GRU strana 3 z 5

Německý soud uložil dvouletý podmíněný trest muži, který se pokusil předat ruské vojenské rozvědce GRU plány budov využívaných dolní komorou německého parlamentu. Muž má také zaplatit zhruba patnáct tisíc eur (385 tisíc korun). Rozsudek ještě nenabyl právní moci. Podle soudu není nicméně zcela jasné, proč se muž rozhodl neveřejné informace poskytnout Rusku.

Němci v neděli rozhodnou o novém složení Spolkového sněmu a předvolební kampaň provázejí i některé dezinformace. Tvrdí třeba, že mohou volit jen očkovaní, což není pravda. Kromě toho útočí na některé strany či kandidáty. Statistický úřad, který bude zpracovávat výsledky voleb, zase čelil kybernetickému útoku.

Česká republika požádala Ruskou federaci a také několik dalších států o právní pomoc v souvislosti s vyšetřováním okolností výbuchů muničních skladů ve Vrběticích. Deník N uvedl, že Rusko odmítlo vyřídit právní pomoc, podle zdroje deníku lze ale odpověď považovat za doznání. Čeští vládní politici již dříve uvedli s odvoláním na zjištění policie a tajných služeb, že jsou ze způsobení explozí důvodně podezřelí příslušníci ruské vojenské rozvědky. Krajské státní zastupitelství v Brně zatím nedokáže odhadnout, jak dlouho bude ještě vyšetřování pokračovat.

Odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu nemusel skončit chaosem a krveprolitím u bran kábulského letiště. Podle bývalého amerického velvyslance při NATO Kurta Volkera stačilo lépe koordinovat postup mezi členy koalice a donutit Taliban splnit požadavky, ke kterým se sám zavázal. Finální výsledek tak podle něj může působit jako projev slabosti a neochoty použít sílu. O afghánské lekci Západu, situaci na Ukrajině nebo vztazích s Ruskem hovořil s Kurtem Volkerem člen zahraniční redakce ČT24 Jan Šilhan.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) bude v úterý 7. září vypovídat na policii kvůli okolnostem své neuskutečněné cesty do Moskvy, kterou překazilo odhalení v kauze výbuchů ve Vrběticích. Uvedl to v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové.

Agenti ruské tajné služby FSB v Petrohradě zadrželi estonského konzula, který podle nich získával utajované informace od ruského občana. S odvoláním na FSB o tom informovala ruská tisková agentura TASS. Podle Tallinu se jedná o provokaci ze strany Moskvy.

Šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek v rozhovoru pro Radiožurnál připustil, že původní vyšetřovatelé výbuchů ve Vrběticích pochybili. Podle něj si v roce 2018 nevšimli podobnosti dvou lidí s agenty ruské vojenské rozvědky GRU, kteří byli podezřelí z pokusu o otravu Sergeje Skripala v Británii. Všiml si toho při prověrce spisu nový vyšetřovatel, který kauzu dostal v roce 2019. V lednu 2020 policisté stanovili spojení agentů s výbuchem jako jedinou vyšetřovací verzi.

Policie pokračuje ve vyšetřování výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích. Od zveřejnění informace, že za nimi stojí agenti ruské vojenské rozvědky, uplynuly víc než dva měsíce. Právní zástupce majitele skladů tvrdí, že pokud zástupci vlády mluví o přesvědčivých důkazech, měli by už agenti čelit obvinění. Proč tomu tak není, policie ani žalobci nechtějí komentovat.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v souvislosti s vrbětickou kauzou zprostil mlčenlivosti šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Marka Šimandla a policejního prezidenta Jana Švejdara. Uvedl to ve čtvrtek ve sněmovně. Po vypršení lhůty pro reakci na předžalobní výzvu se chystá podat žalobu na server Seznam Zprávy kvůli reportáži, že na interní schůzce hovořil o úmyslu „vyměnit mezinárodní skandál“ kolem explozí ve Vrběticích na Zlínsku za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V.

Kabinet využil příležitosti dané vrbětickou kauzou a vyhostil osmnáct ruských zpravodajských důstojníků s diplomatickým krytím, kteří v Česku dlouhodobě působili. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) to považuje za citelný zásah do schopnosti ruských tajných služeb působit na našem území a v Událostech, komentářích prohlásil, že cizina Praze za její krok tleská.

Z letiště v pražské Ruzyni odletěl odpoledne speciál, který dopraví do Ruska část diplomatů a zaměstnanců ruského velvyslanectví vyhoštěných z České republiky kvůli kauze Vrbětice. Do letadla nastoupilo několik desítek lidí, podle ruské agentury TASS Česko opustilo 54 zaměstnanců ruského velvyslanectví v Praze. Do konce května by měly podle rozhodnutí vlády opustit ruskou ambasádu v Praze desítky diplomatů a zaměstnanců. Další letadlo má pro ně přiletět v pondělí.

Další vyhošťování ruských diplomatů ze zemí Evropské unie, o které Praha usilovala v reakci na případ Vrbětice, nebude na programu pondělního summitu. Uvedl to diplomatický zdroj, podle kterého se v unijních kruzích o žádné podobně viditelné akci na podporu Česka nejedná. Mimo jiné proto, že česká žádost nebyla správně načasována. Podle bruselského webu Politico vytkla nedávno německá kancléřka Angela Merkelová českému premiéru Andreji Babišovi (ANO) fakt, že Praha před vypovězením pracovníků ruské ambasády nekoordinovala svou akci s unijními spojenci.

