Loni v Česku zemřelo o sedmnáct tisíc lidí víc než v roce 2019, zveřejnil Český statistický úřad s tím, že tak výrazná patnáctiprocentní meziroční změna je naprosto výjimečná. Podle statistiků je souvislost s pandemii zjevná. Česko pamatuje podobně vysoký nárůst jen v roce 1945, kdy končila druhá světová válka. A přestože tehdy šlo o poslední rok války a byla úplně jiná struktura obyvatelstva i jiné poměry, lze tyto dvě události srovnávat, uvedla v Událostech, komentářích demografka z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Dagmar Dzúrová.
„Jsme v období velmi kritickém, které můžeme srovnávat s válečným. Meziroční změna úrovně úmrtnosti je opravdu srovnatelná s tou, která byla v roce 1945. Tehdy ve srovnání s většinou evropských zemí mělo české obyvatelstvo poměrně malé válečné ztráty, ale došlo k nim převážně počátkem roku 1945. A v tom roce se právě výrazně zvýšila úroveň úmrtnosti oproti tomu předchozímu, o 14,5 procenta, tedy téměř o patnáct procent, což je srovnatelné s dnešní dobou,“ konstatuje Dzúrová.
Rozdíl byl samozřejmě ve struktuře úmrtnosti podle příčin, v tom se obě situace liší. „Tehdy dominovaly nemoci oběhové soustavy, pak infekční onemocnění, což v dnešní době není. A také věková struktura byla úplně jiná,“ doplnila.
Tentokrát ale nárůst úmrtí, kdy podle Českého statistického úřadu je tak výrazná meziroční změna v historii po roce 1950 zcela výjimečná, podle Dzúrové jednoznačně souvisí s nemocí covid-19.
„Když porovnáme průměr za pět let s počtem zemřelých teď, tak jednoznačně nám vyplývá dramatické navýšení počtu úmrtí, které souvisí s pandemickou situací. My víme, že část těch úmrtí byla podle vykázaných případů úmrtí na covid, což je asi sedmdesát procent a zbývajících přibližně třicet jsou tedy jiné příčiny,“ uvedla s tím, že pětileté období se používá právě proto, aby výsledky neovlivnil výkyv jednoho roku.
Zmíněná data každopádně ukazují, že kvůli nemoci covid-19 zemřelo o sedmáct tisíc lidí víc než loni, respektive přesněji o patnáct tisíc, protože s nárůstem o dva tisíce se počítalo kvůli stárnutí obyvatelstva. Zatím ale nedokážou tato čísla přesně odpovědět například na to, kolik lidí nezemřelo na covid-19 přímo, ale třeba jen v souvislosti s ním, nebo proto, že zanedbali prevenci, případně i v důsledku zavedených opatření.
„Já tady tohle rozdělení moc ráda nemám, jsou to prostě úmrtí, která byla vykázána v souvislosti s covidem. Data se budou ale zpřesňovat, bude komise, která bude dále zkoumat úmrtnostní listy a bude ještě dolaďovat údaje, ale to je zcela běžné,“ dodala demografka s tím, že neočekává žádné dramatické úpravy.
Dodává, že se sice v týdnu hodně diskutovalo o tom, jestli je možné započítávat i úmrtní u autonehody, kde je oběť covid pozitivní. „Viděla bych to v řádu jednotek případů, takže nepovažuju za důležité se vůbec tady tímto zaobírat,“ uvedla demografka.
Reálné počty úmrtí s covidem jsou mnohem vyšší
Dodala ale, že za důležitější považuje jiný aspekt. A to, že sledovaná úmrtí v souvislosti s covidem jsou jen částí ledovce, protože je dalších asi třicet procent, která podle ní zcela jistě se současnou situací souvisejí.
„Já bych si dovolila říct, že část z těchto úmrtí je jistě v přímé souvislosti s covidovým onemocněním. To znamená, že se bude jistě jednat o takové případy úmrtí, kdy před úmrtím nebyl proveden test na covid a tedy na listu, prohlídce zemřelého, se toto neuvádí. Anebo se může jednat o případy úmrtí, které jsou déle než dvacet dnů od posledního pozitivního testu, protože to je taky určitá hranice pro to, jak se vykazují úmrtí v souvislosti s covidem,“ uvedla.
