GRU strana 2 z 5

Černá Hora si podle představitelů České republiky vede velmi dobře na cestě do Evropské unie. Prezident i premiér ocenili pokrok, který země udělala a pokud splní i zbývající podmínky, má podle nich velkou šanci brzy se do Unie začlenit. Také černohorský prezident Milo Djukanovič věří, že se jeho země stane příštím novým členským státem EU. Řekl to v rozhovoru pro Českou televizi, který vedl David Miřejovský.

Spolupráce několika evropských médií odhalila ruskou špionku mezi důstojníky NATO v Itálii. Maria Riverová, skutečným jménem zřejmě Olga Kolobová, měla nejméně tři roky exkluzivní přístup mezi vysoce postavené vojáky Aliance v Neapoli. Do Ruska utekla krátce po odhalení ruských agentů podezřelých z otravy Sergeje Skripala v Salisbury i z útoku ve Vrběticích.

Obvodní soud pro Prahu 2 znovu zamítl žalobu firmy Imex Group kvůli výrokům Andreje Babiše (ANO) po explozích muničních skladů ve Vrběticích. Na dotaz ČT to bez dalších podrobností uvedla mluvčí soudu Marcela Pröllerová. Firma žádá po státu odškodnění patnáct milionů korun za Babišova slova, která ji údajně poškodila. Soudy už dříve žalobě nevyhověly, případ ale po dovolání společnosti částečně otevřel Nejvyšší soud. Rozhodnutí není pravomocné.

V kauze Vrbětice založili čeští detektivové společný vyšetřovací tým s britskými policisty, zjistili Reportéři ČT. Propojí se tak informace z vyšetřování výbuchu ve Vrběticích a útoku na bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala v Salisbury, ze kterých jsou podezřelí agenti ruské tajné služby GRU Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin.

U města Karnobat na východě Bulharska v neděli nad ránem vybuchl muniční sklad firmy Emko. Následný požár se již podařilo uhasit, místo neštěstí prozkoumává dron. Nikdo nebyl zraněn, uvedl zpravodajský server BNR. Sklad patřil bulharskému zbrojaři Emilijanu Gebrevovi, který měl materiál uskladněný i ve vybuchlém areálu ve Vrběticích.

Policisté odložili případ neuskutečněné cesty bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Na dotaz ČT to uvedl Marek Bodlák z Vrchního státního zastupitelství v Praze, které případ dozorovalo. Informaci potvrdil i mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Exministr podle policie dobrovolně upustil od dalšího jednání směřujícího ke spáchání zvlášť závažného zločinu, a proto mu trestní odpovědnost zanikla.

Loni v Česku v souvislosti s koronavirovou pandemií výrazně přibylo případů nebezpečného vyhrožování a pokusů zastrašovat představitele veřejné moci hrozbami teroristických útoků. V posledním roce také narostl počet trestných činů v kyberprostoru, případů daňové kriminality, investičních podvodů a vznikaly nové mezinárodní převaděčské gangy. Vyplývá to z výroční zprávy Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Vysokým rizikem pro vnitřní bezpečnost republiky je podle ní vliv ruskojazyčných kriminálních organizací.

Policie hlásí posun ve vyšetřování kauzy výbuchu muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014. Kriminalisté podle dvou zdrojů obeznámených s vyšetřováním začali vyšetřovat obchodníka a bývalého ruského vojáka s českým pasem Nikolaje Šapošnikova a jeho manželku Elenu ze špionáže. Informoval o tom server iRozhlas.cz s odkazem na zjištění Radiožurnálu a časopisu Respekt.

Trvalo skoro 80 let, než se k rodině odbojáře Vladislava Bobáka dostal jeho dopis na rozloučenou napsaný v den popravy. Nacistická cenzura ho nedovolila poslat. Loni ho v archivech našel historik Jan B. Uhlíř. Dopis na rozloučenou si jeho sestra, které byl určen, přečíst nemohla, nyní se ale dostal do rukou její dcery. Bobák byl popraven 12. července 1943 v berlínské věznici Plötzensee.

