Investigativci ze skupiny Bellingcat ověřují teorii, že výbušné zařízení, které explodovalo ve Vrběticích, přivezli do Česka dva agenti GRU s diplomatickým krytím, a to v kufříku na palubě letadla. V rozhovoru pro ČT24 to řekl Christo Grozev, šéf investigativního týmu Bellingcatu pro Rusko. Nelze podle něj dále vyloučit, že kvůli nastražení bomb se ruští agenti do vrbětického areálu vloupali. Speciální jednotka GRU, která operaci prováděla, je zřejmě rozpuštěná, někteří její někdejší členové ale pracují na vrcholných pozicích v ruské exekutivě, dodal investigativec.
Výbušné zařízení přivezli podle naší teorie agenti s diplomatickým krytím, říká o Vrběticích Grozev z Bellingcatu
O operaci jednotky 29155 jste informovali hned minulý týden o víkendu, prakticky zároveň s tiskovou konferencí ministra Jana Hamáčka (ČSSD) a premiéra Andreje Babiše (ANO). Jak se operace odehrála, co o ní víme?
Víme toho dost na to, abychom mohli říct, jak ji GRU zorganizovalo a kdo se jí účastnil. Uniká nám prakticky jediná věc – kdo přesně se do skladů ve Vrběticích dostal a jak. Ale i k tomu máme hypotézy. Nicméně operace jako taková začala někdy v září 2014. První členové týmu GRU se 25. září přesunuli do Švýcarska. Získali jsme jejich letenky, mimochodem jednosměrné. Nevěděli, kdy se vrátí.
Poté se operační důstojník jednotky 29155 Andrej Averjanov objevil v Portugalsku, kde nějakou chvíli setrval, a poté se přes Rusko dostal do Vídně, kde přistál 14. října. To je klíčový den a stalo se během něj mnohé. Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga se 14. října přesunuli z Prahy do Ostravy, kde si zarezervovali ubytování na falešná jména Petrov a Boširov. Ve stejnou chvíli si další z členů této jednotky vypůjčil ve Vídni auto a odjel. Naše hypotéza je, že se spolu s operačním důstojníkem Averjanovem vydal směr Česká republika.
O agentech Čepigovi s Miškinem víme, že se ubytovali v ostravském hotelu Corrado. Máme stejné informace také o zbývajících dvou agentech, o kterých hovoříte?
Víme, že se nezdržovali ve stejném hotelu jako Čepiga a Miškin. Stále pátráme po tom, kde se v Česku ubytovali. Není ale pochyb, že spolu s Čepigou a Miškinem na něčem pracovali. Získali jsme záznamy o proběhlých telefonních hovorech, které nám sice neříkají nic o jejich obsahu, ani odkud je vedli, ale víme, že mezi nimi probíhala čilá komunikace.
To jsou dva dny před výbuchem prvního z explodovaných muničních skladů, který nastal 16. října.
Ano, zjistili jsme, že operační důstojník Averjanov odletěl už 15. října. Čepiga s Miškinem měli sice letenky na stejný den, ale zrušili je. Nakonec odjeli do Vídně a nasedli na letadlo, které odlétalo až 16. října ráno. Zhruba jen čtyřicet minut poté, co explodoval vrbětický sklad číslo šestnáct. Zbývá nám čtvrtý příslušník jednotky, který byl v tu chvíli v Česku, ten podle našeho pátrání zůstal v zemi ještě další dva týdny a až 3. listopadu odletěl do Moskvy.
Říkáte, že prakticky všichni přiletěli běžnými leteckými linkami. Tímto způsobem by do Česka zřejmě nepropašovali výbušné zařízení. Máte nějaké stopy, jak se k výbušninám dostali?
Ano, opomněli jsme dva důležité lidi. Vystupovali sice jako diplomaté, ale využívali to jen jako krytí pro své aktivity. Jde o příslušníky stejné jednotky, kteří používali jména Kalinin a Kapinos. Ti dva se ve stejnou dobu, která odpovídá nasazení agentů v Česku, objevili v Budapešti. Do Maďarska se dostali na palubě přímé letecké linky z Moskvy. Podle naší teorie, kterou stále ověřujeme, přivezli s sebou právě tito dva lidé sofistikované výbušné zařízení v kufříku na palubě letadla. Jak víme, zavazadla diplomatů nepodléhají kontrolám. Celkem se tedy do české operace zapojilo nejméně osm lidí.
