Vláda deklaruje, že vzhledem k vrbětické kauze nepustí do tendru na rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany zájemce z Ruska. To by podle velvyslance pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky nemělo tendr ohrozit. Obávat se podle něj nemusíme ani případného „utažení kohoutků“ s ropou a plynem, Kreml je totiž na prodeji závislý a Evropa už ukázala, že se bez dodávek dokáže obejít. Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš upozornil, že Rusko se stále více izoluje, což vede k jeho zaostávání za srovnatelnými ekonomikami Asie i Latinské Ameriky.
Podle zvláštního velvyslance pro energetickou bezpečnost Bartušky nehrozí, že by po vyřazení Rosatomu hrozil konec celého tendru na dostavbu Dukovan. Za klíčové považuje najít politickou shodu a pak zajistit financování.
„Na světě je řada států, které umí postavit jadernou elektrárnu. Projekt bude složitý s kýmkoliv, ať už vybereme Francouze, Američany nebo Korejce. Rusové nebo Číňani by byli ještě dodatečná další složitost navíc. Politická a bezpečnostní,“ uvedl.
Žádnou hrozbu nevidí ani v tom, že by jaderné elektrárně došlo palivo. Zásoby má na tři roky a pak umí koupit další případně odjinud. „Máme vcelku unikátní znalosti, díky tomu, že reaktor v Dukovanech i v Temelíně se vyráběl u nás, ve Škodě Plzeň. Jak UJV Řež, tak samotný ČEZ mají znalost takzvané reaktorové mřížky, čili jsme schopni si to palivo objednat poměrně přesně, o to bych se vcelku nebál. Ani pro palivo pro Temelín. Myslím si, že v tomhle směru vydíratelní nejsme,“ uvedl Bartuška.
Ropa a plyn
Strach není podle diskutujících na místě ani v případě dodávek ropy a zemního plynu. Bartuška připomněl, že jsou to přesně dva roky, co se 19. dubna zastavil ropovod Družba.
„Nikoliv, protože by ho zastavili Rusové, zastavili jsme ho my, Evropané, protože ropa byla špinavá, plná chloridu. Rusko ztratilo dva měsíce exportu, nějakých deset miliard dolarů. A my jsme všichni byli bez problémů, auta dál jezdila. Máme ropovod z Německa, máme strategické rezervy, i my, i Polsko, Maďarsko, Slovensko. Všichni jsme to zvládli,“ zdůraznil.
V případě plynu Rusko „zavřít kohoutky“ nemůže už vůbec, protože veškerý do Česka dodává přes burzu v Rotterdamu. „Zda je fyzicky ruský, norský, nebo alžírský, je vcelku lhostejné,“ dodal Bartuška.
Upozornil, že sedmdesát pět procent příjmů ruského státu přichází z ropy a zemního plynu, takže konec dodávek by byl riskantní hlavně pro Rusko.
Také podle Bureše by zastavení dodávek šlo dlouhodobě realizovat jen těžko.„Rusko ztrácí konkurenceschopnost v poslední dekádě poměrně výrazně a tohle je pro něj hlavní zdroj obživy, takže dlouhodobě si to nedovedu představit, i když krátkodobě samozřejmě vůči vybraným partnerům, pokud upřednostní jiné než ekonomické cíle, si to představit lze. Ale nesmí to být zásadní odběratelé,“ uvedl.
Zaostávání
Bureš vše zasadil do dlouhodobějšího rámce: „Atmosféra, ve které se Rusko nachází prakticky už v poslední dekádě, tedy rostoucí mezinárodní izolace a postupné působení mezinárodních sankcí, dohromady s odlivem řady zahraničních investorů, se samozřejmě na ruské ekonomice podepisuje.“ Izolace se bude podle něho ještě prohlubovat.
Upozornil, že Rusko v poslední dekádě poměrně výrazně hospodářsky zaostávalo nejenom za střední Evropou, ale i za srovnatelnými rozvíjejícími se trhy v Asii i v Latinské Americe. Může tak projít něčím, čemu se říká ztracená dekáda. Nejnovější zprávy o rostoucí izolaci tak nejsou vůbec dobrou zprávou.
Na druhou stranu je podle něho také daleko finančně silnější než třeba na konci 90. let. „To znamená, že má poměrně velké devizové rezervy, hospodaří s relativně málo schodkovými veřejnými financemi, má relativně konzervativní centrální banku, na rozdíl od jiných rozvíjejících se trhů, jako například od Turecka,“ připomíná s tím, že to mu dává určitý manévrovací prostor.
„Může si dovolit minimálně v nějakém kratším horizontu na sebe nechat uvalit nové sankce. Nebude to nějaký startér pro finanční krizi v Rusku,“ dodal.
Jak účinné jsou protiruské sankce
Dosud nejpoužívanějším protiruským nástrojem k odvetě za agresivní kroky Moskvy byly sankce. A ty podle Bureše efekt mají, jak už ukázala minulost, i když lze obtížně zcela oddělit jejich dopad od jiných negativních vlivů na tamní eknomiku – především slabých institucí, velice nepříznivého demografického vývoje a chabého právního prostředí.
„Bezesporu nicméně sankce, především ty, které postihly čelní představitelé některých ruských podniků a které znemožnily přístup velkým a významným ruským podnikům na zahraniční finanční trhy, svoji roli v ruské ekonomice sehrály,“ uvedl s tím, že rozhodně přispěly k tomu, že ruská ekonomika letos zůstane v nejlepším případě tři až čtyři procentní body nad úrovní produkce z roku 2014, kdy odstartoval rusko-ukrajinský konflikt a sankce. „A to je velice málo ve srovnání s jinými rozvíjejícími se trhy a ekonomikami,“ uvedl.
