Washington vyhostí ruské diplomaty a uvalí na Moskvu sankce. Vadí kyberútoky i tlak na Ukrajinu

Bílý dům vyhostí deset ruských diplomatů a uvalí na Rusko nové sankce. Podle Washingtonu je krok odpovědí na ruské vměšování do loňských amerických prezidentských voleb, kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám i na tlak vůči Ukrajině. Ruské ministerstvo zahraničí označilo americké sankce za agresivní, plánuje tvrdě odpovědět. Tři ruské diplomaty vyhostí také Polsko, chce tak vyjádřit USA solidaritu. Prezident Joe Biden varoval, že pokud se bude Rusko dál vměšovat do americké demokracie, USA jsou připravené odpovědět.

Nové americké sankce se týkají šesti ruských společností, které se podle Washingtonu podílejí na kybernetických aktivitách Ruska, a 32 jedinců a subjektů, které USA viní z pokusů ovlivnit loňské prezidentské volby, mimo jiné skrze dezinformace.

Prezident Joe Biden také podepsal exekutivní příkaz, kterým zmocnil americkou vládu uvalit sankce vůči jakémukoli sektoru ruské ekonomiky s cílem omezit možnosti Ruska vydávat státní dluhopisy. Americké banky podle něj budou mít zakázanou účast na primárních trzích dluhopisů denominovaných v rublech. Podle agentury Reuters však budou nadále moci tyto dluhopisy nakupovat na sekundárních trzích.

USA rovněž ve spolupráci s Evropskou unií, Británií, Austrálií a Kanadou uvalily sankce na osm jedinců, kteří podle nich hrají roli v pokračující okupaci ukrajinského poloostrova Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014, a nesou zodpovědnost za tamní represe.

Bílý dům také oznámil, že vykázal z Washingtonu deset diplomatů, z nichž někteří jsou podle něj činitelé ruských zpravodajských služeb. Pokud se bude Rusko dál vměšovat do americké demokracie, USA jsou připravené odpovědět, varoval na tiskové konferenci Biden. Nastal však čas k uvolnění napětí, dodal.

Tři ruské diplomaty vyhostí také Polsko. Varšava tak vyjádřila solidaritu Spojeným státům. Z Moskvy vzápětí zazněla hněvivá reakce a šéf zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij označil Polsko za amerického „vazala“. Moskva podle něj odpoví recipročně.

„Velvyslanci byla předána diplomatická nóta obsahující sdělení o označení tří pracovníků ambasády Ruské federace ve Varšavě personami non grata (nežádoucími osobami – pozn. red.). Důvodem tohoto rozhodnutí bylo porušení podmínek diplomatického statusu uvedenými osobami a provádění činností poškozujících Polskou republiku,“ uvedlo polské ministerstvo zahraničí.

Podezření z útoku

Ruskou tajnou službu SVR Američané poprvé oficiálně spojili s rozsáhlým kybernetickým útokem z loňského roku, který využil slabiny v softwaru společnosti SolarWinds. Její síťový program používaly americké vládní instituce, mnohé korporace i domácnosti. Hackerům se jeho napadením podařilo získat přístup do sítí několika důležitých ministerstev, federálních agentur či významných firem. Podle představitelů USA šlo o zpravodajskou operaci s cílem získat americká vládní tajemství, američtí experti přitom stále zjišťují, k jakým informacím se útočníkům podařilo dostat.

Zástupci USA minulý měsíc obvinili ruského prezidenta Vladimira Putina, že schválil operaci, jejímž cílem bylo pomoci bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi ke znovuzvolení v loňských volbách. Žádné důkazy však nenasvědčují tomu, že by Rusko či kdokoli jiný nějakým způsobem zmanipuloval výsledek hlasování, píše AP.

„(Dnes oznámené) kroky mají za cíl dohnat Rusko k odpovědnosti za jeho lehkovážné činy. Budeme pevně reagovat na ruské kroky, které ubližují nám nebo našim spojencům a partnerům,“ uvedl ve vyjádření ministr zahraničí USA Antony Blinken. „Spojené státy budou rovněž hledat příležitosti ke spolupráci s Ruskem, kde to bude možné, s cílem vystavět stabilnější a předvídatelnější vztahy v souladu se zájmy USA,“ dodal.

Podle zahraničních médií přijmou USA vůči Rusku ještě další kroky, které však zřejmě veřejně neoznámí. Již v minulosti diskutovali vládní činitelé o tom, že v reakci na kybernetické kampaně Moskvy chtějí provést protiútoky, které nebudou patrné na veřejnosti, ale dozví se o nich Putin a jeho vláda.

Bílý dům rovněž uvedl, že Biden využívá diplomatických, vojenských i zpravodajských kanálů k reakci na informace tajných služeb o tom, že Rusko povzbuzovalo povstalecké hnutí Taliban k útokům na americké jednotky v Afghánistánu.

Odborník na Spojené státy Kryštof Kozák z Institutu mezinárodních studií FSV UK je přesvědčen, že načasování těchto sankcí určitě není náhodné. „Veškeré majetky daných firem budou zmrazeny, pro lidi v okruhu Putina to je velice nepříjemná věc. Biden chce ukázat, že má trumfy v rukou. Mnoho oligarchů má účty v amerických bankách a jsou takto zranitelní. Já si ale myslím, že není v dlouhodobém zájmu Bidenovy administrativy vyeskalovat vztahy mezi USA a Ruskem,“ řekl pro Horizont ČT24.

