Inflace v prosinci opět mírně zrychlila

Nahrávám video

Spotřebitelské ceny v České republice v prosinci meziročně stouply o rovná tři procenta, inflace tak zrychlila z 2,8 procenta v listopadu. Ceny pro spotřebitele se zvýšily nejvýrazněji od prosince 2023. Vliv na to měly ceny potravin a bydlení. Meziměsíčně ceny klesly o 0,3 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

Za celý loňský rok však průměrná míra inflace činila 2,4 procenta, což bylo nejméně za šest let. V roce 2023 byla průměrná inflace 10,7 procenta, vyplývá z údajů ČSÚ. Předseda ČSÚ Marek Rojíček upozornil na to, že celoroční inflace se loni vrátila na hodnoty, které byly v Česku běžné po roce 2000. V evropském srovnání se Česko podle něj pohybuje ve třetině zemí s nejvyšší inflací, zároveň ale je tempo růstu cen nižší než v ostatních státech visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko).

Potraviny a nealkoholické nápoje v prosinci meziročně zdražily o 1,7 procenta, částečně to bylo srovnáním s prosincem 2023, kdy ceny meziměsíčně klesly. Ceny vajec v prosinci meziročně vzrostly o víc než třetinu, olejů a tuků o téměř 17 procent , ovoce o téměř šest procent a čokolády a čokoládových výrobků o 28 procent.

Vzhůru šly ceny lihovin meziročně o 3,4 procenta, piva o 4,8 procenta a tabákových výrobků o sedm procent. Zlevnilo víno. Meziroční pokles cen pohonných hmot a olejů v prosinci zpomalil na 2,6 procenta.

„Na meziroční růst cenové hladiny měly v prosinci největší vliv ceny v oddíle bydlení,“ shrnul ČSÚ. Bydlení, voda, energie a paliva zdražily o 3,9 procenta. Vzrostly ceny nájemného, vodného a stočného, elektřiny a tepla, snížily se u zemního plynu. O téměř pět procent zdražily dovolené s komplexními službami, klesly ceny oděvů o 0,4 procenta a obuvi o 2,3 procenta. Ceny zboží vzrostly úhrnem o 1,7 procenta a ceny služeb o pět procent, doplnil úřad.

„Průměrná míra inflace za rok 2024 činila 2,4 procenta. Ceny zboží úhrnem v roce 2024 vzrostly o 0,9 procenta a ceny služeb o 5,1 procenta,“ řekla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Celoroční inflace byla naposledy nižší v roce 2018, kdy činila 2,1 procenta. V roce 2022 vystoupala na 15,1 procenta.

Výsledek podle analytiků předčil očekávání

Meziroční inflace v prosinci byla i přes nárůst pod očekáváním finančního trhu. „V závěru roku inflace podle očekávání zrychlila, podařilo se jí ovšem udržet na horní hranici tolerančního pásma inflačního cíle centrální banky,“ podotkl hlavní ekonom české pobočky Deloitte David Marek. Podle něj by měla navíc v následujících měsících začít inflace opět klesat. To by mělo ČNB umožnit další snižování úrokových sazeb, myslí si. „Inflace dnes není hlavní problém, tím je slabý růst HDP,“ dodal Marek.

Zvýšení meziroční inflace zapříčinil výhradně efekt srovnávací základny, když v prosinci roku 2023 nastala velmi výrazná meziměsíční deflace, připomněl analytik Cyrrusu Vít Hradil. Tehdy to podle něj souviselo s marketingovou strategií obchodníků s potravinami, kteří lákali zákazníky na „předčasné“ snížení daně z přidané hodnoty dříve, než ve skutečnosti začalo platit. Zároveň tehdy velmi výrazně zlevňovaly pohonné hmoty.

Inflace letos zřejmě zůstane v pásmu dvou až tří procent, ale blíž hornímu okraji uvedeného intervalu, odhadl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Příjemným překvapením je prosincová inflace i podle viceguvernérky České národní banky Evy Zamrazilové. „Když vidím, kde se pohybuje statistická základna pro rok 2025, tak se domnívám, že lednové číslo (inflace) bude s vysokou pravděpodobností začínat dvojkou, a nikoli trojkou. Ruku v ruce s tím se zvyšuje i pravděpodobnost, že uvolňování měnové politiky bude moct na začátku letošního roku pokračovat,“ řekla. Bankovní rada ČNB v prosinci uvolňování měnové politiky po roce přerušila, když základní úrokovou sazbu ponechala na čtyřech procentech.

Ve své prognóze očekávala ČNB prosincovou inflaci o 0,3 procentního bodu vyšší. Pomaleji, než se předpokládalo, zdražovaly hlavně potraviny, nápoje a tabák, které meziročně zdražily o 3,3 procenta. Prognóza ČNB přitom počítala s 4,8 procenta, uvedl náměstek ředitele sekce měnové Jakub Matějů. Nad očekávání ČNB naopak vzrostly regulované ceny, které se proti prosinci 2023 zvýšily o 6,6 procenta, zatímco centrální banka předpokládala růst o 5,8 procenta.

Maloobchodní tržby zpomalily meziroční růst

Maloobchodní tržby v Česku bez prodejů a oprav motorových vozidel v listopadu zpomalily růst, meziročně stouply o 4,3 procenta, v říjnu vzrostly po revizi o 5,1 procenta. Meziměsíčně se tržby obchodníků snížily o 0,1 procenta, prohlásil ČSÚ.

„Maloobchodní tržby po očištění o cenové vlivy v listopadu pokračovaly v meziročním růstu, přičemž tempo růstu se oproti předchozím čtyřem měsícům zmírnilo. Ke zvýšení tržeb maloobchodu nejvíce přispěl internetový a zásilkový prodej a prodej pohonných hmot,“ řekla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.

Internetovým a zásilkovým obchodům tržby meziročně vzrostly o 14,1 procenta a za pohonné hmoty stouply o 10,8 procenta. Za nepotravinářské zboží činil meziroční růst 5,5 procenta a za potraviny o 0,4 procenta.

Tržby ve specializovaných prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky meziročně vzrostly o 12,9 procenta a s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím o 3,7 procenta. V prodejnách s oděvy a obuví tržby stagnovaly. Naopak v prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením o 6,3 procenta klesly. Nižší meziroční tržby zaznamenaly i obchody s výrobky pro domácnost a s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci.

V nespecializovaných prodejnách s převahou potravin se tržby zvýšily o 0,7 procenta, ty s převahou nepotravinářského zboží evidovaly meziroční růst tržeb o 14,5 procenta. Tržby ve specializovaných prodejnách potravin se naopak o 3,1 procenta snížily.

Tržby za prodej a opravy motorových vozidel meziročně stouply o 2,8 procenta, v tom za opravy motorových vozidel byly vyšší o 2,9 procenta a za prodej motorových vozidel včetně náhradních dílů stouply o 2,8 procenta. Ve srovnání s říjnem vzrostly tržby za prodej a opravy motorových vozidel o 0,3 procenta.

Statistici zveřejnili také informace o listopadovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Ceny vývozu a dovozu podle nich v tomto měsíci ovlivnilo oslabení koruny vůči euru a dolaru. Ceny vývozu se meziměsíčně zvýšily o 0,9 procenta, meziročně rostly o 4,5 procenta. Dovozní ceny meziměsíčně stouply o 0,8 procenta, meziročně se zvýšily o 2,4 procenta. „V meziměsíčním i meziročním srovnání výrazně rostly ceny elektřiny,“ uvedl ČSÚ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 mminutami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 13 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...