Poslankyně ANO Helena Válková zůstává ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Kvůli článku, který napsala s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, z postu neodstoupí. Podpořila ji většina členů Rady vlády pro lidská práva. Dva členové rady, advokát Tomáš Němeček a Hubert Smekal z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, odstoupili.
„Dodržel jsem, co jsem řekl,“ sdělil Němeček. Válkovou před několika dny vyzval, aby odstoupila z postu zmocněnkyně i místopředsedkyně vládní rady pro lidská práva kvůli článku s Urválkem a postoji po zveřejnění této kauzy, jinak radu opustí sám. K němu se ve čtvrtek přidal Smekal.
Podle Němečka neměla Válková skončit kvůli tomu, co dělala v minulosti, ale kvůli současným výrokům. Vadí mu způsob, jakým se hájila. „Myslím si, že její vyjádření poškodila pověst Rady vlády pro lidská práva,“ uvedl Němeček. Více členů rady bylo podle něj ve čtvrtek nerozhodných, převážila ale snaha po efektivitě rady.
„Bylo to rozhodování mezi efektivitou a důvěryhodností. Řada členů rady, a to musím přiznat i já, chválila Helenu Válkovou za to, že radu rozhýbala, vedla ji k větší aktivitě, chtěla jí dávat jasné a měřitelné úkoly. Potud dobře. A druhý byl ten argument, jestli bude Rada vlády pro lidská práva nadále důvěryhodná. Členové rady to vážně zvažovali a většina se přiklonila k argumentu efektivity – bála se, že by rada byla paralyzována do konce volebního období,“ komentoval jednání Němeček.
„Uznáváme přínos současné zmocněnkyně vlády pro lidská práva na prosazování lidskoprávní agendy a zefektivnění činnosti Rady,“ stojí mimo jiné ve stanovisku, které ve čtvrtek rada přijala. Podle mluvčí odboru lidských práv a ochrany menšin Olgy Jeřábkové pro něj hlasovali všichni členové rady, včetně Němečka a Smekala.
Rada očekává, že Válková bude aktivně prosazovat lidskoprávní agendu. „Doporučujeme vládě, aby využila svých možností a v maximálně možné míře zařadila lidskoprávní agendu mezi své priority,“ uvedla v usnesení rada.
Loni kvůli Válkové na členství v radě rezignoval filozof Kroupa
Vládní rada pro lidská práva má celkem 25 členů. Patnáct z nich tvoří zástupci Úřadu vlády, ministerstev a dalších institucí. Deset lidí zastupuje veřejnost, mezi nimi byli právě Němeček a Smekal. Loni poté, co se Válková stala zmocněnkyní, rezignoval na členství v radě také vysokoškolský učitel a filozof Daniel Kroupa.
Válková z funkce zmocněnkyně odejít odmítala. „Setrvání jsem podmínila souhlasem a podporou mě v této funkci většinou členů občanské části (rady vlády). Zřejmě se mi podařilo lépe vysvětlit všechny okolnosti případu,“ prohlásila po jednání rady.
Dále uvedla, že ji Němečkův odchod z rady mrzí. Na jednání se také omluvila za svá „vyjádření do médií pod vlivem emocí“ a za to, že z pragmatických důvodů vstoupila do KSČ.
Minulý týden se Válková po zveřejnění kauzy vzdala své kandidatury na post ombudsmanky. Na ni ji původně navrhl prezident Miloš Zeman, nominaci pak stáhl. Obě pozice jsou podle Válkové odlišné, proto na post veřejné ochránkyně práv nekandiduje a zmocněnkyní zůstává.
„Zmocněnkyně vlády není úplně nezávislá na mínění vlády. Zatímco veřejná ochránkyně práv je naprosto nezávislá pozice, apolitická a s několika výjimkami neodvolatelná,“ uvedla k tomu Válková. Už dříve sdělila, že se kandidatury na ombudsmanku vzdává kvůli svému členství v komunistické straně za minulého režimu.
Zmocněnce jmenuje a může ho odvolat vláda
O ochránci práv rozhodují zákonodárci. Zmocněnce jmenuje a může ho odvolat vláda. Kabinet v pondělí Válkovou vyslechl, o jejím setrvání či odchodu z funkce zmocněnce ale nehlasoval.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) o den později řekl, že debata ještě neskončila a je možné, že v ní vládní strany budou pokračovat. Uvedl, že otázku lidských práv by měl řešit člověk „s vysokou autoritou“ a situaci je třeba ustát i ve vztahu k zahraničí, kde by měl mít zmocněnec vysoké renomé.
Jednání rady o setrvání či odchodu Válkové, která ještě jako poslankyně ANO vede sněmovní petiční výbor, trvalo ve čtvrtek přes dvě hodiny. Válková členům rady vysvětlovala svůj pohled na kauzu. Rada pak přijala usnesení, v němž setrvání Válkové na postu zmocněnkyně podpořila.
Válková v posledních dnech čelí kritice kvůli svému článku z konce 70. let, pod nímž je podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. To ale za důvod odmítnutí kandidatury na ombudsmanku nepovažuje. Nominaci podle svých slov odmítla jen kvůli svému členství v Komunistické straně Československa (KSČ).
V souvislosti s kritizovaným článkem s Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt právničku a političku Miladu Horákovou, Válková prohlásila, že za svými odbornými pracemi si dále stojí. Urválek podle ní svůj podpis pod její článek o jejím výzkumu přidal bez jejího vědomí, čemuž se nemohla bránit, jinak by o svou pozici přišla.