Podle agentury AP není jasné, zda nové americké kroky a sankce přimějí Moskvu ke změně jejích postojů, zejména proto, že obdobné pokusy předchozích administrativ v tomto ohledu selhaly. Vláda demokrata Baracka Obamy vyloučila ruské diplomaty kvůli údajnému vměšování Ruska do prezidentských voleb v roce 2016. A ačkoli se republikán Donald Trump jen velmi neochotně pouštěl do kritiky Putina, jeho vláda v roce 2018 rovněž vyloučila ruské diplomaty kvůli údajné roli Moskvy v otravě někdejšího ruského tajného agenta Sergeje Skripala v Británii.

Tvrdá odpověď

Moskva nevyhnutelně odpoví na agresivní chování Spojených států, řekla k novým americkým sankcím vůči Rusku mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Americké sankce označila za další stupeň konfrontace ve vzájemných vztazích. Za další vážný krok ke zhoršení rusko-amerických vztahů sankce označil i šéf zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij. Agentura TASS citovala také nejmenovaného „vysoce postaveného činitele“, podle něhož bude odpověď Ruska „tvrdá“.

„Nové sankce Washingtonu, zavedené několik dní po telefonickém rozhovoru mezi prezidenty Ruska a Spojených států z iniciativy americké strany, ve skutečnosti devalvují konstruktivní tón tohoto rozhovoru,“ citovala agentura TASS Sluckého. Podle něj jsou sankce dalším – a velmi vážným – krokem k degradaci rusko-amerických vztahů.

Prezidenti Ruska a USA spolu hovořili tento týden a Joe Biden navrhl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi v nadcházejících měsících summit na území třetího státu. V telefonickém rozhovoru mimo jiné diskutovali o rostoucím napětí mezi Moskvou a Ukrajinou.

Na zprávy o možných amerických sankcích už dopoledne reagoval Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, který uvedl, že Kreml odpoví na jakékoliv nové „nezákonné“ sankce ze strany Spojených států. Peskov také řekl, že jakákoliv nová omezení sníží vyhlídky na uspořádání schůzky prezidentů obou zemí.

Zacharovová prohlásila, že Moskva sankce důrazně odmítne. „Takové agresivní chování se samozřejmě dočká rozhodného odmítnutí. Reakce na sankce bude nevyhnutelná. Washington si musí uvědomit, že za zhoršení bilaterálních vztahů bude muset zaplatit. Odpovědnost za to, co se děje, je zcela na Spojených státech amerických,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Los Angeles pokračují, platí noční zákaz vycházení

Protesty proti imigrační politice amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračují v Los Angeles pátým dnem, kdy se zatím obešly bez rozsáhlého zatýkání a násilností. V centrální části města opět platí noční zákaz vycházení, kvůli jehož porušení policie minulou noc zadržela desítky lidí. Demonstrace se rozšířily do New Yorku, Chicaga a dalších měst, kde policie zatýkala, informují americká média.
05:49Aktualizovánopřed 19 mminutami

Trump věří, že dohoda o clech s EU je na dobré cestě

Červencovou lhůtu na jednání o clech na dovoz z Evropské unie a dalších zemí je možné prodloužit, ale nebude to nutné, prohlásil prezident USA Donald Trump. Podle agentury Reuters dodal, že EU chce jednat a že pokrok a další postup zhodnotí zhruba za týden. Trump v květnu oznámil, že na zboží z evropské sedmadvacítky uvalí od června padesátiprocentní cla, krátce nato však odložil jejich zavedení na 9. července.
06:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské ztráty dle Kyjeva přesáhly milion. Agresor má kde brát

Od začátku své plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu v únoru 2022 přišlo Rusko v bojích už o více než milion mužů. Vyplývá to z údajů ukrajinské armády, které zahrnují padlé i raněné. Ukrajinským datům se blíží i některé další odhady, například čísla zveřejněná NATO, Velkou Británií či analytiky. Rusku se ale daří ztráty doplňovat.
před 1 hhodinou

Porota shledala Weinsteina vinným ze sexuálního zločinu

Porota v opakovaném procesu v New Yorku shledala bývalého hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina vinným ze sexuálního zločinu, informují tiskové agentury. V původním procesu byl Weinstein v roce 2020 odsouzen k 23 letům vězení, loni ale odvolací soud rozsudek zrušil, a proces se tak musel opakovat. Třiasedmdesátiletý muž odmítal, že by se dopustil jakéhokoliv trestného činu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Srbsko podporuje územní celistvost Ukrajiny, prohlásil v Oděse Vučić

Srbský prezident Aleksandar Vučić ve čtvrtek přicestoval do Oděsy na jihu Ukrajiny, kde se konal regionální summit jihovýchodní Evropy. Ujistil, že jeho země zůstane věrná mezinárodnímu právu a Chartě OSN a bude nadále podporovat územní celistvost Ukrajiny, píše Ukrajinska pravda. Za dvanáct let, co je Vučić u moci, je to poprvé, co tento Moskvě nakloněný politik Ukrajinu navštívil. Přístavní město Oděsa na pobřeží Černého moře tento týden čelilo masivnímu útoku ruských dronů a střel.
před 9 hhodinami

Kontroly na polsko-německých hranicích komplikují dopravu

Na polsko-německých hranicích se tvoří několikahodinové fronty. Režim kontrol, které v květnu spolková vláda ještě zpřísnila ve snaze omezit nelegální migraci, začíná blokovat především nákladní dopravu, zpoždění ale nabírají i řidiči osobních aut. Problémy to představuje především pro ty, kdo podél hranice pravidelně míří do školy či práce. Kontroly dopravu komplikují také na slovinsko-rakouské hranici, situaci může zhoršit i prázdninový provoz.
před 10 hhodinami

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí, oznámil podle Reuters úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Jedním z nich je Jair Jaakov, jméno druhého rukojmí zatím úřad nemá povolení zveřejnit.
před 10 hhodinami

Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Nejméně čtyři lidé zahynuli a dalších šest desítek jich bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na druhé největší ukrajinské město Charkov. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...