Národní centrála proti organizovanému zločinu dělá podle ČT první kroky v trestním řízení kolem případu avizované a pak zrušené cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Policisté by tak měli vyslechnout i účastníky schůzky z poloviny dubna – tehdy se na ministerstvu vnitra sešli s jeho vedením mimo jiné i zástupci dvou tajných služeb a policejní prezident. Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej sdělil, že podezření se týká dvou trestných činů, konkrétně ohrožení utajované informace a zneužití pravomoci úřední osoby.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí objasnil zařazení Česka a Spojených států na seznam „nikoli přátelských států“ nepřátelskými kroky. Napsala to tamní tisková agentura TASS. Šéf diplomacie přitom označil za „hanbu“ to, jak Česko údajně „rozmazává“ sedm let starý incident ohledně výbuchů ve vrbětických muničních skladech. Vyšetřování spojené s předkládáním dalších verzí označil za „zmatené“, a to navzdory vysvětlením českých kriminalistů.

Šéf firmy Imex Group, která provozovala muniční sklady ve Vrběticích, se podle informací Respektu a Radiožurnálu den před prvním z výbuchů pohyboval v okolí hotelu, kde byli ubytováni ruští agenti. Petr Bernatík mladší prý v blízkosti hotelu podle polohy telefonu strávil zhruba 40 minut a následně zamířil do Vrbětic. Bernatík prostřednictvím svého advokáta popřel, že by v okolí hotelu vůbec byl. Novináři si také všimli, že na stejný den dostali neočekávaně volno všichni brigádníci, kteří ve Vrběticích tehdy pracovali.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v pátek podal trestní oznámení na Janka Kroupu a Kristinu Cirokovou, autory reportáže serveru Seznam Zprávy k jeho cestě do Moskvy. Řekl to v nedělní Partii televize Prima, zároveň vyloučil, že by kvůli kauze měl rezignovat. Podle lídra ODS Petra Fialy by měl skončit, protože buď lhal veřejnosti, nebo se dopustil špatného úsudku. Šéfredaktor serveru Seznam Zprávy Jiří Kubík minulý týden uvedl, že web je připraven pravdivost svých zjištění u soudu prokázat.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) měl pro svou dubnovou cestu do Moskvy zajištěnou přepravu armádním letadlem. Informoval o tom server Seznam Zprávy, kterému to potvrdilo ministerstvo obrany. Podle vyjádření mluvčího resortu byl let stornován několik hodin před zveřejněním informace o zapojení ruských tajných služeb do exploze muničních skladů ve Vrbětících v roce 2014. Hamáček tvrdí, že příprava cesty do Ruska byla od počátku zastíracím manévrem a ve skutečnosti se neměla vůbec uskutečnit.

Evropská unie nechce zvyšovat napětí ve vztazích s Moskvou vyhošťováním dalších ruských diplomatů. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí o tom informoval šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Unie podle něj nadále jednoznačně stojí za Českem v jeho sporu s Moskvou vyvolaném kauzou Vrbětice.

Minulý týden vyvolala bouři na politické scéně informace serveru SeznamZprávy, že ministr vnitra a šéf sociální demokracie Jan Hamáček údajně plánoval v Moskvě získat vakcíny Sputnik V za informace o Vrběticích. Ministr obvinění odmítl. Jaké byly jeho kroky před a po oznámení o teroristickém útoku? Téma zpracovali Reportéři ČT.

Na portugalském summitu Evropské unie se za Českou republiku v kauze Vrbětice rozhodně postavil i francouzský prezident Emmanuel Macron. S působením ruské vojenské rozvědky má své zkušenosti také jeho země. Jak potvrdily francouzské zpravodajské služby, stejná jednotka GRU, která je spojená s aférou Vrbětice, měla základnu v horských střediscích Savojských Alp i na středomořské riviéře.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) vyzvala v Otázkách Václava Moravce šéfku TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou, aby se omluvila za to, že vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) nazvala vlastizrádcem. Pekarová Adamová ale uvedla, že mluvila o „vlastizrádném charakteru“ Hamáčkova chování, a za tím si dál stojí. Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová si myslí, že Hamáček by měl hlavně vysvětlit, proč vlastně chtěl do Moskvy jet, celou situaci podle ní zamotal on sám.

Ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil, že Rusko bude vždy rozhodně hájit své národní zájmy. Řekl to v projevu, jímž zahájil vojenskou přehlídku uspořádanou v centru Moskvy na Rudém náměstí u příležitosti 76. výročí vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Výročí konce druhé světové války se Rusko takto rozhodlo oslavit navzdory pandemii. Všech dvanáct tisíc aktérů přehlídky bylo podle úřadů očkováno proti covidu-19.

Premiér Andrej Babiš (ANO) požádal, aby evropské státy zvážily vyhoštění alespoň jednoho ruského diplomata v solidaritě s Českou republikou kvůli kauze Vrbětice. Řekl to v sobotu novinářům po příchodu na neformální jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie v portugalském Portu. O věci debatoval s lídry členských států už v pátek večer.

Česko bude po Ruské federaci vymáhat minimálně miliardu korun jako odškodnění za následky výbuchů ve Vrběticích. České televizi to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vládu k tomu ostatně před časem vyzvala Poslanecká sněmovna. Někteří poslanci i experti na mezinárodní právo ale vidí jen malou šanci na úspěch.