Ukrajinský dron zničil obří ruský teleskop

Rusko přišlo o jeden ze svých nejsilnějších radioteleskopů. Půl století starý přístroj využívalo pro podporu útoků na Ukrajinu.

Ukrajinské obranné síly zničily na Krymu obří radioteleskop, oznámil odborný web Space.com. Tento přístroj byl velmi výkonným vysílačem, který se v minulosti používal k podpoře misí v hlubokém vesmíru, a dokonce i při pokusech o navázání kontaktu s mimozemskými civilizacemi.

Video údajného útoku zveřejnila Ukrajinská pravda, k útoku použila dron:

Ukrajina radioteleskop Yevpatoria RT-70 (RT v názvu znamená radioteleskop) zničila dronem, aby zabránila Rusku v jeho využití pro vojenské komunikační účely, uvedla armáda pro výše uvedený web s odkazem na více dalších zdrojů, včetně Defense Express. Ruská armáda totiž toto vědecky už poněkud zastaralé zařízení nedávno vylepšila, aby mohla jeho sedmdesátimetrovou anténu využívat pro účinnější útoky na území Ukrajiny.

Příběh dalekohledu

Teleskop pochází ze sedmdesátých let dvacátého století, kdy tehdy ještě Sovětský svaz vybudoval celkem tři podobné: jeden na Krymu, druhý nedaleko Vladivostoku a třetí v Uzbekistánu. Jejich smyslem bylo sledovat objekty ve Sluneční soustavě a komunikovat se sovětskými sondami, které se vydaly dál od Země na mise hlavně k Marsu a Venuši.

Díval se například také na slavný asteroid Bennu, který později prokoumala mise OSIRIS-REx.

Tehdy to byl jeden z největších radioteleskopů na světě, právě proto ho využila také organizace SETI, která se pokouší najít pomocí rádiových signálů inteligentní mimozemské civilizace a pak s nimi komunikovat. To už ale po rozpadu Sovětského svazu patřil i s celým Krymem nezávislé Ukrajině.

Roku 2008 byl z tohoto teleskopu vyslán signál AMFE, kterým lidstvo odeslalo 501 zpráv směrem k planetě Gliese 581c, jež leží asi dvacet světelných let od Země – vzkaz tam tedy doletí roku 2029. Kromě pokusu o kontakt s mimozemskou inteligencí byl RT-70 také použit k podpoře několika sovětských vesmírných misí, jako jsou Veněra, Vega a Phobos, jejichž cílem bylo prozkoumat Venuši a Mars. Byl také použit v rámci misí Mars Express a Rosetta Evropské vesmírné agentury.

V ruských rukou

Ukrajina o špičkový dalekohled přišla roku 2014, kdy v únoru a v březnu roku 2014 celý poloostrov vojensky okupovala Ruská federace. Radioteleskop je od té doby pod ruskou kontrolou. Podle Space.com Rusko údajně použilo teleskop ke zlepšení přesnosti svého satelitního navigačního systému GLONASS, který je podobný západnímu systému GPS a který se dá využívat také vojensky.

Vnitřní část radioteleskopu Yevpatoria RT-70
Zdroj: Wikimedia Commons/Володимир Власенко CC-BY-4.0

Na okupovaném Krymském poloostrově se nacházejí i další důležitá astronomická zařízení, včetně zrcadlového teleskopu Šajn, což je největší optický přístroj na Ukrajině, a Krymské astrofyzikální observatoře.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
20:29Aktualizovánopřed 20 mminutami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...