Lidé v Česku i v zahraničí si připomínají 69 let od od justiční vraždy Milady Horákové. Právnička a politička byla oběšena 27. června v brzkých ranních hodinách v pražské pankrácké věznici a spolu s ní také Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra. Na výročí jejich smrti připadá i den památky obětí komunistického režimu. V Praze se pieta konala hned na několika místech včetně pankráckého vězení.
69 let od justiční vraždy Milady Horákové. Lidé doma i v cizině drží pietu za oběti komunismu
Události ČT: 69 let od justiční vraždy Milady Horákové (zdroj: ČT24)
Proces s Miladou Horákovou byl ve své době nejvíce medializovaným soudním sporem. Hlavní série soudních řízení s její skupinou proběhla mezi 31. květnem a 8. červnem 1950, odsouzeno bylo celkem třináct lidí. Horáková, Buchal, Pecl a Kalandra dostali za údajné spiknutí a velezradu trest smrti, zatímco ostatní skončili ve vězení. Čtyři z nich pak byli odsouzení na doživotí.
K záchraně právničky nepomohlo ani to, že se za její osvobození přimlouvala řada světových osobností. Trest smrti byl vykonán na příkaz někdejšího prezidenta Klementa Gottwalda a plné rehabilitace se Miladě Horákové dostalo až v roce 1990 po pádu komunistického režimu.
Připomínkových akcí po celé republice se ve čtvrtek účastnilo mnoho významných hostů. K pietě na pražském Újezdě dorazil například velvyslanec Slovenské republiky Peter Weiss anebo kardinál Dominik Duka, přišla ale i řada politiků a pamětníků.
Piety na Pankráci se zúčastnila stovka lidí
Ve věznici na Pankráci se pak sešla stovka pamětníků, politiků, bývalých politických vězňů i zástupců armády a policistů. Čtením dopisů Milady Horákové ji řečníci připomněli jako manželku a matku, která i ve svých posledních chvílích myslela na své blízké. Zmínili její práci v ženském hnutí a boj za práva žen. Horáková je jedinou ženou, kterou komunisté v 50. letech nechali popravit. Na Pankráci bylo popraveno mezi roky 1949 a 1960 dalších 241 politických vězňů, uvedl generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal.
„Na počátku roku 1953 se na území tehdejšího Československa nacházelo téměř šestnáct tisíc politických vězňů odsouzených za protikomunistický odpor. Mezi popravenými v 50. letech byli i členové sboru vězeňské stráže, například dozorce z pankrácké věznice Jan Horáček. Jeho popravě museli dozorci nastupující na jeho místo přihlížet,“ řekl Dohnal.
Pankrácká věznice si letos v září připomíná 130. výročí svého vzniku. V období nacistické okupace sloužila nejprve jako vazební věznice, později nacisté popravovali přímo v celách. Ke stejnému účelu ji až do zákazu trestu smrti v roce 1990 využívali také komunisté.
Na Kampě vzplanou symbolická světla
Bývalý politický vězeň Petr Chromý ze Slovenska strávil svůj trest právě na Pankráci. „Když jsem loni procházel tou vstupní bránou, tak mi bylo všelijak… Víte, když jste prošli bránou, prošli jste do jiného světa. Zbavili vás všeho, majetku, rodiny. Zvěrská komunistická strana to zařídila tak, že vám skutečně nic nezůstalo. Ale víte, co nás drželo při životě? Naděje. A tu nám nemohli vzít. A nemohli ji vzít ani Miladě Horákové,“ zavzpomínal.
Platforma Bezkomunistu.cz také ve čtvrtek naplánovala na pražskou Kampu shromáždění a happening „Světla pro památku Milady Horákové a všech obětí komunismu“, při kterém u Vltavy vzplanou symbolická světla. Pieta má ale i mezinárodní přesah, přidají se k ní také lidé v americkém Washingtonu.
Právnička, národněsocialistická poslankyně a bojovnice za práva žen Milada Horáková se za druhé světové války zúčastnila protinacistického odboje. Za činnost v Ženské národní radě ji v období druhé světové války věznilo gestapo. Aktivně vystupovala i proti komunistickému režimu. Symbolický hrob má na vyšehradském hřbitově. Kde přesně jsou její ostatky pohřbeny, není známo.