonce se objevily situace, kdy se jako úmrtí na covid uváděla i úmrtí s podezřením na covid.

Dalším důvodem je omezené testování, zejména na počátku pandemie v zemích, které byly postiženy nejvíce, nebyl dostatek personálu ani k péči o nemocné, takže docházelo ke špatných diagnózám. Se stejným problémem se i dnes potýkají podfinancované zdravotnické systémy v chudších zemích.

V mnoha státech světa také lidé umírají častěji doma než v nemocnicích. U takových případů se ale mnohdy příčina smrti neurčuje a tělo se na covid netestuje. Případy mimo nemocnice tedy data významně zkreslují, protože vlastně unikají systému – a je jich nečekaně mnoho. Philip Setel, viceprezidenz zdravotnické organizace Vital Strategies, uvádí v odborném časopise STAT, že až 80 procent úmrtí se vyskytuje mimo nemocnice, bez účasti lékaře.

Některým údajům se navíc nedá příliš věřit. Diktátorské nebo autoritářské režimy zveřejňování údajů politicky ovlivňují, aby jejich země vypadala lépe.

Všechny tyto argumenty tak mohou vést k nepravdivým nebo zavádějícím výsledkům, které pak hrozí podceněním nebo naopak přeceněním skutečné nebezpečnosti pandemie.

Řada expertů proto doporučuje sledovat úplně jiný parametr, takzvanou „nadbytečnou smrt“. Jedná se o celkový počet ztracených lidských životů nad úrovní očekávanou podle historických dat.

Proč je to nejdůležitější číslo

Tento údaj totiž nejlépe odráží celkovou zdravotní situaci pandemie. Ukazuje nejen ty, kteří zemřeli přímo na danou nemoc, ale zahrnuje také všechny případy, kdy v přeplněných nemocnicích umírali lidé na jiné choroby, protože se jim kvůli covidu nedostalo potřebné péče.

Do těchto statistik, byť se zpožděním, se dostanou i případy lidí, kteří například v obavě z nákazy infekční nemocí včas nenavštíví svého lékaře a ten tak neodhalí nemoc, u níž by včasná léčba mohla zachránit život.

Vědci po celém světě se tedy k statistickému údaji „nadbytečné smrti“ přiklánějí stále častěji. Doporučují ho sledovat i experti Světové zdravotnické organizace, kteří v odborném časopise Bulletin of the World Health Organization uvádějí, že „součet všech úmrtí srovnaný s historicky očekávanou úmrtnosti poskytuje obrázek o úmrtích, která nastala navíc. Zachycuje tak jak přímý dopad epidemie, tak i její dopad nepřímý“.

Experti WHO současně upozorňují, že i když příčina smrti má bezpochyby velký význam, proces přiřazení správné příčiny smrti během pandemie covidu-19, zejména v zemích bez automatizovaných systémů, může analýzu oddálit a poskytnout pouze neúplný obraz o rozsahu pandemie. Týdenní údaje o všech úmrtích ve srovnání s historicky očekávanými úrovněmi mohou naopak obraz nadměrné úmrtnosti vytvořit rychleji.

Včasné varování

Právě díky těmto datům se podařilo popsat hrozbu, kterou je pandemie nového koronaviru v některých zemích Latinské Ameriky. V Brazílii, Kolumbii a Peru jsou systémy pro zaznamenávání všech úmrtí během jednoho dne výskytu digitalizovány, což umožňuje jejich bleskovou analýzu.

Velmi dobře to bylo vidět například na údajích z brazilského města Manaus. Běžně tam na jaře umírá kolem dvou stovek lidí denně, letos se ale tento údaj dostal až na pětinásobek.

Mezi 16. březnem a 6. červnem zaznamenal Manaus celkem 3549 úmrtí nad normál a úmrtnost se tam zvýšila o 153 procent. Přitom město registrovalo za stejnou dobu „jen“ 1462 potvrzených úmrtí na nový koronavirus, což ukazuje, že pokud by se místní lékařské autority řídily jen tímto číslem, vážnost situace by dvojnásobně podcenily.

