Zjištěné údaje ukazují, že údajní ruští agenti byli přítomni v Bulharsku v letech 2014 a 2015 v době výbuchů v šesti tamních zbrojních skladech, které se odehrály podle stejného vzoru. Poukázala na to na svém webu rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) v souvislosti s podobnými událostmi ve Vrběticích v Česku v roce 2014, které nyní vedly k diplomatickému střetu mezi Prahou a Moskvou. Nová analýza a další důkazy podle stanice naznačují možné spojení ruské vojenské tajné služby GRU s explozemi v Bulharsku.
Ruští agenti byli v Bulharsku v době explozí v tamních zbrojních skladech, uvádí RFE/RL
Čtyři sklady v Bulharsku explodovaly postupně v únoru, v srpnu, v říjnu a v prosinci před sedmi lety. Další následovaly zanedlouho v březnu a dubnu 2015. Nejtragičtější následky měl výbuch muničního skladu v říjnu 2014 v obci Gorni Lom na severozápadě Bulharska, kde zemřelo patnáct lidí.
RFE/RL připomněla, že k výbuchům došlo v době vysokého napětí ve východní Evropě, které vyvolala ruská invaze a anexe ukrajinského Krymského poloostrova a vypuknutí separatistické války podporované Ruskem na východní Ukrajině.
V té době byly ukrajinské ozbrojené síly v katastrofálním stavu, chyběla jim organizace a řádný výcvik a měly nedostatek zbraní a výbavy. Ukrajinští činitelé se proto snažili rychle sehnat potřebnou výzbroj, aby země mohla čelit lépe vyzbrojeným a vycvičeným separatistickým bojovníkům, mezi nimiž byli příslušníci ruské armády, což Moskva ovšem popřela. A Bulharsko má značný zbrojní průmysl a obchod se zbraněmi.
Pokus o převrat v Černé Hoře i otrava Gebreva
Údaje zveřejněné mezinárodní investigativní skupinou Bellingcat ukazují, že v roce 2014 – v březnu, v září, v listopadu a v prosinci – byl v Bulharsku přinejmenším čtyřikrát ruský občan Vladimir Mojsejev, a to pod pseudonymem Vladimir Popov. Ještě jednou tuto zemi navštívil v následujícím roce. Všechny tyto jeho cesty se uskutečnily kolem dat, kdy explodovaly sklady.
RFE/RL v této souvislosti poznamenala, že úřady Černé Hory zjišťovaly spojení Mojsejeva s údajně chystaným převratem v roce 2016. Z nezdařeného pokusu o svržení prozápadního prezidenta Mila Djukanoviče byla obviněna ruská GRU.
V rozmezí února a dubna 2014 přiletělo podle letových dat do Bulharska přinejmenším šest dalších Rusů, kteří byli později označeni za agenty vojenské rozvědky. Byl mezi nimi i Denis Sergejev, jehož krycí jméno bylo Sergej Fedotov. Sergejev přitom přiletěl v dubnu do Burgasu s dalším pravděpodobným agentem Jegorem Gordijenkem (krycí jméno Georgij Gorškov).
Jejich přítomnost v zemi se shodovala se dvěma náhlými a záhadnými onemocněními, která mezi 28. dubnem a 4. květnem téměř zabila obchodníka se zbraněmi Emiliana Gebreva. Experti později sdělili, že Gebrev byl otráven stejnou nervově paralytickou látkou novičok jako o tři roky později v anglickém Salisbury bývalý dvojitý agent Sergej Skripal.
Gebrev připustil, že měl ve Vrběticích munici
Podle médií ve skladu ve Vrběticích, který v roce 2014 dvakrát explodoval, byla munice patřící Gebrevovi a možná měla směřovat na Ukrajinu. Gebrev tento týden podle agentury BGNES nejprve popřel, že by ve vrbětickém skladu své zboží měl, navíc které by mělo být určené pro Ukrajinu. Později nicméně připustil, že část munice mu ve Vrběticích patřila.
Česká republika se kvůli důvodnému podezření na zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu skladu munice ve Vrběticích v sobotu rozhodla vyhostit osmnáct pracovníků ruského velvyslanectví. Roztržka pak eskalovala a Praha se rozhodla zastropovat počet diplomatů na pražském ruském velvyslanectví tak, aby odpovídal stavu na české ambasádě v Moskvě.
Policie v souvislosti s výbuchem ve Vrběticích vyhlásila pátrání po dvou ruských občanech, kteří se prokazovali cestovními doklady na jména Alexandr Petrov a Ruslan Boširov a posléze také cestovními doklady Moldavska na jméno Nicolai Popa a Tádžikistánu na jméno Ruslan Tabarov. Podle fotografií i jmen z pasů jde o stejné muže, kteří jsou podezřelí ze Skripalovy otravy v Salisbury a jež investigativní média označila za agenty GRU.
Tádžické ministerstvo vnitra nicméně popřelo, že by vydalo cestovní pas jednomu ze dvou mužů. „Zveřejněná informace na internetu, že jeden z podezřelých v kauze výbuchu skladu zbraní v České republice je občan se zahraničním pasem Tádžické republiky na jméno Ruslan Chalimovič Tabarov a s rokem narození 1975, není věrohodná,“ uvedlo ministerstvo na svém webu.
„Ministerstvo vnitra ani jeho pobočky ve městech a regionech občanu R. Ch. Tabarovovi pas nevydávaly a státní orgány Tádžické republiky o jeho vydání nežádaly,“ upřesňuje zveřejněné prohlášení.
Moldavsko tento týden podle agentury Interfax rovněž popřelo, že by vydalo pas pro druhého z mužů, po nichž česká policie pátrá.