„Nevíme, kdo přesně bomby nastražil“
Pokud se budu držet vašich hypotéz, bombu museli nastražit buď 14., nebo 15. října. Například prezident Miloš Zeman ale uvedl, že o přítomnosti agentů GRU ve skladu neexistují důkazy.
Kdo přesně z agentů se do skladu číslo 16 dostal a také zda šlo o stejného člověka, který nastražil bombu i ve druhém skladu číslo 12, to stále nevíme. V tuto chvíli máme jen výpovědi jiných firem, které využívaly služby muničního skladu ve Vrběticích. Podle nich nelze zcela vyloučit, že se do areálu agenti vloupali. Řekli nám, že sice samotné budovy skladů jsou velmi dobře zabezpečené, ale že vždy pochybovali o širším perimetru. Okolí budov prý bylo jen s trochou námahy přístupné.
Česká policie naznačila, že agenti se do skladů zřejmě dostali s dopomocí někoho třetího. I média pracují spíše s variantou, že se agenti do budovy dostali bez použití síly. Vy tady hovoříte o nelegálním vniknutí ruských agentů do armádou střeženého prostoru.
Pro nás je to téměř jediná možná varianta. Myslím, že čeští policisté mají ohledně toho, jak se ruští agenti do skladů dostali, mnohem více informací. Doufáme, že závěry vyšetřování zveřejní a my pak z nich budeme moci vycházet při dalším pátrání. Doteď jen víme, že dva agenti získali povolení k návštěvě skladů, ale nikdo nikdy neřekl, že ho využili. Ale jak říkám, tady si musíme počkat na závěry vyšetřování.
„Exčlenové jednotky pracují pro ruskou vládu“
Od události uběhlo už více než šest let. Co se od té doby dělo s příslušníky jednotky GRU 29155?
Můžu říct, že se nám podařilo vypátrat hned několik lidí. Počet členů této konkrétní jednotky byl podle nás kolem třiceti lidí. Řekněme, že zhruba polovinu jsme dokázali identifikovat. Neříkám, že máme jejich reálná jména. Ale máme stopy falešných pasů, účtenek a podobně. Po několika jsme pátrali a zjistili jsme, co se s nimi po roce 2014 a po operaci Vrbětice stalo. Samozřejmě poté, co se provalila jejich identita nebo jejich krytí, tak už nemohli tuto práci nadále vykonávat. Jednotka 29155 je podle našeho zjištění zřejmě rozpuštěná. GRU pravděpodobně teď cvičí nové členy, ale každopádně ti stávající už nejsou aktivní.
Kroky některých z nich vedly až do vrcholných pozic v ruské exekutivě. Během následujícího týdne zveřejníme nová zjištění ohledně toho, kteří bývalí příslušníci jednotky 29155 pracují pro ruskou vládu. Kreml nemá ve zvyku trestat agenty, kteří byli věrní a pouze se prozradili. Spíše jim nabídne odměnu a zajistí si tak jejich loajalitu do budoucna.
Anatolij Čepiga s Alexandrem Miškinem si v roce 2014, těsně po výbuchu skladů ve Vrběticích, převzali z rukou ruského prezidenta Vladimira Putina jedno z nejvyšších státních vyznamenání. Co ostatní?
Vyznamenáni byli všichni členové týmu, který se na operacích v Česku podílel. A někteří rovněž dostali cenu za hrdinství, stejně jako Čepiga s Miškinem. Její nositelé totiž v Rusku automaticky s tímto oceněním získají zadarmo i byt. V prosinci 2014 minimálně čtyři z výše zmíněných lidí nabyli bezplatně apartmány.
Není možné, že by zmíněná ocenění tito lidé získali za něco jiného, než byla akce ve Vrběticích?
V té době Rusko vedlo jediný ozbrojený konflikt, byla to vlastně obecně jediná v tu chvíli probíhající válka. I proto usuzujeme, že pokud by sabotážní tým tajných agentů měl nějaké úkoly, pak by byly jednoznačně takové, aby přispěly ke zlepšení pozice Ruska v probíhající válce. Proto je naše hlavní hypotéza to, že jednotka 29155 svou akcí pomohla ruské armádě zvítězit nad ukrajinskými jednotkami na východě Ukrajiny.
