Ukrajinský dron zničil obří ruský teleskop

Rusko přišlo o jeden ze svých nejsilnějších radioteleskopů. Půl století starý přístroj využívalo pro podporu útoků na Ukrajinu.

Ukrajinské obranné síly zničily na Krymu obří radioteleskop, oznámil odborný web Space.com. Tento přístroj byl velmi výkonným vysílačem, který se v minulosti používal k podpoře misí v hlubokém vesmíru, a dokonce i při pokusech o navázání kontaktu s mimozemskými civilizacemi.

Video údajného útoku zveřejnila Ukrajinská pravda, k útoku použila dron:

Ukrajina radioteleskop Yevpatoria RT-70 (RT v názvu znamená radioteleskop) zničila dronem, aby zabránila Rusku v jeho využití pro vojenské komunikační účely, uvedla armáda pro výše uvedený web s odkazem na více dalších zdrojů, včetně Defense Express. Ruská armáda totiž toto vědecky už poněkud zastaralé zařízení nedávno vylepšila, aby mohla jeho sedmdesátimetrovou anténu využívat pro účinnější útoky na území Ukrajiny.

Příběh dalekohledu

Teleskop pochází ze sedmdesátých let dvacátého století, kdy tehdy ještě Sovětský svaz vybudoval celkem tři podobné: jeden na Krymu, druhý nedaleko Vladivostoku a třetí v Uzbekistánu. Jejich smyslem bylo sledovat objekty ve Sluneční soustavě a komunikovat se sovětskými sondami, které se vydaly dál od Země na mise hlavně k Marsu a Venuši.

Díval se například také na slavný asteroid Bennu, který později prokoumala mise OSIRIS-REx.

Tehdy to byl jeden z největších radioteleskopů na světě, právě proto ho využila také organizace SETI, která se pokouší najít pomocí rádiových signálů inteligentní mimozemské civilizace a pak s nimi komunikovat. To už ale po rozpadu Sovětského svazu patřil i s celým Krymem nezávislé Ukrajině.

Roku 2008 byl z tohoto teleskopu vyslán signál AMFE, kterým lidstvo odeslalo 501 zpráv směrem k planetě Gliese 581c, jež leží asi dvacet světelných let od Země – vzkaz tam tedy doletí roku 2029. Kromě pokusu o kontakt s mimozemskou inteligencí byl RT-70 také použit k podpoře několika sovětských vesmírných misí, jako jsou Veněra, Vega a Phobos, jejichž cílem bylo prozkoumat Venuši a Mars. Byl také použit v rámci misí Mars Express a Rosetta Evropské vesmírné agentury.

V ruských rukou

Ukrajina o špičkový dalekohled přišla roku 2014, kdy v únoru a v březnu roku 2014 celý poloostrov vojensky okupovala Ruská federace. Radioteleskop je od té doby pod ruskou kontrolou. Podle Space.com Rusko údajně použilo teleskop ke zlepšení přesnosti svého satelitního navigačního systému GLONASS, který je podobný západnímu systému GPS a který se dá využívat také vojensky.

Vnitřní část radioteleskopu Yevpatoria RT-70
Zdroj: Wikimedia Commons/Володимир Власенко CC-BY-4.0

Na okupovaném Krymském poloostrově se nacházejí i další důležitá astronomická zařízení, včetně zrcadlového teleskopu Šajn, což je největší optický přístroj na Ukrajině, a Krymské astrofyzikální observatoře.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 15 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...