Ropa vyvážená z Ruska do zemí EU je kontaminovaná, rafinerie mají potíže

Kvalita ruské ropy, která proudí do severní a střední Evropy se v posledních dnech výrazně zhoršila, což činí problémy rafineriím. S odvoláním na obchodníky i na ruské činitele to ve středu uvedla agentura Reuters. Ruské ministerstvo energetiky problém s kvalitou potvrdilo. Zástupci Unipetrolu čekají na kompletní zprávu od ruské strany.

Surovina, která se dostává přes ruský přístav Usť-Luga a ropovodem Družba do Běloruska, Polska, Německa, Maďarska a České republiky je kontaminována nadměrnou hladinou organického chloridu, a to už od 19. dubna.

Uvedená látka se používá ke zvýšení produkce ropy. Před transportem je ale potřeba ji od ropy oddělit, protože může poškodit rafinerie.

  • Podle obchodníků, kteří jsou partnery několika předních evropských společností, kolísají nyní hladiny organického chloridu mezi 150–330 částicemi na jeden milion (ppm), zatímco maximum je podle normy deset ppm. Obvyklá úroveň pak činí jedna až tři ppm.
  • Zdroj: ČTK

Problém s kvalitou ropy agentuře Reuters potvrdilo ruské ministerstvo energetiky. Sdělilo, že monopolní provozovatel ropovodů Transněfť se snaží problém odstranit co nejdříve. Blíže se k časovému rámci ale ministerstvo nevyjádřilo. Podle zdroje Reuters obeznámeného se situací by problém mohl být vyřešen do konce týdne.

„O problému jsme byli informováni. Nyní čekáme na kompletní zprávu a poté rozhodneme o dalších krocích,“ řekl ve středu bez bližších podrobností mluvčí petrochemického holdingu Unipetrol Pavel Kaidl. Firma v Česku provozuje rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Ruskou sirnou ropu zpracovává pouze rafinerie v Litvínově.

Podobně se vyjádřila i státní firma Mero, která v Česku provozuje ropovody. „Naše společnost byla spolu s dalšími provozovateli ropovodů, společnostmi Transpetrol a Ukrtransnafta, o této skutečnosti informována běloruskou společností Gomeltransněfť. Probíhá koordinace s ostatními přepravci, přesný termín, kdy tato ropa nižší kvality dorazí na naše území zatím nebyl zpřesněn. Informaci jsme okamžitě postoupili firmě Unipetrol, která je vlastníkem této ropy a je záležitostí rafinerie, jaká opatření k této skutečnosti přijme,“ řekla mluvčí firmy Radomíra Doležalová.

Výjimečný případ, začíná hra o odškodné

Ke kontaminaci ropy dochází v Rusku výjimečně. Výraznější znečištění se podle obchodníků objevilo asi před deseti lety, avšak v menším měřítku. Tentokrát je problém tak velký, že rafinerie PKN Orlen v Polsku a Německu, a také BP, Total a Shell zvažují pozastavení nákupů ruské ropy přepravované ropovodem Družba, které představují velkou část jejich dovozu.

Z přístavu Usť-Luga na pobřeží Baltského moře vyplulo nejméně pět kontaminovaných tankerů náležících ropným firmám Rosněfť, Surgut a kazašským producentům. Ropu koupili obchodníci a velké společnosti jako Equinor, Vitol, Trafigura, Glencore nebo Total. Kupující zřejmě budou žádat odškodné, předběžnou žádost už předali obchodním partnerům.

Viník zatím není znám

Ruské ministerstvo energetiky uvedlo, že s Transněftí pracuje na řešení problému, včetně dodávek ropy Bělorusku alternativními cestami. O jiných zemích ani o přístavu Usť-Luga se nezmínilo.

Ruští prodejci ropy žádají vysvětlení od Transněfti, podle zdroje Reuters ale zatím bezvýsledně. Transněfť se odmítla k věci vyjádřit. Zatím není jasné, který z ruských producentů kontaminaci způsobil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 23 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...