Invaze na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila 24. února, poškodila ruskou armádu a zničila její ekonomiku. A značné škody utrpěla i ruská špionážní síť, píše zpravodajský server The Economist. Zatím poslední zemí, která vyhostila podezřelé ruské zpravodajské důstojníky, se stalo Rakousko, které bylo po mnoho let centrem ruské špionáže. Tím se celkový počet ruských úředníků vyhoštěných z Ameriky a Evropy od začátku války na Ukrajině zvýšil na více než čtyři stovky.

Hackeři napojení na ruské zpravodajské služby FSB a GRU se úspěšně nabourali do IT systému maďarského ministerstva zahraničí a dostali se k vnitřní komunikaci zahrnující i citlivé dokumenty NATO či EU. Píše o tom maďarský investigativní web Direkt36. Podle něj vláda útok odhalila až po několika letech. Ani poté však pracovníky ministerstva nevarovala, ani o napadení neinformovala západní spojence či veřejnost. Na hrozbu své zahraniční kolegy upozornila jen maďarská kontrarozvědka.

Česko podle ministryně obrany Jany Černochové nemá jako členský stát Severoatlantické aliance v úmyslu aktivně vstoupit do rusko-ukrajinského konfliktu. O podobě případné mírové mise, kterou chce kolegům z NATO navrhnout Polsko, je ale Praha připravena diskutovat. „V tuto chvíli musíme apelovat jak na Radu bezpečnosti OSN, tak na Valné shromáždění,“ uvedla Černochová v pořadu Interview ČT24.

Europoslanec a právník Stanislav Polčák (STAN) se nakonec zřekne odměny za pomoc obcím při získání odškodnění za Vrbětice. Se starosty se dohodl, že zaplacená bude jen práce jeho kolegů. Podle zjištění Seznam Zpráv chtěl původně sedm a tři čtvrtě milionu korun z odškodného, které získaly obce v okolí vybuchlých muničních skladů. Po kritice se odměny vzdal, proti článku se chce ale bránit, protože vyjádření podle něj neodpovídají skutečnosti.

V době války na Ukrajině vypukla na Slovensku špionážní aféra. Podle publicisty Martina Milana Šimečky i bývalého ředitele české civilní rozvědky Karla Randáka lze však odhalené informátory ruských tajných služeb považovat jen za špičku ledovce. Podle Šimečky ovšem okolnosti aféry, v níž je obviněn mimo jiné přispěvatel dezinformačního webu Bohuš Garbár, ukazují i to, že jsou konspirační weby napojené na Rusko. Randák a Šimečka hovořili o slovenské špionážní aféře v Událostech, komentářích.

Vůdci neuznávané „Doněcké lidové republiky“ i „Luhanské lidové republiky“ vyhlásili dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Pozorovatelé OBSE zaznamenali na východě Ukrajiny za 24 hodin 1500 případů porušení příměří, což je letos rekordní počet násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou Ruskem koordinovanými silami. Ukrajinská armáda uvedla, že v sobotu přišla o dva své vojáky a má čtyři zraněné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvádí, že východ země má vláda pod kontrolou. Navrhuje, aby se bezpečnostním zárukám Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.

V dubnu 2021 přišla vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se zjištěním, že za výbuchy ve Vrběticích stáli agenti ruské GRU. Dva hlavní podezřelí žijí v Rusku a jsou zřejmě pro českou spravedlnost nedosažitelní. Vyšetřování se zaměřuje na pomocníky, kteří jejich návštěvu skladu organizovali. Reportérům ČT Adéle Paclíkové a Ondřeji Golisovi se podařilo v Řecku vypátrat Nikolaje Šapošnikova, který měl ve firmě Imex Group na starosti obchodníky z východu. Ten jakoukoliv roli v organizaci výbuchů odmítá.

