GRU strana 5 z 5

Za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v říjnu 2014, při kterém zemřeli dva čeští občané, bylo nejméně šest agentů ruské vojenské rozvědky GRU. Patří mezi ně i velitel komanda 29155, jehož členové mimo území Ruska provádějí násilné akce. Zjistila to mezinárodní investigativní skupina Bellingcat ve spolupráci s Respektem, který výsledky zveřejnil na webu. Česká vláda v sobotu oznámila, že za výbuchem stáli dva agenti GRU.

Lidé z okolí Vrbětic, kde v roce 2014 došlo ke dvěma výbuchům ve skladech s municí, stále čekají na odškodnění. Na své pozemky nemohli až šest a půl roku vstoupit a ani na nich hospodařit. Jediné peníze, které zatím stát poškozeným lidem vyplatil, byly za opakované evakuace obyvatel přilehlých obcí, jednalo se o 3100 korun na osobu.

Česko má podporu Evropské unie, o koordinovanou reakci vůči Moskvě ale nepožádalo, řekl šéf evropské diplomacie Josep Borrell. Jeho slova později korigoval mluvčí. Dle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) Praha o solidaritu žádala. Velvyslanec při NATO Jakub Landovský zopakuje žádost spojencům v Severoatlantické alianci. Ruská diplomacie obvinila Českou republiku z nepřátelského aktu odůvodněného absurdně, podle Hamáčka reagovala ostřeji, než Česko čekalo. V ČT potvrdil, že velvyslanectví v Rusku opustilo 27 pracovníků.

Možným zapojením ruské tajné služby do explozí v muničním areálu ve Vrběticích se v pondělí večer zabýval na mimořádném jednání sněmovní bezpečnostní výbor. Členové ale po jeho skončení nesdělili, k jakému závěru dospěli. Výsledek chtějí prezentovat v úterý. Starostové obcí z okolí Vrbětic vyzvali vládu k součinnosti v žádosti o odškodnění za následky výbuchu. Ministerstvo financí již připravuje právní kroky.

Český armádní speciál s vyhoštěnými pracovníky českého velvyslanectví v Moskvě přistál v pondělí večer v Praze. Vicepremiér a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) poté těmto diplomatům poděkoval za službu. „Oni mohou být na svou práci hrdí, oni nic neprovedli.“ Slíbil, že se o ně stát nyní postará, protože někteří nemají v Česku zajištěné ubytování. Zároveň řekl, že se v Česku podařila „nejlepší a nejrazantnější bezpečnostní operace proti rezidenturám ruských tajných služeb“.

Podle Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nastražili ruští agenti do nákladu munice ve Vrběticích výbušniny, které měly explodovat na území Bulharska. Za zakázkou podle všeho stojí tamní velkoobchodník se zbraněmi Emilian Gebrev. Majitel společnosti EMCO, která má po řadě skandálů zákaz obchodovat ve Spojených státech, se po předčasných explozích stal sám obětí pokusu o vraždu.

Účast agentů GRU na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích oznámená českou vládou není velkým překvapením, služba má diverzních akcí v zahraničí na kontě řadu, říká dlouholetý zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas. Upozornil také na reakci ruských režimních médií. Ta informovala v zásadě jen o vyhoštění diplomatů, explozím se téměř nevěnovala.

Ruské ministerstvo zahraničí zareagovalo na obvinění v kauze Vrbětice a vyhostí dvacet zaměstnanců české ambasády, z toho šestnáct diplomatů. Ti musejí odjet do půlnoci z pondělí na úterý. Ministerstvo to oznámilo českému velvyslanci v Moskvě Vítězslavu Pivoňkovi, krok české vlády vnímají jako provokaci. Obvinění z podílu ruských tajných služeb na výbuchu z roku 2014 považuje Moskva za absurdní a nepodložená. Český ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že jej vysoký počet vyhoštěných pracovníků české ambasády překvapil.

Podporu České republice v případu vyšetřování údajného podílu ruských agentů na explozi ve Vrběticích vyjádřilo NATO. Dle něj jde o další příklad nebezpečného chování Ruska. Podle britského ministra zahraničí Dominica Raaba Moskva porušuje základní mezinárodní normy a musí od toho upustit. Rozhodnutí Česka vyhostit osmnáct pracovníků ruského velvyslanectví podpořily mimo jiné USA, Lotyšsko, Slovensko i Polsko.

Za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, ke kterému došlo v roce 2014, stáli podle nově zveřejněných informací tuzemských tajných služeb ruští agenti. Politici mluví o státním terorismu, policie vyhlásila pátrání po špionech, kteří stáli i za britskou otravou agenta Skripala, důvod údajné špionské přítomnosti ve vrbětickém areálu ale není zřejmý – média mluví o syrské i ukrajinské stopě.

Světová média přinesla rozsáhlé zprávy o sdělení českých politických špiček o zapojení ruské rozvědky GRU do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 a o vyhoštění osmnácti pracovníků ruské ambasády v Praze. Zaměřují se především na spojení mezi vrbětickými výbuchy a otravou novičokem v britském Salisbury. Česká policie totiž současně vyhlásila pátrání po mužích, kteří jsou z otravy agenta Skripala podezřelí.

