Josef Urválek

Před sedmdesáti lety komunisté popravili Rudolfa Slánského a dalších deset lidí. Vnitrostranická čistka na popud Moskvy byla další z řady politických procesů v totalitním Československu 50. let 20. století. Ziscenované soudní řízení mělo utužit disciplínu předních stranických kádrů nastolením atmosféry strachu. V rámci procesu se Slánským přišel o otce i tehdy pětiletý Karel Šling. V Událostech, komentářích vzpomínal, jak jeho bratr musel v rádiu proces poslouchat a napsat o něm úkol.

Na přelomu září a října 1938 muselo Československo po mnichovské konferenci odstoupit značnou část svého území nacistickému Německu. Po jednom z největších komplexů tuzemských dějin stanul v čele vlády nově jmenovaný premiér –⁠ generál Jan Syrový, přítel zesnulého prezidenta Tomáše G. Masaryka a někdejší legionář. Přestože z politiky odešel Syrový už po půl roce, dodnes si kvůli zpolitizovanému procesu v roce 1947 nese cejch kolaboranta s nacisty. Teď ale jeho žijícím příbuzným svitla naděje, že generálovo jméno bude očištěno. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Státní zástupce podal k soudu návrh na povolení obnovy procesu s armádním generálem Janem Syrovým. Ten byl po druhé světové válce odsouzen ve zpolitizovaném soudním řízení k dvacetiletému trestu vězení za spolupráci s nacisty. Žalobce vyhověl žádosti rodiny, která se domáhá obnovy řízení a zrušení verdiktu nad bývalým předsedou vlády a ministrem národní obrany. Případem se bude zabývat Městský soud v Praze. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.

Každodenní šikana, ústrky a neustálá hrozba návratu do vězení – tak vypadal takzvaný ochranný dohled, který komunistická justice využívala proti svým politickým a ideovým odpůrcům. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková před rokem slíbila, že se zasadí o jejich odškodnění, k tomu ale dodnes nedošlo. Pro Reportéry ČT natáčeli Klára Filipová a Karel Vrána.

Hrdelní trest, který komunistický soud uložil před sedmdesáti lety Miladě Horákové, vyvolal protesty v řadě zemí světa. Za političku se přimluvili Winston Churchill či Albert Einstein. Soudu ale denně přicházely také stovky požadavků na trest smrti pro „zrádce a sabotéry“. Do štvavé kampaně komunisté zapojili i děti, které měly psát slohy o vlastizrádcích a škůdcích. Celé zrůdné divadlo vyvrcholilo 27. června 1950 v půl šesté ráno smrtí na popravišti. Kromě Horákové tam skončili i historik a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a podnikatel Oldřich Pecl.

Československá justice měla problémy už před komunistickým pučem v únoru 1948 a nemohla zabránit vykonstruovaným monstrprocesům, jako byl ten s Miladou Horákovou. V Událostech, komentářích to řekl expert na právní dějiny Jan Kuklík, děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Policie se začala zabývat trestním oznámením poslankyně Heleny Válkové (ANO) kvůli článku webu Info.cz, který upozornil na její spolupráci s prokurátorem z politických procesů z 50. let Josefem Urválkem. Napsala s ním pochvalný článek o ochranném dohledu, který však podle svědectví disidentů komunistický režim zneužíval proti svým politickým odpůrcům. Státní zástupkyně Helena Strnadová řekla, že trestní oznámení přezkoumala a postoupila policistům.

Poslankyně a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) podala trestní oznámení pro pomluvu kvůli článku serveru Info.cz o své někdejší spolupráci s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Uvedl to server Deník N. Válková tvrdí, že se nepodílela na šikaně disidentů, jak se píše v článku. Žádá také omluvu od historika Petra Blažka, který je v článku citován. Vydavatel a šéfredaktor Info.cz Michal Půr i historik Blažek řekli Deníku N, že si za informacemi v článku stojí.

Byly to morbidní divadelní exhibice na účet předem odsouzených k smrti. Milady Horákové, Záviše Kalandry, Rudolfa Slánského, Vladimíra Clementise a dalších. Jméno Josefa Urválka, nejznámějšího představitele justičních zločinů padesátých let, se objevilo v souvislosti s aférou kandidátky na ombudsmana Heleny Válkové. Jaký byl Urválkův pozdější život, o kterém se toho moc neví, zjišťovali Mirek Petráček a Karel Vrána z pořadu Reportéři ČT. 

Setrvání Heleny Válkové (ANO) ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva dál zaměstnává politickou scénu. Premiér Andrej Babiš (ANO) respektuje čtvrteční rozhodnutí lidskoprávní rady, která Válkovou podpořila, ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) naopak trvá na tom, že svou někdejší spoluprací s komunistickým prokurátorem ztratila kredit.

Poslankyně ANO Helena Válková zůstává ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Kvůli článku, který napsala s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, z postu neodstoupí. Podpořila ji většina členů Rady vlády pro lidská práva. Dva členové rady, advokát Tomáš Němeček a Hubert Smekal z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, odstoupili.

Prezident Miloš Zeman oznámil předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi, že bere zpět nominaci poslankyně ANO a zmocněnkyně vlády pro lidská práva Heleny Válkové na funkci ombudsmanky. Podle vyjádření předsedy Senátu Jaroslava Kubery bude prezidentovým kandidátem na post veřejného ochránce práv Stanislav Křeček, který šest let působil jako ombudsmančin zástupce a svou nominaci sám potvrdil.

Vláda v pondělí nehlasovala o tom, jestli poslankyně Helena Válková (ANO) skončí ve funkci zmocněnkyně kabinetu pro lidská práva. Kabinet o tom sice na návrh vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) jednal, po vystoupení Válkové ale ministři o jejím setrvání nehlasovali. Válková podle informací ze zasedání před ministry vystoupila a odmítla při tom možnost, že by funkci mohla opustit sama.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se domnívá, že by se bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) neměla ucházet o post ombudsmanky. Řekl to televizi Prima.