Dodávky ruské ropy do Evropy byly přerušeny. Čistá surovina by měla do Česka přitéct koncem května

Čistá ropa z Ruska by měla do Česka přitéct mezi 26. a 28. květnem, uvedl na Twitteru předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Nový termín je o něco pozdější než předchozí – nejprve se hovořilo o 15. květnu, později o 20. až 25. květnu. V pátek však také přišla zpráva od běloruské státní ropné společnosti Belněftěchim, že transport ruské ropy na Ukrajinu je přerušen. S obnovením transportu suroviny počítá firma v neděli večer.

Švagr také poznamenal, že druhá zápůjčka ropy z nouzových zásob státu pokryje výrobu Unipetrolu v Litvínově do konce května. Do litvínovské rafinerie teče ropa ze státních rezerv od prvního květnového dne.

„Podepsali jsme další smlouvu s Unipetrolem o druhé zápůjčce ropy z našich nouzových zásob. Unipetrol právě dočerpal celou první zápůjčku a v noci začne čerpání z druhé. Tato druhá zápůjčka pokryje výrobu v Litvínově až do konce května,“ uvedl Švagr. Díky dalšímu uvolnění nouzových zásob je podle něj situace stabilní. Obě zápůjčky schválila vláda a obě překračují 100 tisíc tun.

Na konci dubna se do ropovodu Družba dostala ropa znečištěná organickými chloridy, které mohou poškodit rafinerie. Země napojené na ropovod včetně Česka proto dovoz sirné ruské ropy zastavily.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) ve středu uvedla, že problém znečištění ropy v ropovodu se týká dodávek v objemu zhruba 250 tisíc barelů denně, což představuje necelá dvě procenta nabídky na evropském kontinentu.

Stát má po dvou zápůjčkách ropy petrochemickému holdingu Unipetrol zásoby ropy a ropných produktů na 68 dní. Před problémy s kontaminovanou ropou z ropovodu Družba mělo Česko zásoby na 84 dní. Evropská unie požaduje zásoby na 90 dní.

Kromě státních zásob ropy a ropných produktů mají komerční zásoby pohonných hmot také samotní distributoři. Podle Švagra mají zajištěné pokrytí příštích 14 dní a průběžně objednávají další vlaky.

Unipetrol v Česku provozuje vedle litvínovské rafinerie také rafinerii v Kralupech nad Vltavou. Ruskou sirnou ropu zpracovává však pouze rafinerie v Litvínově. Roční kapacita obou českých rafinerií je dohromady zhruba devět milionů tun ropy, z čehož na litvínovskou rafinerii připadá téměř šest milionů tun.

Kralupská rafinerie naopak zpracovává nízkosirné ropy přepravované do Česka z italského Terstu přes Ingolstadt ropovodem IKL, který byl uveden do provozu v lednu 1996. Podle odborníků však lze tuto ropu použít v Litvínově jen velmi obtížně.

Bělorusko plánuje, že bude po Rusku požadovat kompenzace za výpadek příjmů z vývozu a tranzitu ropy, které nedostalo kvůli jejímu znečištění v ropovodu Družba. Agentuře Belta to v pátek řekl místopředseda běloruské vlády Ihar Ljašenka.

Ropovod Družba se v Bělorusku rozděluje na dvě větve. Severní vede do Polska a Německa, jižní vede přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do Česka. Společnost Belněftěchim v pátek uvedla, že transport ropy do Polska obnoven nebyl.

Škody, které má kvůli znečištěné ropě rafinerie v běloruském Mazyru, se podle Ljašenky vyšplhají na 30 milionů dolarů (691 milionů Kč). Rafinerie v Mazyru zpracovává ropu, kterou Bělorusko vyváží. Je tak jedním z hlavních zdrojů příjmů běloruského státního rozpočtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond nezačal vymáhat po Agrofertu vrácení dotací. Ministerstvu chybí klíčový dokument

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 37 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...