Kdy do Česka zase poteče čistá ropa ropovodem Družba? Termínů už zaznělo více. Poslední známý je 20. až 22. května. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) ujišťuje, že zásob je stále dost a konečný spotřebitel žádný výpadek nepocítí. A také, že výroba nafty pro český trh v litvínovské rafinerii je pokrytá do konce května nebo že distributoři pohonných hmot mají zásoby na zhruba stejnou dobu. Co ale pak? Podrobnosti uvedl v rozhovoru pro web ČT24.cz předseda SSHR Pavel Švagr.
Jaký je aktuální stav zásob ropy po zápůjčkách Unipetrolu?
Zásob máme pořád dost. V rezervách máme ještě dvě třetiny zásob ropy. Na ropné produkty, tedy benzín a naftu, jsme v rezervách zatím sáhnout nemuseli. Takže bych chtěl ubezpečit, že zásobování trhu je zajištěno. Řidiči by neměli vůbec poznat, že ropovod Družba už třetí týden nefunguje. Pokud jde o benzín, ten se vyrábí v Kralupech nad Vltavou z arabské ropy, tam výroba běží normálně. A pokud jde o rafinérii v Litvínově, která vyrábí pro český trh naftu, tak výroba by měla být pokrytá do konce května.
Jak moc je kritická situace? Říkáte, že výroba nafty pro český trh je pokrytá jen na zhruba dva týdny, distributoři pohonných hmot mají zásoby zhruba na tutéž dobu, nouzové státní zásoby se ztenčily na 68 dní z původních zhruba 84.
České rezervy jsou tady od toho, aby právě v takových případech pomáhaly. Takže od chvíle, kdy ropovod Družba neteče, jsme byli připraveni uvolnit nouzové zásoby a tu dobu překlenout. Samozřejmě se souhlasem vlády. A dokud tady nebude čistá ropa, tak jsme připraveni pomoct s nouzovými zásobami nejen ropy, ale i ropných produktů.
Co se bude dít, pokud ropa nepřiteče do Česka ani mezi 20. a 22. květnem, což je zatím poslední předpokládané datum obnovení? Jak se bude postupovat?
I s tou druhou zápůjčkou ropy by měl mít Unipetrol dost zásob, aby mohla rafinérie v Litvínově fungovat až do konce měsíce. Nechci teď spekulovat, jestli bude potřeba půjčit ještě další ropu. Uvidíme, kdy se podaří dostat čistou ropu do České republiky. Ale jak už zmínil ministr průmyslu Karel Havlíček, tak jsme připraveni zápůjčku v případě potřeby znovu zopakovat.
Opakovat zápůjčky do nekonečna nejde, zásoby se tenčí.
Dokud ropovod nepoteče, tak jsme v pohotovosti a každý den sledujeme vývoj zásobování českého trhu pohonnými hmotami. Distributoři nám denně posílají aktuální čísla. Takže máme přehled i o jejich komerčních zásobách (ty jdou mimo státní nouzové zásoby) a v případě potřeby můžeme uvolnit i zmíněné státní nouzové zásoby ropných produktů.
Už před tím, než se stala tato událost s Družbou, mělo Česko v zásobnících podstav oproti tomu, co by jako členská země EU měla mít. Proč k tomu vůbec došlo a jak se to řeší?
Každá členská země EU by měla mít zásoby na 90 dní fungování státu. Tuto evropskou směrnici Česká republika v posledních třech letech neplní. A jak k tomu došlo? Zjednodušeně řečeno, jak rostla ekonomika, tak rostly také takzvané denní dovozy ropy a ropných produktů. A nouzové zásoby, které nám v roce 2016 stačily na 91 dní, se postupně zmenšily až na 83,7 dne. Pokud by ekonomika začala klesat, tak se ty denní dovozy, ze kterých se to počítá, sníží a zase se přiblížíme devadesáti dnům. Takže nic nám v rezervách neubylo, jen se za ty roky zvýšila spotřeba.
Proč se ale zásoby nedoplnily?
Nákup ropy je velká investice, jde zhruba o miliardu korun, tak o ní musí rozhodnout vláda. Ta ale v minulosti nákup neodsouhlasila. Ale ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo materiál s návrhem nákupu ropy nebo ropných produktů v nejbližší době na vládu znovu předložit.
Jak budete řešit podstav teď v situaci, kdy poptávajících po surovině bude více? Nevytvoří tato poptávka tlak na růst ceny, což by znamenalo, že by Česko muselo nakoupit dražší ropu?
Samotné vrácení ropy, kterou jsme z českých rezerv půjčili Unipetrolu, bude postupné a může trvat až půl roku. Tady jdou náklady za Unipetrolem. A pokud jde o nákup další ropy, tak po případném souhlasu vlády by se musela nejdříve vypsat soutěž podle zákona o veřejných zakázkách. A při dodržení všech zákonných lhůt jsme někde na konci letošního roku. A vítěz takové zakázky by pak měl dalších šest měsíců na dodání ropy. To znamená, že kdyby vláda nákup teď odsouhlasila, tak nás bude zajímat cena při dodání zhruba za rok touhle dobou. A to už bude na trhu úplně jiná situace.
- Co se přesně odehrálo v Rusku a mělo za následek, že ropovodem Družba začala téct „špinavá“ ropa, nikdo pořádně neví. Vyšetřování zatím údajně odhalilo skupinu podniků, která za kontaminací stojí. Havárie takového rozsahu v historii evropského potrubního obchodu s ropou ještě nenastala a podle některých odborníků bude Rusko jen těžce získávat zpět poškozenou důvěru.
