Den před výročím justiční vraždy národněsocialistické političky Milady Horákové připomněla pieta na Ďáblickém hřbitově v Praze ji i další oběti komunistického režimu v Československu. Na Miladu Horákovou odpoledne vzpomněli také účastníci další piety v bazilice svatého Petra a Pavla na Vyšehradě.
Nesmíme zapomínat a musíme identifikovat oběti, zaznělo při pietě u pohřebiště obětí komunismu
Milada Horáková zemřela brzy ráno 27. června 1950 na dvoře pankrácké věznice poté, co ji tribunál v inscenovaném procesu s údajnou záškodnickou skupinou poslal na smrt – tak jako více než dvě stovky dalších lidí zavražděných z politických důvodů mezi lety 1948 a 1960. Horáková byla mezi nimi jediná žena.
„Komunisti nechtěli své odpůrce jen zničit. Chtěli, aby se na ně zapomnělo. Jako chtěli vymazat ze světa celé třídy, stejně nemilosrdní byli i k jednotlivcům, protože ti pro ně neznamenali vůbec nic. Ve jménu masy se bolševici chovali stejně jako Hitlerovci ve jménu rasy – jako zvířata,“ řekla při pietě na Ďáblickém hřbitově ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Místopředseda Senátu Tomáš Czernin (TOP 09) upozornil, že komunistický režim pronásledoval své odpůrce kvůli názorům, přesvědčení a odvaze bránit svobodu a demokracii. „Je naší povinností zajistit, aby se takové hrůzy už nikdy neopakovaly. Musíme bojovat proti extremismu, proti nenávisti a proti nespravedlnosti. Musíme pamatovat na to, že svoboda projevu a demokracie bývají křehké,“ poznamenal.
Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN) pak varovala před tím, aby historii „někdo přepisoval, zkresloval, aby se pokoušel zaměňovat mučitele a oběti“ a aby se na ni a na oběti totality začalo zapomínat.
Náměstek ÚSTR chce obětem vrátit jména a čest
Někdejší političtí vězni, blízcí obětí komunismu, politici, zástupci církví i další lidé se sešli v severní části hřbitova, kde je čestné pohřebiště lidí popravených či umučených v 50. letech a památník obětí komunismu. Je v oblasti, kde byly ostatky obětí režimu ukládány do neoznačených hromadných hrobů a navazuje na část hřbitova, kde jsou ostatky obětí německé okupace.
Náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Kamil Nedvědický při pietě podotkl, že je nezbytné, aby se na oběti totality nezapomnělo. Považuje proto za důležité popsat, kdo konkrétně v hromadných hrobech leží – to se totiž dosud ani po letech pátrání bezezbytku nepodařilo.
„Abychom napravili tu hroznou křivdu, nebojím se použít slovo zločin. Byli zde pohřbeni hrdinové-oběti společně s pachateli. Vlastně ani přesně nevíme, kdo zde leží. Uděláme všechno pro to, abychom obětem vrátili nejenom jméno, ale i čest a důstojnost, aby jejich potomci mohli pohřbít jejich ostatky, jak se sluší a patří,“ řekl.
Odpoledne se pak konal další pietní akt ve vyšehradské bazilice svatého Petra a Pavla. Uctít památku političky přišlo asi sedmdesát lidí, včetně neteří Horákové, historika Jana Kalouse či senátora Pavla Fischera. Účastníci akce pak položili květiny na symbolický hrob Horákové a na památník obětí nacismu a komunismu z řad kněží, řeholnic a řeholníků na Vyšehradském hřbitově.