K vyhoštěným Rusům patří tajemníci, kteří se podíleli na kauze ricin a hájili sochu Koněva

8 minut
168 hodin: Kdo jsou vyhoštění Rusové?
Zdroj: ČT24

K diplomatům, které Česká republika vyhostila kvůli podílu tajných služeb na výbuchu ve Vrběticích, patří i tři tajemníci pražského velvyslanectví. Jejich jména se pojí s ruským odporem proti odstraňování pražské sochy maršála Koněva nebo kauzou ricin, při které podle některých médií hrozila otrava českým komunálním politikům. Česko-ruské diplomatické krizi se pro pořad 168 hodin věnoval Václav Crhonek.

Napětí v česko-ruských vztazích vyvolalo oznámení premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), že podle zjištění českých tajných služeb stáli za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích agenti ruské tajné služby GRU.

Česko v odvetě vyhostilo osmnáct ruských diplomatů a případ stočil pozornost i na personální obsazení ruské ambasády v Praze, která od roku 1989 početně významně převyšuje zastoupení jiných mocností: Rusko v Česku vlastní přes třicet budov, jeho flotilu tvoří na sto diplomatických vozů a personální obsazení ambasády dosahuje 140 lidí, zatímco americká ambasáda jich má šestasedmdesát a čínská jednatřicet.

„Nejméně polovina diplomatů pracuje pro tajné služby a v případě Česka to může být i víc než půlka,“ uvádí v této souvislosti investigativní novinář a šéfredaktor webu Insider Roman Dobrochotov. „Velvyslanectví v Praze je uzlem i pro operace v jiných zemích, je tedy možné, že tam je šedesát až sedmdesát procent těchto lidí.“

Příslušníci GRU stojí podle českých tajných služeb za výbuchy ve Vrběticích. „Mají za cíl znovuobnovit vliv Ruska ve středoevropském prostoru a konkrétně i v České republice, tedy vliv, který tady byl ztracen po sametové revoluci,“ komentuje ruské ambice bývalý zástupce ředitele ÚZSI a bezpečnostní expert Jan Paďourek.

Ostatně i ministr vnitra Jan Hamáček po vypuknutí česko-ruské diplomatické roztržky konstatoval, že Praha vyhoštěním osmnácti agentů s diplomatickým krytím rozbila dvě rezidentury tajných služeb.

Tři vyhoštění

Mezi doposud vyhoštěnými osmnácti Rusy figuruje například první tajemník velvyslance Alexej Kolmakov, který svého času působil jako tiskový mluvčí ambasády a v dubnu 2018 asistoval tomu, když velvyslanec Alexandr Zmejevskij obvinil Česko z výroby paralytického jedu novičok – čili látky, kterou podle vyšetřování agenti GRU otrávili bývalého ruského špiona Sergeje Skripala.

K vyhoštěným patří také Alexej Trjakin, první tajemník ruského velvyslanectví, který patřil k odpůrcům odstranění sochy sovětského maršála Koněva z pražských Dejvic; spor o budoucnost této sochy (již Praha 6 z náměstí Interbrigády nakonec před rokem odstranila) představoval jeden z hlavních sporných bodů česko-ruských vztahů uplynulých let.

Dalším ruským zástupcem, který musel Prahu opustit, byl jiný z ambasádních tajemníků Alexandr Antonov. Jeho jméno figurovalo i v takzvané kauze ricin, při které podle některých novinářů českým komunálním politikům (pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi, starostovi Řeporyjí Pavlu Novotnému a starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi) hrozila otrava.

Právě Antonov vyzvedl na letišti Andreje Končakova, který prý do Česka travičskou látku dopravil. Podle prohlášení českého premiéra Andreje Babiše a ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) z 5. června 2020 ale byla kauza smyšlená a byla důsledkem sporů mezi pracovníky ruské ambasády v Praze, když jeden z nich zaslal českým tajným službám falešné informace.

Již tehdy také museli z Česka odejít dva ruští diplomaté – a Rusko v odvetě vyhostilo dva Čechy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Motoristé by mohli navrhnout vznik postu vládního zmocněnce pro Green Deal, řekl Turek

Vláda bude probírat návrh Motoristů ohledně dalšího působení poslance Filipa Turka na ministerstvu životního prostředí, řekl předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura s tím, že věc projednala koaliční rada. Čestný prezident Motoristů ráno řekl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Resort dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) však není možné, aby ministerstvo řídil zmocněnec. Stejný názor mají i právníci.
01:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

D1 je po nehodách na Žďársku znovu průjezdná

Provoz na dálnici D1 na Žďársku stál v obou směrech déle než hodinu kvůli nehodám několika aut okolo 153. kilometru. Při nehodách se zranilo šest lidí, byla to lehčí zranění, uvedli záchranáři. Ve směru na Brno začala auta znovu jezdit po 9:30 a na Prahu v 10:30. Předtím se tvořily několik kilometrů dlouhé kolony aut.
10:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ŽivěVláda jednala o zřízení zmocněnce pro digitalizaci či rady pro duševní zdraví

Zřízení funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost či vznik vládní rady pro duševní zdraví projednala na svém pondělním zasedání vláda Andreje Babiše (ANO). Ministři také měli dostat zprávu o naplňování Národního plánu obnovy.
01:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali nejmenování Turka ministrem

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o odmítnutí prezidenta Petra Pavla jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Tématem debaty byla také návštěva Ukrajiny ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) nebo výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy o útoku ve Vrběticích. Hosté komentovali rovněž spor USA a Dánska v otázce Grónska. Pozvání přijali komentátor webu lidovky.cz Petr Kamberský, redaktorka Deníku N Petra Procházková, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, herečka Barbora Bočková a publicista Michael Durčák. Pořad moderovala Klára Radilová.
před 3 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 5 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 6 hhodinami

Poprvé po volbách zasedne tripartita, bude jednat o rozpočtu či emisních povolenkách

Tripartita se v pondělí sejde poprvé v tomto volebním období. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů by se měli zabývat vládním programovým prohlášením, návrhem státního rozpočtu na letošní rok a emisními povolenkami. Po skončení tripartitního zasedání má večer následovat ještě vyjednávání představitelů kabinetu s odborovými předáky o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadují pro letošek pro hůř odměňované a státní službu zvýšení tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent.
před 11 hhodinami
Načítání...