„Gebrev neměl v plánu munici převážet“
Nechejme teď stranou výroky zástupců ostravské firmy Imex, která munici skladovala, a také bulharského obchodníka se zbraněmi Gebreva, kteří minimálně v jednu chvíli tvrdili, že zbraně neměly být vyvezeny na Ukrajinu. Zeptám se jinak. Byla ta munice kompatibilní s výzbrojí ukrajinské armády?
Správná otázka. Munice ve skladech ve Vrběticích byla naprosto kompatibilní s výzbrojí, kterou v té době používala armáda Ukrajiny. Ta využívá zbraně vyrobené buď v Rusku, nebo ještě předtím v Sovětském svazu. Tyto zbraně vyžadují speciální druh munice. Náboje, které by mohli Ukrajinci využít, navíc musely projít modernizací. Munici s takovou specifikací nenajdeme v Evropě běžně. Ale víme, že právě ve vrbětických skladech taková byla.
Jak důležitou roli by munice z Vrbětic mohla případně sehrát na ukrajinském bojišti?
Hovořili jsme s příslušníky ukrajinské armády, kteří měli v tu dobu na starost vyzbrojování. Řekli nám, že v roce 2014 neexistovalo příliš mnoho výrobců a obchodníků se zbraněmi, kteří by měli kompatibilní výstroj a munici a zároveň byli ochotní ji Ukrajině prodat. Čeští a bulharští výrobci ale ochotní byli. Každý jeden náboj byl v tu chvíli pro Ukrajince velmi důležitý, nezapomeňme, že krátce po vypuknutí války v Donbasu ukrajinské armádě citelně docházela munice.
Oficiální verze, kterou veřejnosti sdělil i premiér Babiš, zní, že munice měla původně explodovat mimo české území až po jejím převozu do Bulharska. Na základě toho premiér původně hovořil o útoku na zboží a nikoli o teroristickém aktu, i když později svůj výrok přehodnotil. Z toho, co říkáte, ale spíše vyplývá, že Rusům šlo o to zničit přímo české sklady.
To, co tvrdí premiér Andrej Babiš a potažmo české úřady, by měli zároveň nějak prokázat a říct, jak k takovému zjištění došli. My máme v ruce dokument, který prokazuje, že pan Gebrev jako majitel munice neměl v tu dobu vůbec v úmyslu ji odvážet ven z České republiky. Získali jsme zprávu, ve které Gebrev odmítá munici prodat a odpovídá v ní, že ji hodlá nadále ponechat uskladněnou. Když ho firma Imex vyzvala, aby si munici odvezl, odpověděl, že ji v tom případě jen přemístí do jiného českého skladu. Gebrev neměl v plánu v roce 2014 munici převážet. Navíc, jak by mohlo jít jen o útok na zboží pana Gebreva, když ve skladech byla munice i jiných vlastníků?
Jak si tedy výroky, které na české politické scéně zaznívají, vysvětlujete?
Někteří čeští politici tento narativ podle mého soudu zvolili proto, aby mohli rozmělnit tvrdý fakt, že došlo k teroristickému útoku ze strany Ruska. Pokud by tento fakt totiž uznali, museli by později přijmout mnohem tvrdší a v podstatě nezvratná opatření proti Moskvě.
Připouštíte ale stále možnost, že by sklady explodovaly bez zavinění ze strany Ruska? Prezident Miloš Zeman ve svém projevu v neděli uvedl, že minimálně on stále počítá mimo jiné i s tím, že sklady mohly vyletět do povětří kvůli špatné manipulaci s municí.
Na tuto otázku vždy odpovídám stejně. Podívejte se na to z pohledu soudu. Máme tady hypotézu, že sklady explodovaly kvůli lidské chybě učiněné při jejich obsluze. A na druhé straně tady máte prokázanou přítomnost několika tajných agentů, kteří se pod falešnou identitou podle jednoznačných důkazů zajímali o možnost tyto sklady navštívit – a to navíc jen pár hodin před jejich výbuchem. Nemyslím si, že existuje soud, který by v takovém případě první hypotézu vůbec bral v potaz.