Evropská unie odsoudila narušení české svrchovanosti a podporuje potrestání viníků výbuchu ve Vrběticích

Evropská unie důrazně odsuzuje ilegální aktivity na českém území a je znepokojena narušením české svrchovanosti. V dosud nejvýraznější reakci EU na zjištění českých tajných služeb o zavinění výbuchu ve Vrběticích ruskými agenty to ve středu uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Podporu Česku vyjádřili také předsedové hlavních politických stran v Evropském parlamentu a šéfové parlamentů zemí Visegrádské čtyřky.

V prohlášení vydaném jménem celé sedmadvacítky Borell také uvedl, že Evropská unie stojí za českou reakcí a podporuje snahu ČR o potrestání viníků. Unie naopak odsuzuje nepřiměřenou ruskou reakci a hrozby vůči Česku.

Česko v sobotu vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády, kteří podle českých úřadů pracovali pro tajné služby. Praha tak učinila s odvoláním na odhalení bezpečnostních složek, podle nichž jsou z výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí agenti ruské vojenské tajné služby GRU. Rusko označilo český postup za nepřátelský akt a jeho zdůvodnění za absurdní, nepřátelské a provokační. V odvetném kroku pak vyhostilo 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.

„Rozvratným aktivitám ruských tajných služeb proti zájmům a bezpečnosti EU a jejích členských států budeme nadále čelit s nejpevnějším odhodláním, i na úrovni Evropské unie, s ohledem na situaci,“ uvedly unijní země ve společném textu. Evropský blok je podle prohlášení „vážně znepokojen hrubým porušením mezinárodního práva a svrchovanosti České republiky“. Rovněž vyzývá Rusko, aby zanechalo aktivit „ohrožujících bezpečnost a stabilitu v Evropě“.

Země Evropské unie musí jasně a společně zareagovat na výbuch v muničním skladu v českých Vrběticích. Ve středu k tomu vyzvali předsedové hlavních politických skupin v Evropském parlamentu (EP). Ti zároveň Česko podpořili v současném vyhroceném diplomatickém sporu s Ruskem. Útok na obyvatele jakéhokoli členského státu Evropské unie musí být vnímán jako útok na celou EU, shodli se šéfové klubů v prohlášení.

Výzvu vydalo pět frakcí Evropského parlamentu, a to Evropská lidová strana (EPP), Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D), Obnova Evropy (Renew Europe), ale také Evropští konzervativci a reformisté (ECR) nebo Zelení/Evropská svobodná aliance. Europoslanci se pravděpodobně budou věcí zabývat na plenární schůzi příští týden.

Frakce společně vyjádřily šok nad zprávami o zapojení ruských zpravodajských služeb GRU do případu ohledně výbuchů ve vrbětickém muničním skladu v roce 2014. „Jedná se o další útok osob napojených na Rusko na svrchované území v Evropské unii. Ukazuje to na znepokojivý jev, kdy se Rusko snaží podkopávat Evropu, a znovu potvrzuje nebezpečné zhoubné chování ruské vlády,“ píše se v prohlášení.

Lídři zároveň uvedli, že útok za účasti GRU na evropské občany v kterémkoli členském státě by měl být považován za vážný útok na celý evropský blok. „Toto je nepřijatelný akt nepřátelství. Dnes stojíme v plné solidaritě s Českou republikou a vyzýváme členské státy a Radu, aby prokázaly svou solidaritu přijetím rázných, společných a konkrétních opatření vůči Rusku v reakci na tento útok,“ stojí v dokumentu.

Většina českých europoslanců žádala společnou reakci

„Předsedové evropských frakcí napříč politickým spektrem našli shodu během velmi krátké doby. Je to výraz jasné mezinárodní podpory Česku v této chvíli a já jsem za to velmi ráda,“ uvedla česká liberální místopředsedkyně EP Dita Charanzová, která patřila k iniciátorům prohlášení.

Většina českých europoslanců po společné reakci volá již od víkendového zveřejnění informací tajných služeb. „Teroristický čin, který se odehrál ve Vrběticích, jasně dokresluje, jak daleko je Putinův režim s to zajít v prosazování svých zájmů. Je jasné, že jinou než velmi razantní reakci považuje za slabost, která podporuje další posunutí hranic jeho konání,“ uvedl člen nejsilnější lidovecké frakce Luděk Niedermayer.

Středeční prohlášení prosazovali také čeští pirátští europoslanci patřící do skupiny zelených či politici ODS z řad evropských konzervativců. „Řešíme to, co neudělal vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v pondělí,“ konstatoval na Twitteru Alexandr Vondra v narážce na účast místopředsedy české vlády na pondělní videokonferenci ministrů zahraničí EU. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell po ní konstatoval, že Česko nepožádalo o společnou reakci členských zemí, Hamáček tvrdí opak.

K prohlášení se nepřipojily skupiny krajní levice, k níž patří čeští komunisté, a nacionalistické pravice, do níž se řadí SPD. Obě strany se k ráznému postupu vůči Rusku stavějí opatrně a požadují důkazy o ruské akci ve Vrběticích.

Česko podpořili i představitelé V4

Předsedové parlamentů zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) přistoupili k pondělnímu prohlášení ministrů zahraničí EU, kteří vyjádřili solidaritu s kroky, jež Česká republika podnikla kvůli možnému zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Novinářům to po středečním on-line jednání šéfů parlamentů řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

„Jednak je tam vyjádřená vůle ohradit se, bojovat proti narušování suverenity všech demokratických zemí, zejména těch, které jsou členy Evropské unie, případně NATO. Dále je tam vyjádřena podpora a solidarita krokům, které Česká republika v rámci toho, co ji potkalo, učinila,“ uvedl Vystrčil.

Aktivně podle něj k záležitosti přistoupili zejména slovenští politici, šéf tamní Sněmovny Boris Kollár na začátku svého vystoupení vyjádřil Česku podporu. Polsko k věci také přistoupilo aktivně a k dohodě se dospělo i s maďarskou stranou, dodal Vystrčil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 21 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 7 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...