Počet lednových úmrtí v Česku zlomil podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) historické rekordy. Podle předběžných dat zemřelo v lednu 15 900 obyvatel, což je proti pětiletému průměru o polovinu víc. Lednový počet zemřelých přesáhl i loňské listopadové maximum z podzimní vlny vysoké úmrtnosti. Počet zemřelých v lednu nebyl od roku 1950 nikdy vyšší než letos, uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček. V posledních letech v lednu umíralo od 9500 do 12 400 lidí.
„Historicky v časové řadě absolutních údajů od roku 1950 nebyl počet osob zemřelých v měsíci lednu nikdy vyšší než letos. Nejblíže mu byl údaj z roku 1970, kdy bylo v lednu, v době velké epidemie takzvané hongkongské chřipky, zaznamenáno 15 300 zemřelých,“ uvedl Rojíček.
Důvody nárůstu úmrtnosti statistici neuvádějí. Podle odborníků k němu ale podstatně přispívá epidemie nemoci covid-19.
Podle ministerstva zdravotnictví zemřelo v lednu s koronavirem 4767 lidí, což byl po listopadu druhý nejvyšší počet úmrtí. V listopadu s covidem zemřelo 4973 lidí, přes čtyři tisíce mrtvých má i únor. Za osm březnových dnů zatím s covidem zemřelo přes 1400 lidí. Denní průměr za březen je tak zatím se 176 mrtvými nejvyšší, v listopadu činil 165 mrtvých s covidem denně, v lednu 153, v únoru 144.
Podle ČSÚ připadlo v lednu na každých sto tisíc obyvatel 148 úmrtí, kdežto v průměrném lednu z let 2015 až 2019 to bylo sto úmrtí.
Podle ČSÚ celkový lednový počet zemřelých přesáhl listopadové maximum, které činilo 15 700 mrtvých. Relativní nárůst počtu úmrtí oproti pětiletému průměru ale byl v listopadu výraznější, byl 77 procent nad průměrem. Podle statistiků bývá v listopadu obecně zemřelých méně. Vyšší počet zemřelých v lednu proti listopadu podporuje obecně vyšší celková lednová úmrtnost a také o jeden den delší měsíc.
Nejvíce lidí zemřelo šestého ledna
Nejvíce lidí zemřelo podle ČSÚ šestého ledna, na který připadá 571 úmrtí. Počty úmrtí během ledna klesaly, ale i na konci měsíce zůstaly nadprůměrné. V prvním lednovém týdnu činil denní průměr zemřelých 539, ve druhém 528, ve třetím 504 a v posledním 475. „Srovnatelná čísla pro první čtyři týdny roku 2020 se přitom pohybovala v rozmezí 321 až 334 zemřelých,“ podotkla Terezie Štyglerová z demografické statistiky ČSÚ.
Stejně jako při loňské podzimní vlně byli zhoršenou úmrtností v lednu zasaženi více muži než ženy. Počet zemřelých na sto tisíc obyvatel se proti pětiletému lednovému průměru zvýšil u mužů o 58 procent, zatímco u žen o 38 procent. Z hlediska věku byla nejvíce zvýšená úmrtnost 75 až 84letých mužů, a to o 61 procent.
Co se týče krajů, lednový počet zemřelých byl vysoce nadprůměrný ve všech. Nejvíce převýšil pětiletý průměr Karlovarský kraj, kde byl letos více než dvojnásobný. Počty zemřelých v Karlovarském kraji navíc jako v jediném v jednotlivých lednových týdnech plynule rostly. V Královéhradeckém kraji byl počet zemřelých v lednu o 85 procent nad pětiletým průměrem, v Moravskoslezském o 63 procent, v Libereckém o 62 procent.
Naopak nejméně počty mrtvých stouply proti průměru v Praze, a to o 27 procent. Navýšení o méně než 40 procent statistici evidují už jen v Plzeňském a Jihočeském kraji.
Podle dřívějšího vyjádření demografky Dagmar Dzúrové z Katedry sociální demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je souvislost zvýšeného počtu úmrtí s epidemií covidu prokazatelná. Týdenní počty takzvaných nadúmrtí, tedy odchylek od dlouhodobého průměru, podle ní jasně souvisí s počty zemřelých na covid-19.
Roli hraje i omezení preventivní péče, předčasná úmrtí na rakovinu nebo nemoci oběhové soustavy či obavy z návštěvy lékaře, uvedla.