Dokument tajné služby o vyšetřování výbuchů munice ve Vrběticích, na jehož základě Česko vyhostilo osmnáct pracovníků z ruského velvyslanectví, by měla vláda po svém pondělním jednání odtajnit. Řekl to premiér Andrej Babiš (ANO) webu Lidovky.cz. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) řekl v Otázkách Václava Moravce, že jsou v něm dostatečné důkazy o angažmá ruské tajné služby GRU ve Vrběticích. Z vyšetřování podle něj vyplynulo, že první vrbětický výbuch v říjnu 2014 byl nedopatřením, munice měla explodovat mimo Česko.

Česko se podle předsedy opoziční ODS Petra Fialy stalo terčem státního terorismu. Podobně smýšlí také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Reagovali na informaci premiéra Andreje Babiše (ANO) o zapojení ruské tajné služby do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích. K novému vývoji se zatím nevyjádřil prezident Miloš Zeman, podle jeho mluvčího tak učiní až příští neděli. Ředitel hradního zahraničního odboru Rudolf Jindrák však je pro razantní postup.

Ruská tajná služba FSB oznámila, že zatkla dva Bělorusy, kteří údajně plánovali svržení běloruské vlády a atentát na běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, informuje agentura Reuters. Lukašenko ze zapojení do tohoto plánu obvinil americké tajné služby.

Do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích v roce 2014 byli podle zjištění českých bezpečnostních složek zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU. V sobotu večer to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Česko kvůli tomu vyhostí 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb. Zemi musí opustit do 48 hodin, uvedl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který je nyní pověřen i řízením ministerstva zahraničí. Babiš dodal, že o celé záležitosti byl informován také prezident Miloš Zeman, který se zvoleným postupem plně souhlasil.

Politici napříč stranami se shodují, že účast Rusů na výbuších muničních skladů ve Vrběticích se dá přirovnat k vojenskému útoku, který narušuje suverenitu České republiky. Vyhoštění diplomatů považují za první krok, který vláda měla učinit. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) uvedli, že existuje důvodné podezření na zapojení agentů ruské tajné služby GRU do výbuchu, zjistily to české bezpečnostní složky.

Před 79 lety – 13. února 1942 – proběhla v koncentračním táboře Mauthausen první hromadná exekuce českých politických vězňů. Jedenáct spolupracovníků odboje nacisté zavraždili velmi krutým způsobem: benzenovou injekcí do srdce.

Policie odložila vyšetřování ruského diplomata, který se v Česku snažil koupit na černém trhu speciální náboje do odstřelovacích pušek. Píše o tom server iROZHLAS.cz, na kauzu upozornil loni v létě Radiožurnál. Diplomat působil podle webu na ruské ambasádě v Praze na místě zástupce oficiálního vojenského přidělence. Odložení případu potvrdil mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. České úřady přitom jinou možnost neměly, diplomat měl mezinárodní imunitu, nebylo tak koho stíhat.

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval Evropskou unii, aby tvrdě postihla oligarchy blízké Kremlu. Navalnyj se nyní zotavuje v Německu z otravy zakázanou nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Napsala to agentura Reuters. Francie a Německo ve společném prohlášení oznámily, že svým evropským partnerům navrhnou uvalení sankcí na funkcionáře, kteří zjevně nesou odpovědnost za čin, a na zařízení, které je zapojeno do programu novičok.

Hackerské útoky s cílem zmocnit se informací poškozujících tehdejší prezidentskou kandidátku Hillary Clintonovou před americkými volbami v roce 2016 nařídil přímo ruský prezident Vladimir Putin. Uvádí to zpráva jednoho z výborů Senátu amerického Kongresu, která mapuje „kampaň aktivních opatření“ Ruska a jeho „zásahy“ do minulých prezidentských voleb. Tehdejší aktivity Paula Manaforta, který v létě 2016 vedl prezidentskou kampaň pozdějšího vítěze Donalda Trumpa, označuje za „vážnou kontrašpionážní hrozbu“.

Policie zatkla v červnu v Říčanech ruského diplomata, který podle kriminalistů v Česku nakupoval nelegálně náboje do odstřelovacích pušek a další munici. Uvedl to v pátek server iRozhlas.cz s odvoláním na čtyři zdroje z nejvyšších pater českých tajných služeb, dalších bezpečnostních složek a diplomacie. Podle Radiožurnálu byl zatčeným mužem zaměstnanec ruské ambasády v Praze z vojenské sekce. Díky diplomatické imunitě se dostal na svobodu a ihned po propuštění odcestoval do Ruska.

Zástupci amerických tajných služeb mají vysvětlit Kongresu, jaké získali informace o tom, že Rusko nabízelo odměny bojovníkům Talibanu za zabití koaličních vojáků v Afghánistánu. Vyzvala je k tomu předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Prezident Donald Trump popřel, že by zprávu o takové činnosti dostal. Ruskou praxi potvrdily i zdroje z britských tajných služeb. Kreml to označil za lež.

Německá vláda si kvůli kybernetickému útoku na Spolkový sněm v roce 2015 předvolala ruského velvyslance. Informoval o tom list Der Tagesspiegel. Moskva odmítá obvinění, že za útokem stála, Berlín je naopak o ruském podílu přesvědčen. Dotčen tehdy byl i poslanecký e-mail kancléřky Angely Merkelové.

Do květnového povstání proti německé okupaci českého území se na konci druhé světové války zapojili parašutisté vyslaní z Velké Británie i Sovětského svazu. Přesný počet sovětských skupin, které v protektorátu operovaly, však dosud není známý. Informace i nadále zůstávají v uzavřených vojenských archivech v Rusku.