Po Toufarovi další exhumace. V hromadném hrobě hledají archeologové ostatky Zdeny Mašínové

2 minuty
Události ČT: V hromadném hrobě se hledají ostatky Zdeny Mašínové
Zdroj: ČT24

Na ďáblickém hřbitově v Praze se připravuje další exhumace významné osobnosti. Po umučeném faráři Josefu Toufarovi by archeologové mohli vyzvednout také ostatky Zdeny Mašínové. Jestli na místě opravdu jsou, zjistí v příštích dnech sonda. Písemné dokumenty chybějí.

Praha se domluvila se Zdenou Mašínovou mladší na vyzvednutí ostatků její matky na konci loňského března. Následně město ustavilo expertní skupinu, která místo zkoumá. Zdena Mašínová starší, která byla vězněna nacisty i komunisty, byla pohřbena do hromadného hrobu.

Ostatky Zdeny Mašínové starší jsou v Ďáblicích od června 1956. Tehdy zemřela ve vězení a příslušníci Státní bezpečnosti její tělo hodili do hromadného hrobu. Dceři to ale nebylo oznámeno.

„Dokonce nacisti posílali úmrtní list po popravě. Bolševici ani čárku,“ říká Zdena Mašínová mladší.

O tom, kde skončilo tělo její matky, se dozvěděla od hrobníka. Také díky jeho svědectví teď archeologové místo prozkoumají. Podle Mašínové mladší byly ostatky pohřbeny do nejsvrchnější úrovně jednoho z hromadných dětských hrobů. Dokumentace o uložení byla zničena.

Expertní skupina, kterou pak složilo město, zahájila archivní výzkum, který prokázal, že ostatky jsou na ďáblickém hřbitově v šachtě číslo 52. Výzkum ale nepřinesl jednoznačné potvrzení o umístění šachty, proto bude nyní provedena sonda.

„Velmi rozumím přání dcery paní Zdeny Mašínové důstojně uložit ostatky její matky, se kterou komunistický režim tak hanebně nakládal. Navíc považuji za velmi důležité napravovat křivdy napáchané totalitními režimy a také připomínat nám všem, jak statečně se někteří lidé dokázali postavit zvůli a bezpráví,“ uvedla radní Milena Johnová (Praha sobě).

Archeologická sonda bude provedena ve vrchní části šachty číslo 52, která by mohla být místem uložení ostatků Zdeny Mašínové. „Budeme odkrývat jednotlivé vrstvy v čase tak, jak zde vznikaly. A po odstranění zásypu předpokládáme, že bychom mohli dojít až na vrstvu s ostatky,“ popsal archeolog Národního památkového ústavu Jan Havrda.

Pokud sonda potvrdí místo uložení, archeologové ostatky šetrně vyzvednou a předají ke zkoumání antropologickému oddělení Přírodovědeckého muzea Národního muzea. „Po nalezení ostatků je antropologové vyzvednou, odvezou si je do laboratoře, kde dojde k odběru vzorků pro DNA,“ doplnil Havrda.

Do konce letošního září by pak mělo být vše hotovo a ostatky bude možné uložit do hrobu rodiny Mašínů v Lošanech na Kolínsku.

Mašínová starší v době soudního procesu s Miladou Horákovou organizovala podpisovou petici za její omilostnění. V listopadu 1953 byla zatčena za odbojovou činnost svých synů. Ve vykonstruovaném procesu byla odsouzena na 25 let žaláře za údajnou velezradu a špionáž. Byla umístěna do tábora nucených prací v Pardubicích, kde roku 1956 zemřela.

Ďáblický hřbitov v Praze vznikl před první světovou válkou. Nacházejí se na něm čestná pohřebiště obětí první světové války a rovněž obětí nacistické a komunistické diktatury. V hromadném hrobě tam byl pohřben také páter Josef Toufar, jehož ostatky byly před několika lety vyzvednuty a následně pohřbeny v Číhošti.

V hromadném hrobě v Ďáblicích je pohřbeno asi 200 politických vězňů. Jejich další exhumaci ale pražský magistrát, který současnou sondu povolil, zatím neplánuje. „Nevím o tom, že by někdo další měl zájem, a my o tom neuvažujeme,“ říká radní Johnová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
06:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
06:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánovčera v 20:17

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánovčera v 19:44

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánovčera v 19:29

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánovčera v 18:48
Načítání...