Milada Horáková strana 3 z 3

Československá justice měla problémy už před komunistickým pučem v únoru 1948 a nemohla zabránit vykonstruovaným monstrprocesům, jako byl ten s Miladou Horákovou. V Událostech, komentářích to řekl expert na právní dějiny Jan Kuklík, děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Jedinou českou ženou popravenou při politických procesech v padesátých letech byla Milada Horáková. Soud s ní začal 31. května 1950 a byl výjimečný rozsahem, výší trestu, ale i tím, že využíval scénář uplatňovaný ve třicátých letech v Sovětském svazu. Horákovou za vykonstruované spiknutí a velezradu popravili navzdory přímluvám mnoha osobností z celého světa. Kvůli své neústupnosti během soudního jednání se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany.

Příchod Rudé armády neznamenal jen osvobození Československa od nacismu, ale také svévolné zatýkání ze strany sovětských zpravodajců a začátek sovětizace společnosti. Po válce dorazili z Moskvy první sovětští poradci, jež pak po únoru 1948 následovaly stovky dalších. Řídili přestavbu armády a hospodářství i přípravu politických monstrprocesů. Oddíly sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš odvekly po válce za přihlížení domácích úřadů tisíce československých občanů, kteří pak často končili v sovětských pracovních lágrech.

Uměla čtrnáct jazyků, jako první Češka se věnovala tropickým chorobám a osobně ji ve výzkumu podpořil i prezident Tomáš G. Masaryk. Vlasta Kálalová di Lotti se stala lékařkou na počátku 20. let, když ženy ještě běžně neordinovaly. V poslední den války zabili nacisté celou její rodinu. Následně se znelíbila komunistům, protože žádala milost pro Miladu Horákovou. I proto je navzdory svým zásluhám téměř neznámá.

Ve čtyřech městech v Česku – v Ostravě, Olomouci, Brně a Praze proběhne v pátek první ročník akce Noc práva. Do programu se zapojí hned několik soudů, univerzit, ale také vězeňská služba, policie nebo advokátní komora. Akce, která ma za cíl popularizovat právo, nabídne spoustu přednášek, divadelních představení nebo prohlídek. Několik bodů programu však bylo zrušeno kvůli obavám ze šíření nového koronaviru.

Poslankyně a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) podala trestní oznámení pro pomluvu kvůli článku serveru Info.cz o své někdejší spolupráci s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Uvedl to server Deník N. Válková tvrdí, že se nepodílela na šikaně disidentů, jak se píše v článku. Žádá také omluvu od historika Petra Blažka, který je v článku citován. Vydavatel a šéfredaktor Info.cz Michal Půr i historik Blažek řekli Deníku N, že si za informacemi v článku stojí.

Byly to morbidní divadelní exhibice na účet předem odsouzených k smrti. Milady Horákové, Záviše Kalandry, Rudolfa Slánského, Vladimíra Clementise a dalších. Jméno Josefa Urválka, nejznámějšího představitele justičních zločinů padesátých let, se objevilo v souvislosti s aférou kandidátky na ombudsmana Heleny Válkové. Jaký byl Urválkův pozdější život, o kterém se toho moc neví, zjišťovali Mirek Petráček a Karel Vrána z pořadu Reportéři ČT. 

Helena Válková by nebyla dobrou kandidátkou na pozici veřejné ochránkyně práv, řekla v pořadu Interview ČT24 končící ombudsmanka Anna Šabatová. Za svůj odkaz považuje to, že za sebou nechává stabilní a srozumitelně komunikující úřad.

Poslankyně ANO Helena Válková zůstává ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Kvůli článku, který napsala s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, z postu neodstoupí. Podpořila ji většina členů Rady vlády pro lidská práva. Dva členové rady, advokát Tomáš Němeček a Hubert Smekal z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, odstoupili.

Prezident Miloš Zeman už nebude pravidelně vystupovat v rozhovorech v TV Barrandov, pořad Týden s prezidentem skončí. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček v dopise majiteli televize Jaromíru Soukupovi napsal, že pořad vyčerpal svůj potenciál a nemůže přinést nové impulzy. Dopis ve středu Ovčáček zveřejnil na webu Hradu.

Prezident Miloš Zeman oznámil předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi, že bere zpět nominaci poslankyně ANO a zmocněnkyně vlády pro lidská práva Heleny Válkové na funkci ombudsmanky. Podle vyjádření předsedy Senátu Jaroslava Kubery bude prezidentovým kandidátem na post veřejného ochránce práv Stanislav Křeček, který šest let působil jako ombudsmančin zástupce a svou nominaci sám potvrdil.