- „Příčina znečištění není zcela jasná a ruská strana bude určitě muset přijmout zásadní opatření ke zvýšení bezpečnosti a kontroly kvality. Stát se může leccos, ale je třeba to rychle odhalit. Největším problémem je obrovský rozsah znečištění, kam přečerpat a uskladnit kontaminovanou ropu, to potrvá ještě měsíce. A bude to mít nepochybně i obchodní důsledky,“ konstatuje výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor.
- Pokud by se ropa znečištěná organickým chloridem dostala do rafinerií a začala se zpracovávat, hrozilo by poškození rafinerií, které by mohlo ochromit chod Polska, Německa, Maďarska a České republiky. Podle obchodníků kolísají hladiny organického chloridu mezi 150–330 částicemi na jeden milion (ppm), zatímco maximum je podle normy deset ppm. Obvyklá úroveň pak činí jedna až tři ppm.
- Podle odborníků se v tuto chvíli všechny zainteresované strany snaží celý problém rychle vyřešit. Mezitím chybějící ropu nahrazují ze státních hmotných rezerv. Díky tomu nehrozí nedostatek ropných produktů pro koncové zákazníky. „Lze očekávat, že se celou záležitost podaří vyřešit dřív, než se státní hmotné rezervy vyčerpají. Následně dojde k obnovení státních hmotných rezerv a vše se vrátí do normálu,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Pokud by se však objevily nové komplikace, podle něho hrozí, že české hmotné rezervy nebudou stačit. „Pro takový případ bychom se měli domluvit s dalšími státy o možném zapůjčení hmotných rezerv,“ dodává.
- Ruský provozovatel ropovodů Transněfť prohlásil, že odškodní všechny, kdo prokážou skutečnou újmu v důsledku kontaminace ropy v ropovodu Družba. Potvrdil to ve čtvrtek podle agentury Reuters místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak. Ten také řekl, že plné posouzení rozsahu škod a výše kompenzací může trvat tři až čtyři týdny. Dodal, že na poskytnutí seznamu podniků, které by měly odškodné obdržet, je zatím příliš brzy. Pozornost se nyní podle něj soustředí na řešení důsledků kontaminace.
- Ke kontaminaci ropy zřejmě došlo začátkem druhé poloviny dubna. V té době cena ropy Brent atakovala hranici 75 dolarů za barel. Od té doby však cena ropy na světových trzích klesla k 71 dolarům za barel. Samotný incident s kontaminovanou ropou nemá na trzích podle ekonomů tak výrazný cenotvorný efekt. Trhy se této události sice věnují, ale pohlížejí na ni zatím jako na logistický problém krátkého trvání. „Události tohoto typu zpravidla nemívají výrazné dopady na cenu. Někteří lokální obchodníci s ropnými produkty se této situace mohou pokusit využít ke zdražení, nicméně v případě, že se situace nebude dál vyhrocovat, nelze očekávat výrazné cenové dopady na trzích,“ míní hlavní ekonom BH Securities Křeček.
- Obměna zásob je i v normálním provozu běžná a stát se snaží nakupovat za výhodných cenových podmínek. Výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor ale souhlasí s tím, že nyní budou muset být zásoby obnoveny pod tlakem, za situace zvýšené poptávky v regionu, a to není šťastná situace. „Nicméně světovými cenami ropy a pohonných hmot to nezacloumá, a ty jsou v současné době na přijatelné úrovni, žádné cenové maximum v současnosti neprožíváme. Celkově tedy věřím, že současná krize skončí bez dopadů na české spotřebitele,“ dodává.
- S podobnými problémy se musela Česká republika potýkat například v letech 2016 až 2018, kdy proběhly dlouhodobé odstávky v rafineriích v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově. Při jednom z těchto případů se půl roku musela většina benzinu dovážet ze zahraničí, aby měli řidiči v Česku co natankovat. Ani tak však nedošlo k navýšení ceny, které by pak pocítili spotřebitelé.
- „Distributoři mohli tyto zvýšené náklady velmi snadno promítnout do svých cen a zdražit. Stačilo ale pouhé oznámení Správy státních hmotných rezerv, že jsme připraveni uvolnit nouzové zásoby, abychom zabránili spekulacím s cenou benzinu. Trh se uklidnil a po celou dobu odstávky rafinerie v Kralupech nad Vltavou benzin nezdražil a řidiči to vůbec nepocítili na své peněžence,“ uvedl k tomu už dříve předseda SSHR Pavel Švagr.
- Unipetrol v Česku provozuje vedle litvínovské rafinerie také rafinerii v Kralupech nad Vltavou. Ruskou sirnou ropu zpracovává však pouze rafinerie v Litvínově. Roční kapacita obou českých rafinerií je dohromady zhruba devět milionů tun ropy, z čehož na litvínovskou rafinerii připadá téměř šest milionů tun.
- Kralupská rafinerie naopak zpracovává nízkosirné ropy přepravované do Česka z italského Terstu přes Ingolstadt ropovodem IKL, který byl uveden do provozu v lednu 1996. Podle odborníků však lze tuto ropu použít v Litvínově jen velmi obtížně.
- Objem ropy dodané do Česka zveřejňoval státní správce ropovodů Mero do doby, než se Unipetrol stal v roce 2015 jediným vlastníkem někdejší České rafinérské. V roce 2014 bylo do Česka dodáno 7,48 milionu tun ropy, z toho ropovodem Družba 3,85 milionu tun.
