„Je neprodejná“ aneb Jak Rusko znečistilo ropu za miliardy určenou pro EU

Byl to klidný velikonoční svátek, když kanceláře velkých ropných firem a rafinerií v Evropě dostaly e-mail v ruštině. Jak zjistila agentura Reuters, poslal jej běloruský státní provozovatel ropovodů Gomeltransněfť.

„Co to sakra říkají?“ vzpomíná jeden manažer na to, jak reagoval, když přeposlal e-mail do moskevské kanceláře k překladu. A byl to šok. Rafineriím a provozovatelům ropovodů v Polsku, na Ukrajině, v Maďarsku, na Slovensku a v České republice v něm pisatel oznámil, že ropa, která k nim směřuje z Ruska ropovodem Družba dlouhým 5500 kilometrů, je silně znečištěna.

„Žádáme vás, abyste okamžitě přijali veškerá opatření, a vyhnuli se tak případným ztrátám a dalším negativním důsledkům,“ uvádí se v e-mailu společnosti Gomeltransněfť datovaném 19. dubna, který měla možnost vidět agentura Reuters.

V následujících deseti dnech rafinerie a ropné firmy v Evropě omezily nákupy ruské ropy až o milion barelů denně, což představuje zhruba deset procent dovozu této suroviny do Evropy. Přerušení dovozu přispělo k růstu cen na šestiměsíční maximum nad 75 dolarů za barel, poškodilo pověst Ruska jako vývozce v době zvyšující se konkurence ropy z USA a vyvolalo v Rusku vyšetřování, zda nešlo o sabotáž.

Až do úterý však odběratelé neslyšeli přímo od ruského provozovatele ropovodů Transněfť, že vyvážel znečištěnou ropu, upozorňují zdroje ze západních ropných firem a od obchodníků. A zatím nemají jasno ani v tom, kdy budou dodávky čisté ropy obnoveny.

Transněfť vyváží denně přes čtyři miliony barelů

Kontaminace se netýká jen Ruska. Odběratelé americké ropy z Evropy a z Asie v uplynulém roce odmítli řadu dodávek z Texasu kvůli špatné kvalitě. Rozsah a závažnost problému je však u tohoto případu vzácná, upozorňují zdroje z odvětví.

Až do současného incidentu byla Transněfť považována za velmi spolehlivou. Firma provozuje 68 tisíc kilometrů ropovodů, kterými denně proteče kolem deseti milionů barelů. Denně pak vyveze více než čtyři miliony barelů.

„Představuje to obrovský problém pro evropské rafinerie závislé na dodávkách ruské ropy,“ uvedla analytička společnosti Energy Aspects Amrita Senová. „I když to vypadá jako mimořádné, vyvolává to otázku, zda je třeba hledat alternativní dodavatele jako zálohu.“

Ropa byla znečištěna organickými chloridy, což jsou sloučeniny používané v odvětví ke zvýšení těžby z ropných polí a ke zrychlení toku ropy. Sloučeniny je ale potřeba před vstupem do ropovodu odstranit, protože mohou poškodit vybavení rafinerií nebo při velkých teplotách vytvářet jedovatý chlor.

Testy ropy z Družby v Bělorusku ukázaly, že hladina organického chloridu mezi 19. a 22. dubnem činila 150 až 330 částic na jeden milion (ppm). Maximum povolené Transněftí je deset ppm.

„Ta ropa je neprodejná. Nemůžete jen tak snížit cenu a prodat ji se slevou, protože tu ropu nikdo nechce,“ řekl zdroj z jedné západní ropné firmy. Odběratelé, kteří obdrželi kontaminovanou surovinu, ji nyní musejí někde uskladnit a naředit s čistou, aby v ní byla nižší úroveň chloridů. V případě jednoho velkého tankeru to může stát miliony dolarů. Jenže tento postup je vhodný spíše pro ropu přepravovanou tankery a není tak snadný u té, která je v ropovodu.

Německo a Polsko budou muset obrátit tok a nechat téct ropu zpět do Ruska nebo do přístavů v Polsku, protože rafinerie v těchto zemích nemají dostatek skladovacích prostor, aby ropu mohly skladovat, než ji budou moci zředit. „To bude trvat měsíce a export z Ruska, a dokonce i těžba, se možná budou muset snížit,“ dodala analytička Senová.

Proč byla ropa znečištěna, to zatím nikdo nevysvětlil. Vyjádření ruské strany zatím hovoří o úmyslném znečištění v soukromém terminálu v Samaře, kde se odebírá ropa od několika malých firem. Rozsah kontaminace ale naznačuje, že znečištěná surovina mohla být čerpána do potrubí několik dní, ne-li týdnů. Bělorusko v úterý uvedlo, že v ropovodu může být až pět milionů tun znečištěné ropy, což odpovídá měsíčnímu vývozu ropovodem Družba a při současných cenách hodnotě 2,7 miliardy USD (skoro 62 miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 14 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 18 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...