K vyhoštěným Rusům patří tajemníci, kteří se podíleli na kauze ricin a hájili sochu Koněva

Nahrávám video

K diplomatům, které Česká republika vyhostila kvůli podílu tajných služeb na výbuchu ve Vrběticích, patří i tři tajemníci pražského velvyslanectví. Jejich jména se pojí s ruským odporem proti odstraňování pražské sochy maršála Koněva nebo kauzou ricin, při které podle některých médií hrozila otrava českým komunálním politikům. Česko-ruské diplomatické krizi se pro pořad 168 hodin věnoval Václav Crhonek.

Napětí v česko-ruských vztazích vyvolalo oznámení premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), že podle zjištění českých tajných služeb stáli za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích agenti ruské tajné služby GRU.

Česko v odvetě vyhostilo osmnáct ruských diplomatů a případ stočil pozornost i na personální obsazení ruské ambasády v Praze, která od roku 1989 početně významně převyšuje zastoupení jiných mocností: Rusko v Česku vlastní přes třicet budov, jeho flotilu tvoří na sto diplomatických vozů a personální obsazení ambasády dosahuje 140 lidí, zatímco americká ambasáda jich má šestasedmdesát a čínská jednatřicet.

„Nejméně polovina diplomatů pracuje pro tajné služby a v případě Česka to může být i víc než půlka,“ uvádí v této souvislosti investigativní novinář a šéfredaktor webu Insider Roman Dobrochotov. „Velvyslanectví v Praze je uzlem i pro operace v jiných zemích, je tedy možné, že tam je šedesát až sedmdesát procent těchto lidí.“

Příslušníci GRU stojí podle českých tajných služeb za výbuchy ve Vrběticích. „Mají za cíl znovuobnovit vliv Ruska ve středoevropském prostoru a konkrétně i v České republice, tedy vliv, který tady byl ztracen po sametové revoluci,“ komentuje ruské ambice bývalý zástupce ředitele ÚZSI a bezpečnostní expert Jan Paďourek.

Ostatně i ministr vnitra Jan Hamáček po vypuknutí česko-ruské diplomatické roztržky konstatoval, že Praha vyhoštěním osmnácti agentů s diplomatickým krytím rozbila dvě rezidentury tajných služeb.

Tři vyhoštění

Mezi doposud vyhoštěnými osmnácti Rusy figuruje například první tajemník velvyslance Alexej Kolmakov, který svého času působil jako tiskový mluvčí ambasády a v dubnu 2018 asistoval tomu, když velvyslanec Alexandr Zmejevskij obvinil Česko z výroby paralytického jedu novičok – čili látky, kterou podle vyšetřování agenti GRU otrávili bývalého ruského špiona Sergeje Skripala.

K vyhoštěným patří také Alexej Trjakin, první tajemník ruského velvyslanectví, který patřil k odpůrcům odstranění sochy sovětského maršála Koněva z pražských Dejvic; spor o budoucnost této sochy (již Praha 6 z náměstí Interbrigády nakonec před rokem odstranila) představoval jeden z hlavních sporných bodů česko-ruských vztahů uplynulých let.

Dalším ruským zástupcem, který musel Prahu opustit, byl jiný z ambasádních tajemníků Alexandr Antonov. Jeho jméno figurovalo i v takzvané kauze ricin, při které podle některých novinářů českým komunálním politikům (pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi, starostovi Řeporyjí Pavlu Novotnému a starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi) hrozila otrava.

Právě Antonov vyzvedl na letišti Andreje Končakova, který prý do Česka travičskou látku dopravil. Podle prohlášení českého premiéra Andreje Babiše a ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) z 5. června 2020 ale byla kauza smyšlená a byla důsledkem sporů mezi pracovníky ruské ambasády v Praze, když jeden z nich zaslal českým tajným službám falešné informace.

Již tehdy také museli z Česka odejít dva ruští diplomaté – a Rusko v odvetě vyhostilo dva Čechy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 7 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Cenu Olgy Havlové získala asistentka znevýhodněných Marie Svobodová

Cenu Olgy Havlové letos získala Marie Svobodová, která pracuje ve Sdružení Neratov v Orlických horách jako asistentka zdravotně a sociálně znevýhodněných lidí. Ocenění uděluje Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové lidem, kteří se i přes svůj handicap věnují práci pro druhé. Informovala o tom mluvčí výboru Tereza Kopelentová.
před 9 hhodinami

ČT připomínkovala zákon o médiích, vadí mimo jiné nízký rozpočet

Česká televize (ČT) předložila své připomínky k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby. Plánovaný rozpočet považuje za neadekvátní. Zákon také podle ní nezajišťuje kontinuitu ČT, neobsahuje dostatečně specifické vymezení veřejné služby nebo v něm chybí konkrétní úprava regionálních televizních studií. Televize o kroku a výhradách informovala v pondělní tiskové zprávě.
před 9 hhodinami

Vláda navrhla na náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče

Novým náčelníkem Generálního štábu Armády ČR by se měl stát generálporučík Miroslav Hlaváč, první zástupce dosavadního náčelníka Karla Řehky. Návrh ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) schválila vláda, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po jejím jednání. Zůna pro něj nehlasoval, ostatní ministři ano. Návrh vlády musí ještě projednat sněmovní výbor pro obranu. Náčelníka generálního štábu poté jmenuje prezident. Hlaváč by měl vystřídat Řehku ve funkci v létě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 11 hhodinami

Soud nepravomocně zprostil Feriho obžaloby z dalšího znásilnění

Obvodní soud pro Prahu 3 v pondělí zprostil bývalého poslance Dominika Feriho obžaloby z dalšího znásilnění. Státní zástupkyně tvrdila, že si Feri v roce 2015 při styku s tehdy sedmnáctiletou dívkou přes její nesouhlas sundal kondom. Podle soudu skutek popsaný v obžalobě nebyl trestným činem. Rozsudek není pravomocný. Devětadvacetiletý Feri vinu odmítá.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Třináct obviněných v kauze fotbalové korupce se přiznalo, uvedl Radiožurnál

Záložník Karviné Samuel Šigut a dalších dvanáct obviněných v moravskoslezské části korupční kauzy ve fotbale se policii přiznali ke zmanipulování zápasů a přijetí nebo dávání úplatků, uvedl Radiožurnál s odkazem na informace z policejních dokumentů. Obvinění se vyjádřit odmítli.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...