„Je neprodejná“ aneb Jak Rusko znečistilo ropu za miliardy určenou pro EU

Byl to klidný velikonoční svátek, když kanceláře velkých ropných firem a rafinerií v Evropě dostaly e-mail v ruštině. Jak zjistila agentura Reuters, poslal jej běloruský státní provozovatel ropovodů Gomeltransněfť.

„Co to sakra říkají?“ vzpomíná jeden manažer na to, jak reagoval, když přeposlal e-mail do moskevské kanceláře k překladu. A byl to šok. Rafineriím a provozovatelům ropovodů v Polsku, na Ukrajině, v Maďarsku, na Slovensku a v České republice v něm pisatel oznámil, že ropa, která k nim směřuje z Ruska ropovodem Družba dlouhým 5500 kilometrů, je silně znečištěna.

„Žádáme vás, abyste okamžitě přijali veškerá opatření, a vyhnuli se tak případným ztrátám a dalším negativním důsledkům,“ uvádí se v e-mailu společnosti Gomeltransněfť datovaném 19. dubna, který měla možnost vidět agentura Reuters.

V následujících deseti dnech rafinerie a ropné firmy v Evropě omezily nákupy ruské ropy až o milion barelů denně, což představuje zhruba deset procent dovozu této suroviny do Evropy. Přerušení dovozu přispělo k růstu cen na šestiměsíční maximum nad 75 dolarů za barel, poškodilo pověst Ruska jako vývozce v době zvyšující se konkurence ropy z USA a vyvolalo v Rusku vyšetřování, zda nešlo o sabotáž.

Až do úterý však odběratelé neslyšeli přímo od ruského provozovatele ropovodů Transněfť, že vyvážel znečištěnou ropu, upozorňují zdroje ze západních ropných firem a od obchodníků. A zatím nemají jasno ani v tom, kdy budou dodávky čisté ropy obnoveny.

Transněfť vyváží denně přes čtyři miliony barelů

Kontaminace se netýká jen Ruska. Odběratelé americké ropy z Evropy a z Asie v uplynulém roce odmítli řadu dodávek z Texasu kvůli špatné kvalitě. Rozsah a závažnost problému je však u tohoto případu vzácná, upozorňují zdroje z odvětví.

Až do současného incidentu byla Transněfť považována za velmi spolehlivou. Firma provozuje 68 tisíc kilometrů ropovodů, kterými denně proteče kolem deseti milionů barelů. Denně pak vyveze více než čtyři miliony barelů.

„Představuje to obrovský problém pro evropské rafinerie závislé na dodávkách ruské ropy,“ uvedla analytička společnosti Energy Aspects Amrita Senová. „I když to vypadá jako mimořádné, vyvolává to otázku, zda je třeba hledat alternativní dodavatele jako zálohu.“

Ropa byla znečištěna organickými chloridy, což jsou sloučeniny používané v odvětví ke zvýšení těžby z ropných polí a ke zrychlení toku ropy. Sloučeniny je ale potřeba před vstupem do ropovodu odstranit, protože mohou poškodit vybavení rafinerií nebo při velkých teplotách vytvářet jedovatý chlor.

Testy ropy z Družby v Bělorusku ukázaly, že hladina organického chloridu mezi 19. a 22. dubnem činila 150 až 330 částic na jeden milion (ppm). Maximum povolené Transněftí je deset ppm.

„Ta ropa je neprodejná. Nemůžete jen tak snížit cenu a prodat ji se slevou, protože tu ropu nikdo nechce,“ řekl zdroj z jedné západní ropné firmy. Odběratelé, kteří obdrželi kontaminovanou surovinu, ji nyní musejí někde uskladnit a naředit s čistou, aby v ní byla nižší úroveň chloridů. V případě jednoho velkého tankeru to může stát miliony dolarů. Jenže tento postup je vhodný spíše pro ropu přepravovanou tankery a není tak snadný u té, která je v ropovodu.

Německo a Polsko budou muset obrátit tok a nechat téct ropu zpět do Ruska nebo do přístavů v Polsku, protože rafinerie v těchto zemích nemají dostatek skladovacích prostor, aby ropu mohly skladovat, než ji budou moci zředit. „To bude trvat měsíce a export z Ruska, a dokonce i těžba, se možná budou muset snížit,“ dodala analytička Senová.

Proč byla ropa znečištěna, to zatím nikdo nevysvětlil. Vyjádření ruské strany zatím hovoří o úmyslném znečištění v soukromém terminálu v Samaře, kde se odebírá ropa od několika malých firem. Rozsah kontaminace ale naznačuje, že znečištěná surovina mohla být čerpána do potrubí několik dní, ne-li týdnů. Bělorusko v úterý uvedlo, že v ropovodu může být až pět milionů tun znečištěné ropy, což odpovídá měsíčnímu vývozu ropovodem Družba a při současných cenách hodnotě 2,7 miliardy USD (skoro 62 miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
11:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 11 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 13 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 17 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
včera v 20:03

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 13:15

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...