I pokud by zpráva k Vrběticím na Hradě byla skartována omylem, mohl být porušen zákon. V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Policie to podle ní musí vyšetřit. Podle bývalého šéfa dolní komory Radka Vondráčka (ANO) je překvapivé, že se na veřejnosti objevují informace z vnitřního chodu prezidentské kanceláře.

Policie podle zdrojů Českého rozhlasu Radiožurnálu a Respektu prověřuje, zda Hrad skartoval tajnou zprávu BIS o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích. Policisty podle nich původně zajímalo, zda tajnou zprávu neviděl někdo z pracovníků prezidentské kanceláře, kdo nemá bezpečnostní prověrku. Když chtěli dokument vidět, vyšlo najevo, že byl zřejmě skartován. Hrad odmítl, že by při nakládání s tajnými dokumenty jakkoli pochybil. Prezidentská kancelář také zpochybnila, že by hlava státu dostala do rukou dokument o Vrběticích až deset dnů po doručení. Stalo se tak s šestidenním odstupem. Údajnou skartací by se měl zabývat i sněmovní bezpečnostní výbor.

Vyšetřovatelé kauzy Vrbětice prověřují, kdo pomohl agentům ruské zpravodajské služby GRU při výbuších dvou muničních skladů v roce 2014. Podle informací Reportérů ČT zkoumají i možné kontakty zaměstnance společnosti Imex Group s agenty GRU. Jde o Nikolaje Šapošnikova, bývalého vojáka sovětské armády. Reportéři ČT Ondřej Golis a Adéla Paclíková ho vypátrali v zahraničí.

Odvolací soud zmírnil z dvaceti let na šest let vězení trest Lukáši Nováčkovi, který se zapojil do činnosti proruských separatistů na východní Ukrajině. Neprokázalo se totiž, že muž se tam přímo zúčastnil bojů. Soudci proto sedmadvacetiletého opraváře z Karlovarska uznali vinným z účasti na organizované zločinecké skupině, nikoliv také z teroristického útoku. Verdikt je pravomocný.

Německý soud uložil dvouletý podmíněný trest muži, který se pokusil předat ruské vojenské rozvědce GRU plány budov využívaných dolní komorou německého parlamentu. Muž má také zaplatit zhruba patnáct tisíc eur (385 tisíc korun). Rozsudek ještě nenabyl právní moci. Podle soudu není nicméně zcela jasné, proč se muž rozhodl neveřejné informace poskytnout Rusku.

Němci v neděli rozhodnou o novém složení Spolkového sněmu a předvolební kampaň provázejí i některé dezinformace. Tvrdí třeba, že mohou volit jen očkovaní, což není pravda. Kromě toho útočí na některé strany či kandidáty. Statistický úřad, který bude zpracovávat výsledky voleb, zase čelil kybernetickému útoku.

Česká republika požádala Ruskou federaci a také několik dalších států o právní pomoc v souvislosti s vyšetřováním okolností výbuchů muničních skladů ve Vrběticích. Deník N uvedl, že Rusko odmítlo vyřídit právní pomoc, podle zdroje deníku lze ale odpověď považovat za doznání. Čeští vládní politici již dříve uvedli s odvoláním na zjištění policie a tajných služeb, že jsou ze způsobení explozí důvodně podezřelí příslušníci ruské vojenské rozvědky. Krajské státní zastupitelství v Brně zatím nedokáže odhadnout, jak dlouho bude ještě vyšetřování pokračovat.

Odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu nemusel skončit chaosem a krveprolitím u bran kábulského letiště. Podle bývalého amerického velvyslance při NATO Kurta Volkera stačilo lépe koordinovat postup mezi členy koalice a donutit Taliban splnit požadavky, ke kterým se sám zavázal. Finální výsledek tak podle něj může působit jako projev slabosti a neochoty použít sílu. O afghánské lekci Západu, situaci na Ukrajině nebo vztazích s Ruskem hovořil s Kurtem Volkerem člen zahraniční redakce ČT24 Jan Šilhan.