Polská vláda Donalda Tuska po roce u moci oznámila novou migrační strategii, která předpokládá mimo jiné i dočasné pozastavení práva na azyl. Premiér současně odmítl unijní migrační pakt, což kritizovali aktivisté i opozice. Proti Tuskovým plánům se postavil i polský prezident Andrzej Duda z konzervativní strany Právo a spravedlnost.
Mezi hlavní výzvy, o kterých hovoří nová polská migrační strategie pro roky 2025 až 2030, patří tlak nelegální migrace, hybridní hrozba na východě nebo příliv ekonomických migrantů, jejichž počet v osmatřicetimilionovém Polsku za poslední dekádu přesáhl hranici dvou milionů.
„Běloruský režim ve spolupráci s Moskvou přiváží na hranice migranty ze střední Asie, ze zemí Blízkého východu a Afriky a poté se je s pomocí běloruských služeb snaží dostat přes pět metrů vysoký hraniční plot, který tam už minulá polská vláda začala budovat a současná ho posiluje za poměrně velké peníze, v přepočtu miliardy korun,“ přiblížil situaci zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.
Kontrola a bezpečnost
Útlá publikace o 36 stranách se nazývá „Převzít kontrolu, zajistit bezpečnost“. Mimo jiné v ní stojí, že „je potřeba klást důraz na integraci cizinců“ nebo že „azylové právo vzniklé před sedmdesáti lety vyžaduje naléhavé změny“.
Dokument teď hýbe polskou politikou. Tusk hovoří o obřích počtech migrantů, kteří chtějí do Polska, a v případě potřeby žádá po úřadech, aby odřekly lidem právo ucházet se v zemi o azyl. „Nejde o odepření práva na azyl, ale o dočasný stop přijímání žádostí tam, kde jsou hranice překročeny nelegálně. Tomu všichni tady rozumí,“ míní premiér.
„Tusk řekl, že pokud liberální demokraté nevyřeší problém ilegální imigrace, tak řešení skončí v rukou populistů,“ poznamenal Papadopulos.
Kritika na domácí půdě
Polský předseda vlády už krok obhajoval v Bruselu. Závěrečné komuniké z Evropské rady přitom straní Varšavě. „V komuniké stojí, že země EU budou dělat, co budou moci, proti ilegální migraci a překračování hranic za pomoci cizí mocnosti, a také, že uznávají právo zemí podnikat nejrůznější opatření vedoucí k tomu, aby nelegální migraci zastavily,“ podotkl Papadopulos.
Kritika ale zaznívá v samotném Polsku. Nápad se nelíbí Tuskovým levicovým partnerům z koalice, opozice strategii považuje za slabou a prezidentovi vadí, že by se omezení práva na azyl dotklo běloruských opozičníků.
Neziskové organizace dokument pokládají za zpolitizovaný a populistický. „V tuto chvíli máme (za letošek) necelých osm tisíc žádostí o azyl. Většinu z toho tvoří Bělorusové a Ukrajinci. Opravdu nevidíme taková čísla, jakými nás straší vláda. Polsko tyto počty migrantů zvládne,“ je přesvědčena ředitelka polské pobočky Amnesty International Anna Blaszczaková-Banasiaková.
Obrat v migrační politice a nově nalezená protiimigrační rétorika premiérovi a jeho koalici přináší rok před klíčovou prezidentskou volbou politické body. Na opoziční Právo a spravedlnost má v průzkumech těsný náskok.