Co prozradil New York

Ve městě New York během prvních dvou měsíců pandemie zemřelo z jiných příčin, než je covid-19, o zhruba pět tisíc lidí více, než bývá běžné v tomto období, uvedlo Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Tato úmrtí mohla být podle CDC způsobena několika faktory, včetně pozdního vyhledání či získání zdravotní péče kvůli strachu z nákazy.

„Sledování nadměrné úmrtnosti je zásadní pro pochopení, jak k úmrtnosti přispěly jak covid-19, tak špatná dostupnost péče pro lidi, kteří neonemocněli covidem-19,“ píše se ve zprávě CDC.

CDC použilo údaje zdravotnických úřadů, jejichž elektronický systém zaznamenává téměř všechna úmrtí ve městě. Od 11. března do 2. května bylo hlášeno 32 107 úmrtí, 24 172 z nich bylo nad sezonní normou. Toto číslo zahrnovalo 13 831 úmrtí (tedy 57 procent z uvedeného množství), u kterých byla laboratorně potvrzena souvislost s covidem-19, jakož i 5048 úmrtí (21 procent), která s covidem-19 souvisela pravděpodobně.

To podle CDC znamená, že 5293 z těchto úmrtí (neboli 22 procent) nebylo identifikováno jako související s covidem-19. Tato úmrtí lze ale přímo či nepřímo přičíst pandemii.

Data z celého světa

Britský úřad Office for National Statistics porovnával na začátku července údaje o nadměrné úmrtnosti v několika zemích Evropy. Za období od začátku roku do konce května se tento ukazatel nejvíc zvýšil ve Velké Británii.

Vzrostl tam o 6,9 procenta (čistě v Anglii dokonce o 7,5 procenta), jen o něco lépe dopadlo Španělsko s 6,7 procenta a Belgie s 3,9 procenta. V Nizozemí vzrostl počet úmrtí o 2,2 procenta a ve Francii o pouhé 0,2 procenta.

Stejná statistika se detailně podívala i na evropská města, která byla v první půlce roku pandemie postižená nejvíc. Nejhůř dopadl Madrid (27 procent nárůst proti loňsku), následovaný Barcelonou (18 procent) a Birminghamem (16 procent). Naopak nejméně postiženými městy v Evropě, která výzkum zahrnul, byla Vídeň (0,2 procenta) a Rejkjavík (0 procent).

Švédská cesta

Vlastní, od zbytku Evropy odlišnou cestou, se při boji proti pandemii vydalo Švédsko. Data o nadbytečné úmrtnosti naznačují, jak úspěšné v tom bylo. V této zemi v první polovině letošního roku zemřelo podle švédského statistického úřadu nejvíce lidí ve srovnání se stejným obdobím posledních 150 let. Dohromady od ledna do června ve více než desetimilionové skandinávské zemi zemřelo 51 405 lidí, z toho zhruba 4500 úmrtí oficiálně souviselo s koronavirovým onemocněním covid-19. 

Letošní počet úmrtí v prvním pololetí překonal smutnou statistiku z roku 1869, kdy ve Švédsku zemřelo 55 431 osob, což byl částečně důsledek tehdejšího hladomoru. Švédsko tehdy přitom mělo přes čtyři miliony obyvatel.

Koronavirová nákaza způsobila, že celková úmrtnost byla letos zhruba o deset procent vyšší, než byla pro dané období v uplynulých pěti letech. V dubnu byl počet úmrtí dokonce téměř 40 procent nad průměrem kvůli prudkému nárůstu počtu zemřelých v souvislosti s covidem.

Údaje o nadměrných úmrtích ve Spojených státech precizně zmapoval deník New York Times, situaci v České republice se bude věnovat zvláštní text.