Válková odmítla odstoupit z funkce zmocněnkyně pro lidská práva. Vysvětlovala ministrům svou kauzu

Vláda v pondělí nehlasovala o tom, jestli poslankyně Helena Válková (ANO) skončí ve funkci zmocněnkyně kabinetu pro lidská práva. Kabinet o tom sice na návrh vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) jednal, po vystoupení Válkové ale ministři o jejím setrvání nehlasovali. Válková podle informací ze zasedání před ministry vystoupila a odmítla při tom možnost, že by funkci mohla opustit sama.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po jednání kabinetu řekla, že Válková ministrům předložila materiál, kde popisuje okolnosti vzniku kritizovaných článků včetně rozboru situace v 70. letech. Na jednání vlády byla Válková podle ministryně přizvána proto, aby vysvětlila situaci.

„My jsme ji vyslechli. Ona nám rozdala materiál, kde to vysvětluje, včetně historické a faktické analýzy,“ uvedla vicepremiérka. Někdejší ministryně spravedlnosti podle ní nyní připravuje trestní oznámení a žalobu na ochranu osobnosti kvůli výrokům, které na její adresu v médiích zazněly.

Válková už minulý týden ustoupila od kandidatury na ombudsmanku po zveřejnění informací o článku z konce 70. let, pod kterým je podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Zdůvodnila to ale svým někdejším členstvím v komunistické straně. V souvislosti s kritizovaným článkem s Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt právničku a političku Miladu Horákovou, prohlásila, že za svými odbornými pracemi si dále stojí.

Podle kritiků by ale měla opustit i funkci zmocněnkyně. Šéf ČSSD Hamáček v pondělí avizoval, že návrh na odvolání Válkové premiérovi Andreji Babišovi (ANO) předloží. O setrvání Válkové ale podle něj fakticky rozhodne ANO, protože disponuje deseti členy vlády a ČSSD jen pěti. Válková je zmocněnkyní od loňského května, kdy ji jmenovala vláda.

K odchodu z rady pro lidská práva vyzval Válkovou i její člen

Post zmocněnce měly už dřívější vlády, poprvé vznikl v roce 1998. Před Válkovou úřad zastávalo pět mužů a dvě ženy. Některé kabinety pak měly ministryni či ministra pro lidská práva. Pozici zmocněnce loni v červnu obnovil první Babišův kabinet. Do funkce pak jmenoval tehdejší náměstkyni úřadu vlády pro lidská práva Martinu Štěpánkovou, která loni ke konci března funkci opustila. 

K rezignaci na funkci zmocněnkyně i k odchodu z Rady vlády pro lidská práva vyzval o víkendu Válkovou mimo jiné člen rady Tomáš Němeček. Válková by podle něj měla rezignovat nejpozději do čtvrtečního jednání, jinak z rady odejde on sám. „Teď je už pocit trapnosti při sledování činů a výroků profesorky Válkové nesnesitelný,“ uvedl na Facebooku.

Nahrávám video

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) v pondělí prohlásil, že se Válková způsobem své obhajoby fakticky diskvalifikovala pro politické funkce.

Kritická je také opozice. „Paní Válková nebyla kvůli své minulosti přijatelnou kandidátkou na ombudsmanku. A nemůže zůstat ani ve funkci vládní zmocněnkyně. Čím dříve tuto ostudu vláda ukončí, tím lépe,“ napsal dnes na Twitteru šéf ODS Petr Fiala. 

Úřad vlády podle Schillerové a ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) o víkendu oslovil zástupce všech vládních rad spadajících pod vládní zmocněnkyni. „Všichni se shodli, že Válková vykonala kus práce,“ uvedla Schillerová. Válkové se podle ní za osm měsíců podařilo zvládnout víc, než některým jejím předchůdcům za mnohem delší dobu.

Setrvání Válkové ve funkci přesto nevítají všichni. „Měla by se ho vzdát, stejně jako se vzdala své kandidatury na ombudsmanku,“ řekl předseda Ligy lidských práv Dan Petrucha. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 8 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 8 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 10 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.