Popularitě dětských jmen loni opět vévodili Jakub s Eliškou

Nahrávám video

Žebříček nejoblíbenějších dětských jmen za rok 2022 opět ovládli Jakub a Eliška. Jakub je nejpopulárnějším jménem už dvanáct let po sobě, Eliška o jeden rok méně. Na dalších místech se u chlapců objevila jména Jan a Matyáš, u dívek pak Viktorie a Anna. Vyplývá to z dat, která ve čtvrtek prezentoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Křestním jménům chlapců dominuje Jakub, a to již od roku 2011, kdy přebral prvenství Janovi. Jan, který byl loni na druhém místě, se přitom v první desítce nejčastěji dávaných chlapeckých jmen objevuje každoročně už od roku 1950. „Jakub se naproti tomu do první desítky probojoval poprvé až v roce 1984. Třetí pozici roku 2022 obsadil Matyáš, který v první desítce figuruje od roku 2010,“ sdělil předseda ČSÚ Marek Rojíček. Mezi pětici nejčastějších jmen roku 2022 patří i Adam a Tomáš.

Z dívčích jmen je na prvním místě Eliška, která vede statistiku od roku 2012, tehdy poprvé překonala Terezu. Ta loni skončila na šestém místě. Na druhém místě byla Viktorie, která se v prvních deseti nejoblíbenějších dívčích jménech objevuje od roku 2014. Na třetím místě je jméno Anna. „Jméno Anna přitom patřilo mezi deset nejoblíbenějších dívčích jmen i v polovině minulého století a na výsluní se postupně vrací od devadesátých let,“ doplnil Rojíček.

V regionálním srovnání byl loni celorepublikově nejpopulárnější Jakub nejrozšířenějším chlapeckým jménem ve všech krajích kromě Královéhradeckého, kde zvítězil Matyáš. Eliška byla nejčastějším jménem v jedenácti krajích, pouze v Praze a Plzeňském kraji ji předběhla Anna a v Libereckém kraji Viktorie.

Statistici nově využili záznamy ze základního registru obyvatel, jde o děti narozené v Česku a žijící ke konci roku 2022. Ve statistikách do roku 2019 využívali lednová hlášení o narození od matričních úřadů.

Různorodost

Na prvních dvaceti příčkách se v letech 2010 až 2022 objevilo 29 různých dívčích a 25 chlapeckých jmen. V případě dívek přitom vybírají rodiče z vícera jmen než v případě chlapců. Různorodost jmen se zvyšuje od přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století.

„V roce 2022 připadalo na tisíc dívek téměř osmdesát různých jmen a na tisíc chlapců přibližně sedmdesát různých jmen. Taková různorodost tu ale nebyla vždy. V generacích narozených před rokem 1990 připadalo na tisíc dívek jen něco málo přes deset různých jmen, na tisíc chlapců pak dokonce méně než deset různých jmen,“ popsal předseda ČSÚ.

Různorodost se zvyšuje rovněž na základě využívání víceslovných jmen oddělených mezerou nebo pomlčkou. Zatímco u dětí narozených v roce 1990 nemělo víceslovné jméno ani půl procenta chlapců či dívek, v roce 2022 to bylo již přes čtyři procenta chlapců a téměř pět procent dívek. 

Neobvyklá a víceslovná jména

Synové se po otcích jmenují častěji než dcery po matkách. U chlapců se nejčastěji dědila jména Antonín, Václav a Jindřich. „Například Antonínové jsou v předávání svého jména na syna velmi aktivní, loni jich ho předalo přes třicet procent z nich. Stejně tak udělala přibližně čtvrtina otců nesoucích jména Václav a Jindřich,“ ujasnil Rojíček.

Zhruba osm procent matek jménem Ludmila loni pojmenovalo své dcery po sobě. O něco méně dle Rojíčka činily matky se jmény Natálie a Diana. 

Statistici zaznamenali loni také několik neobvyklých jmen. Narodili se třeba chlapci, které rodiče pojmenovali Ašot, Bruce, Frank či Fred. U dívek to byla třeba jména jako Alba, Amira, Astrida nebo Celestýna.

Pokud matriční úřad nemůže existenci jména, kterou chce rodič dítěti dát, ověřit, vyžádá si odborný posudek například z Ústavu pro jazyk český. „Některé žádosti byly až kuriózní. Například jsme posuzovali mužské jméno Američan nebo ženské jméno Seňorita,“ prozradil vedoucí oddělení onomastiky z Ústavu pro jazyk český Pavel Štěpán.

Do matriky zatím nelze zapsat třeba jména domácká nebo zdrobnělá. To se ale může od nového roku změnit. Dolní komora totiž projednává novelu o matrikách, která by mohla jejich použití povolit.

Roste také podíl víceslovných jmen u chlapců například Duy Anh, Eliáš Jan nebo Mikuláš Jan, u dívek pak Anna Marie, Sofie Anna či Viktorie Anna. 

Druhé křestní jméno si mohou lidé nechat zapsat kdykoliv během života. Stačí, když na matriku donesou prohlášení o jeho volbě. Úplná změna jména je složitější. Žadatel musí sepsat formální žádost a zaplatit správní poplatek zhruba tisíc korun. „Mělo by to být takové malé slohové cvičení, kde by byl v uvozovkách vypíchnut nějaký vážný důvod, aby to nebylo jenom z legrace,“ ujasnila matrikářka z městské části Praha 1 Hana Čepelová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na nový centrální stavební úřad půjde 1,7 miliardy, sdělila Mrázová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pokračuje v jednání s dalšími členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jako první dorazil ve středu na schůzku ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Po něm byla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Už v úterý jednala Schillerová se sedmi ministry. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval, není tedy ani jasné, jaké bude celkové saldo. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliardami korun.
14:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Senát vrátil znovuzavedení EET i zákon o státních zaměstnancích sněmovně

Senát ve středu vrátil předlohu ke znovuzavedení EET s pozměňovacími návrhy sněmovně. Poslancům vrátil i změny podmínek zaměstnávání státních úředníků a návrh na zrušení pravomoci prezidenta určovat vedoucí diplomatických misí. Senátoři schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line a umožnili i přijetí úpravy sněmovních pravidel k omezení možných obstrukcí. Novelu stavebního zákona budou probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli ní na Ústavní soud.
09:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoO lžích politiků i o tom, kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska, hovořili Moláček a Golis

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 5 hhodinami

Část Česka ve čtvrtek zasáhnou silné bouřky, uvedl ČHMÚ

V Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji hrozí v noci na čtvrtek silné bouřky. V noci na pátek se mohou bouřky doprovázené nárazy větru a kroupami objevit také v pásu na jihovýchodě země. Ve výstraze to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 7 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 12 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.