Miloš Zeman si váží rozhodnutí Heleny Válkové (ANO) nekandidovat na ombudsmanku. Nevidí důvod svou nominaci stahovat, když ji Válková sama odmítla, řekl Blesku.cz. Prezident si ale prý umí představit, že by na tuto pozici navrhl poslankyni ČSSD Kateřinu Valachovou. K příslušnému návrhu vyzval předsedu sociálních demokratů Jana Hamáčka, který se pro Českou televizi vyjádřil, že je o návrhu připraven jednat.

Vůbec první český pomník Marie Terezie letos odhalí jižně od parku Milady Horákové Praha 6. Socha by měla být hotova v září a i se stavebními úpravami vyjde na čtyři miliony korun. Češi se tak vrací k osvícenské habsburské panovnici a jediné ženě na českém trůně, záměr vztyčit vladařce pomník ale vyvolal i nevoli a proti instalaci sochy vzniklo několik petic.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se domnívá, že by se bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) neměla ucházet o post ombudsmanky. Řekl to televizi Prima.

Padesátá léta v Československu přirovnávají historikové i pamětníci k období temna. Mohou za to především vykonstruované procesy, které vedly k justičním vraždám a mnohaletým trestům, jež dopadly i na nevinné. První snaha revidovat rozsudky se přitom objevila právě už v 50. letech. Takzvaná Barákova komise, která vznikla 10. ledna 1955, měla přezkoumat procesy s členy strany – včetně Rudolfa Slánského. Ve skutečnosti ale viníky příliš nehledala a sloužila především jako alibi pro ty, kdo se sami na předchozích zinscenovaných monstrprocesech podíleli.

Výstava Jiřího Sozanského, jež je do 17. ledna k vidění v pražském Obecním domě a jež je věnovaná deseti obětím nacistické a bolševické zvůle, nese výstižný název: Amnézie. Připomínat je totiž třeba neustále. A všemi prostředky.

Lidé v Česku i v zahraničí si připomínají 69 let od od justiční vraždy Milady Horákové. Právnička a politička byla oběšena 27. června v brzkých ranních hodinách v pražské pankrácké věznici a spolu s ní také Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra. Na výročí jejich smrti připadá i den památky obětí komunistického režimu. V Praze se pieta konala hned na několika místech včetně pankráckého vězení.

Kritika sílícího vlivu komunistické strany a sporů o exhumaci ostatků politických vězňů byly hlavním motivem projevů, které zazněly při vzpomínce na oběti totality. K pietě se sešly asi čtyři desítky lidí na hřbitově v pražských Ďáblicích, kde je pohřbeno asi 200 lidí nepohodlných komunistickému režimu. Další pietní setkání se odehrálo odpoledne na Slavíně, kde si lidé připomněli, že ve čtvrtek uplyne 69 let od úmrtí Milady Horákové.

Pražský magistrát změnil původně zamítavý postoj a začne jednat se Zdenou Mašínovou, která žádá o exhumaci ostatků své matky Zdeny na Ďáblickém hřbitově. Zástupce města například zajímá, zda zná přesné místo uložení ostatků, řekl předseda TOP 09 a pražský zastupitel Spojených sil pro Prahu Jiří Pospíšil. Zdena Mašínová starší, kterou věznili nacisté i komunisti, byla pohřbena do hromadného hrobu. Magistrát původně exhumaci odmítl s tím, že není možná bez prověření možností, jak by se proces odehrával.

Mnozí diváci ji znají jako odvážnou advokátku, která ve snímku Hořící keř marně hájí matku Jana Palacha. Ve skutečnosti byla Dagmar Burešová kvůli tomuto případu sledována StB a její dcera nemohla vystudovat, i tak ale po letech nelitovala, že se do kauzy Palach pustila. Za minulého režimu bojovala proti „větrným mlýnům“ často, když hájila disidenty i jiné nepřátele režimu. Po listopadu 1989 se pak jako první ministryně spravedlnosti pustila do justiční reformy.

Růžena Vacková patřila mezi několik málo pedagogů Karlovy univerzity, kteří doprovodili vysokoškolské studenty během protestního pochodu na Pražský hrad v únoru 1948. Komunisté ji odsoudili na 22 let, za mřížemi si odseděla 16 roků. I tak se ale dál angažovala v protirežimních aktivitách. Růžena Vacková byla jednou z nejdéle vězněných žen, dnes ale není tak známá. I proto se v pátek večer koná mše na její počest v katedrále sv. Víta.