Po Toufarovi další exhumace. V hromadném hrobě hledají archeologové ostatky Zdeny Mašínové

Nahrávám video
Události ČT: V hromadném hrobě se hledají ostatky Zdeny Mašínové
Zdroj: ČT24

Na ďáblickém hřbitově v Praze se připravuje další exhumace významné osobnosti. Po umučeném faráři Josefu Toufarovi by archeologové mohli vyzvednout také ostatky Zdeny Mašínové. Jestli na místě opravdu jsou, zjistí v příštích dnech sonda. Písemné dokumenty chybějí.

Praha se domluvila se Zdenou Mašínovou mladší na vyzvednutí ostatků její matky na konci loňského března. Následně město ustavilo expertní skupinu, která místo zkoumá. Zdena Mašínová starší, která byla vězněna nacisty i komunisty, byla pohřbena do hromadného hrobu.

Ostatky Zdeny Mašínové starší jsou v Ďáblicích od června 1956. Tehdy zemřela ve vězení a příslušníci Státní bezpečnosti její tělo hodili do hromadného hrobu. Dceři to ale nebylo oznámeno.

„Dokonce nacisti posílali úmrtní list po popravě. Bolševici ani čárku,“ říká Zdena Mašínová mladší.

O tom, kde skončilo tělo její matky, se dozvěděla od hrobníka. Také díky jeho svědectví teď archeologové místo prozkoumají. Podle Mašínové mladší byly ostatky pohřbeny do nejsvrchnější úrovně jednoho z hromadných dětských hrobů. Dokumentace o uložení byla zničena.

Expertní skupina, kterou pak složilo město, zahájila archivní výzkum, který prokázal, že ostatky jsou na ďáblickém hřbitově v šachtě číslo 52. Výzkum ale nepřinesl jednoznačné potvrzení o umístění šachty, proto bude nyní provedena sonda.

„Velmi rozumím přání dcery paní Zdeny Mašínové důstojně uložit ostatky její matky, se kterou komunistický režim tak hanebně nakládal. Navíc považuji za velmi důležité napravovat křivdy napáchané totalitními režimy a také připomínat nám všem, jak statečně se někteří lidé dokázali postavit zvůli a bezpráví,“ uvedla radní Milena Johnová (Praha sobě).

Archeologická sonda bude provedena ve vrchní části šachty číslo 52, která by mohla být místem uložení ostatků Zdeny Mašínové. „Budeme odkrývat jednotlivé vrstvy v čase tak, jak zde vznikaly. A po odstranění zásypu předpokládáme, že bychom mohli dojít až na vrstvu s ostatky,“ popsal archeolog Národního památkového ústavu Jan Havrda.

Pokud sonda potvrdí místo uložení, archeologové ostatky šetrně vyzvednou a předají ke zkoumání antropologickému oddělení Přírodovědeckého muzea Národního muzea. „Po nalezení ostatků je antropologové vyzvednou, odvezou si je do laboratoře, kde dojde k odběru vzorků pro DNA,“ doplnil Havrda.

Do konce letošního září by pak mělo být vše hotovo a ostatky bude možné uložit do hrobu rodiny Mašínů v Lošanech na Kolínsku.

Mašínová starší v době soudního procesu s Miladou Horákovou organizovala podpisovou petici za její omilostnění. V listopadu 1953 byla zatčena za odbojovou činnost svých synů. Ve vykonstruovaném procesu byla odsouzena na 25 let žaláře za údajnou velezradu a špionáž. Byla umístěna do tábora nucených prací v Pardubicích, kde roku 1956 zemřela.

Ďáblický hřbitov v Praze vznikl před první světovou válkou. Nacházejí se na něm čestná pohřebiště obětí první světové války a rovněž obětí nacistické a komunistické diktatury. V hromadném hrobě tam byl pohřben také páter Josef Toufar, jehož ostatky byly před několika lety vyzvednuty a následně pohřbeny v Číhošti.

V hromadném hrobě v Ďáblicích je pohřbeno asi 200 politických vězňů. Jejich další exhumaci ale pražský magistrát, který současnou sondu povolil, zatím neplánuje. „Nevím o tom, že by někdo další měl zájem, a my o tom neuvažujeme,“ říká radní Johnová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 8 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...