NASA odložila start mise Artemis k Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) odkládá plánovaný únorový start rakety Space Launch System (SLS) se čtyřčlennou posádkou k průletu kolem Měsíce na březen, oznámil šéf NASA Jared Isaacman, který změnu termínu zdůvodnil únikem kapalného vodíku během tankování. Technici v pondělí uspořádali generální předstartovní zkoušku, aby ověřili připravenost rakety k letu. Test kvůli netěsnosti NASA předčasně ukončila.

Zkoušku NASA původně plánovala ukončit v simulovaném čase 33 sekund do startu, test ale technici zastavili předčasně v simulovaném čase pět minut a patnáct sekund do startu. Důvodem byl únik tekutého vodíku na rozhraní servisního stožáru, což vedlo k vysoké koncentraci vodíku. „Tým startovní kontroly pracuje na bezpečném zajištění rakety SLS a začíná s vypouštěním nádrží,“ uvedla NASA na blogu.

Generální předstartovní test zahrnoval simulovaný odpočet startu, naplnění nosné rakety palivem a zkoušku připravenosti k letu. V neděli NASA informovala o tom, že technici spustili systémy hlavního stupně, do kterého v pondělí začali tankovat přes 2,6 milionu litrů kapalného kyslíku a kapalného vodíku. Během testu, který trval do úterý, letová kontrola zkoušela i pozastavení a opětovné spuštění odpočtu a opětovné odčerpání paliva jako nácvik zrušeného startu.

„S ohledem na vyhodnocení generální zkoušky upouštíme od únorového startovacího okna a cílíme na březen jako nejdřívější možný start mise Artemis II,“ uvedl Isaacman. Programem Artemis se lidstvo vrací na Měsíc, kde naposledy astronauté přistáli v roce 1972 při misi Apollo 17.

Nové letové okno se otevře 6. března místního času (7. března SEČ) a potrvá do 9. března, poté bude další možnost startu 11. března. Pokud se ani tento termín nevydaří, tak se poté naskytne příležitost ke startu 1. dubna, poté od 3. do 6. dubna a 30. dubna, napsal portál Space.com.

Tlak na bezpečnost

Cílem mise Artemis II, jejíž start se dosud předpokládal 9. února, je pilotovaný průlet s lodí Orion kolem Měsíce. Během desetidenního letu posádka, kterou tvoří Američané Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Kochová a Kanaďan Jeremy Hansen, vyzkouší systémy podpory života a bezpečnosti před plánovaným přistáním na Měsíci v rámci budoucí mise Artemis III. Přistání na lunárním povrchu se nyní předpokládá v roce 2027.

NASA má za sebou zatím jeden let programu Artemis. Modul Orion bez posádky v listopadu 2022 vynesla do kosmu raketa SLS a po necelém měsíci, kdy obletěl kolem Měsíce, dopadl do Tichého oceánu. Orion astronauti využijí i k letu na Měsíc a zpět během budoucí mise Artemis III, přičemž Orion se na oběžné dráze kolem Měsíce spojí s lunární verzí lodi Starship soukromé společnosti SpaceX. Starship HLS, jak se lunární úprava lodi jmenuje, následně snese dvojici astronautů na měsíční povrch.

Startu SLS v roce 2022 předcházela řada odkladů kvůli technickým potížím i problematickému počasí. Také nyní NASA odložila původně stanovený termín z 6. února na 9. února, neboť v oblasti panovalo mrazivé počasí. K nynějšímu odkladu na březen Isaacman poznamenal, že po více než třech letech od startu SLS v rámci mise Artemis I se problémy očekávaly.

„Naší naprostou prioritou vždy zůstává bezpečnost – našich astronautů, našich pracovníků, našich systémů a veřejnosti. Jak jsem uvedl výše, odstartujeme jen tehdy, když budeme věřit, že jsme připraveni podniknout tuto historickou misi,“ uvedl Isaacman. Doplnil, že provést tuto misi správně znamená vrátit se na Měsíc, zůstat na něm a podniknout dalších více než sto letů v rámci programu Artemis.

Spojené státy chtějí na Měsíci a také na lunární orbitě vybudovat základny, které v budoucnu poslouží k dalším letům do hlubokého vesmíru, mimo jiné na Mars.

Zatímco v 60. a 70. letech 20. století byl lunární program Apollo s přistáním prvních lidí na Měsíci americkým projektem, na programu Artemis spolupracují s NASA Evropané, Kanaďané, Izraelci či Japonci. Na palubě Orionu je i česká technika, součástí systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor) je šest čipů pro měření radiace dodaných pražskou firmou Advacam.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 18 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 23 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...