NASA odložila start mise Artemis k Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) odkládá plánovaný únorový start rakety Space Launch System (SLS) se čtyřčlennou posádkou k průletu kolem Měsíce na březen, oznámil šéf NASA Jared Isaacman, který změnu termínu zdůvodnil únikem kapalného vodíku během tankování. Technici v pondělí uspořádali generální předstartovní zkoušku, aby ověřili připravenost rakety k letu. Test kvůli netěsnosti NASA předčasně ukončila.

Zkoušku NASA původně plánovala ukončit v simulovaném čase 33 sekund do startu, test ale technici zastavili předčasně v simulovaném čase pět minut a patnáct sekund do startu. Důvodem byl únik tekutého vodíku na rozhraní servisního stožáru, což vedlo k vysoké koncentraci vodíku. „Tým startovní kontroly pracuje na bezpečném zajištění rakety SLS a začíná s vypouštěním nádrží,“ uvedla NASA na blogu.

Generální předstartovní test zahrnoval simulovaný odpočet startu, naplnění nosné rakety palivem a zkoušku připravenosti k letu. V neděli NASA informovala o tom, že technici spustili systémy hlavního stupně, do kterého v pondělí začali tankovat přes 2,6 milionu litrů kapalného kyslíku a kapalného vodíku. Během testu, který trval do úterý, letová kontrola zkoušela i pozastavení a opětovné spuštění odpočtu a opětovné odčerpání paliva jako nácvik zrušeného startu.

„S ohledem na vyhodnocení generální zkoušky upouštíme od únorového startovacího okna a cílíme na březen jako nejdřívější možný start mise Artemis II,“ uvedl Isaacman. Programem Artemis se lidstvo vrací na Měsíc, kde naposledy astronauté přistáli v roce 1972 při misi Apollo 17.

Nové letové okno se otevře 6. března místního času (7. března SEČ) a potrvá do 9. března, poté bude další možnost startu 11. března. Pokud se ani tento termín nevydaří, tak se poté naskytne příležitost ke startu 1. dubna, poté od 3. do 6. dubna a 30. dubna, napsal portál Space.com.

Tlak na bezpečnost

Cílem mise Artemis II, jejíž start se dosud předpokládal 9. února, je pilotovaný průlet s lodí Orion kolem Měsíce. Během desetidenního letu posádka, kterou tvoří Američané Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Kochová a Kanaďan Jeremy Hansen, vyzkouší systémy podpory života a bezpečnosti před plánovaným přistáním na Měsíci v rámci budoucí mise Artemis III. Přistání na lunárním povrchu se nyní předpokládá v roce 2027.

NASA má za sebou zatím jeden let programu Artemis. Modul Orion bez posádky v listopadu 2022 vynesla do kosmu raketa SLS a po necelém měsíci, kdy obletěl kolem Měsíce, dopadl do Tichého oceánu. Orion astronauti využijí i k letu na Měsíc a zpět během budoucí mise Artemis III, přičemž Orion se na oběžné dráze kolem Měsíce spojí s lunární verzí lodi Starship soukromé společnosti SpaceX. Starship HLS, jak se lunární úprava lodi jmenuje, následně snese dvojici astronautů na měsíční povrch.

Startu SLS v roce 2022 předcházela řada odkladů kvůli technickým potížím i problematickému počasí. Také nyní NASA odložila původně stanovený termín z 6. února na 9. února, neboť v oblasti panovalo mrazivé počasí. K nynějšímu odkladu na březen Isaacman poznamenal, že po více než třech letech od startu SLS v rámci mise Artemis I se problémy očekávaly.

„Naší naprostou prioritou vždy zůstává bezpečnost – našich astronautů, našich pracovníků, našich systémů a veřejnosti. Jak jsem uvedl výše, odstartujeme jen tehdy, když budeme věřit, že jsme připraveni podniknout tuto historickou misi,“ uvedl Isaacman. Doplnil, že provést tuto misi správně znamená vrátit se na Měsíc, zůstat na něm a podniknout dalších více než sto letů v rámci programu Artemis.

Spojené státy chtějí na Měsíci a také na lunární orbitě vybudovat základny, které v budoucnu poslouží k dalším letům do hlubokého vesmíru, mimo jiné na Mars.

Zatímco v 60. a 70. letech 20. století byl lunární program Apollo s přistáním prvních lidí na Měsíci americkým projektem, na programu Artemis spolupracují s NASA Evropané, Kanaďané, Izraelci či Japonci. Na palubě Orionu je i česká technika, součástí systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor) je šest čipů pro měření radiace dodaných pražskou firmou Advacam.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 15 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...