Česko podle ministryně obrany Jany Černochové nemá jako členský stát Severoatlantické aliance v úmyslu aktivně vstoupit do rusko-ukrajinského konfliktu. O podobě případné mírové mise, kterou chce kolegům z NATO navrhnout Polsko, je ale Praha připravena diskutovat. „V tuto chvíli musíme apelovat jak na Radu bezpečnosti OSN, tak na Valné shromáždění,“ uvedla Černochová v pořadu Interview ČT24.
Záměr Polska vyslat na Ukrajinu mírovou misi nechtěla ministryně v současné situaci hodnotit. „Mluvila jsem o tom s panem premiérem a ani on nezná přesný návrh polské strany. V momentě, kdy ho budeme znát, bude náš postoj takový, že chceme Ukrajině pomáhat, ale nechceme Českou republiku dostat do konfliktu v pozici aktéra,“ vysvětlila.
Mírová mise pod vedením Severoatlantické aliance je podle ní protimluv. „V případě útoku Ruska na území členského státu NATO by to zcela jasně byla bojová mise. Článek 5 hovoří jasně.“ Státy by podle ní měly apelovat hlavně na Radu bezpečnosti OSN, ale i Valné shromáždění.
„V momentě, kdy by měla Česká republika mandát Valného shromáždění, mohla by řešit například dodržování příměří,“ zmínila konkrétní příklad vojenského zapojení, o které by ale nejdřív musela požádat ukrajinská vláda a schválit ho obě komory českého parlamentu. „Už v minulosti Česko ukázalo, že má schopné vojáky, kteří jsou schopni dohlížet na příměří i na takových místech, jako je například Sinajský poloostrov.“
„V tuto chvíli určitě není úkol ani mandát NATO, aby někam posílala modré přilby,“ dodala. Přiblížila i možnost zapojení takzvané Koalice ochotných, která podle ní ale měla mít podporu vojenské velmoci. „Mírová mise by měla mít mandát Rady bezpečnosti a pokud ne, musíme se ohlížet na vyjádření Valného shromáždění, které by se vyjádřilo většinově. Bylo by potřeba asi 130 hlasů a to by, myslím, bylo možné,“ míní.
Putinovým cílem jsme už od Vrbětic, říká Černochová
Zopakovala zároveň, že Česko poskytuje bezprecedentní množství humanitární a vojenské pomoci. „Stoprocentně budeme Ukrajinu dál podporovat. Už v minulých týdnech vláda ukazála, jak moc nám na Ukrajincích záleží,“ řekla s tím, že Češi si podle ní vybavují historické paralely z roku 1968 nebo 1938.
„Myslím, že i výroky pana velvyslance nebo ukrajinského prezidenta potvrzují, že naši vojenskou pomoc velmi pozitivně vnímají a vyměňujeme si seznamy vojenského materiálu, který jsme schopni Ukrajině poskytnout,“ sdělila.
Podle ministryně jsou dodávky zbraní zásadní kvůli tomu, že Vladimir Putin sám sebe dostal do patu a bude otázka jednoho až dvou týdnů, kdy z této situace bude hledat východisko. „Pokud jeho dalším krokem bude ještě větší bombardování civilistů, tak s tím se nehodlám smířit,“ apelovala.
„My už jsme se Putinovým cílem stali, zažili jsme si kauzu Vrbětice. Dostali jsme se do hledáčku GRU, kdy beztrestně vyhodil do povětří muniční sklad, což je zásadní porušení mezinárodních vztahů,“ pokračovala. Uvedla, že Česká republika je v přeneseném smyslu součástí válečného konfliktu s Ruskem už nyní.
„Rusko pod vedením Vladimira Putina porušuje mezinárodní právo, vraždí civilisty, bombarduje civilní cíle, Česká republika v podstatě v té válce je a je její součástí. Nejen, že pomáháme Ukrajincům u nás, ale pomáháme humanitární i vojenskou pomocí.“
Jednání o zapojení dobrovolníků na Ukrajině a novém náčelníkovi Generálního štábu
Příští týden by měla ministryně obrany jednat s prezidentem Milošem Zemanem nejen o válce na Ukrajině, ale i novém náčelníkovi Generálního štábu Armády České republiky, který by nahradil končícího Aleše Opatu. „Příští týden budeme ještě projednávat navýšení vojenské pomoci a jmenování generálů,“ uvedla.
Jedním z témat by mělo být i zapojení dobrovolníků z řad českých občanů v bojích na Ukrajině. Podle Černochové ale dosud prezident žádnou výjimku k účasti českých dobrovolníků na ukrajinské straně neudělil. „Žádosti na resortu obrany musí nejdřív posoudit ministerstvo vnitra a ministerstvo zahraničí a následně ho pošleme panu prezidentovi,“ vysvětlila.
