I téměř tři roky po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu stále rezonují v tvorbě mladých ukrajinských umělců témata jako válka či život v exilu. Své příběhy teď tvůrci představují na výstavě s názvem Svoboda navzdory v pražském Artivist Labu.
„Sbalte si věci, začala válka.“ Výstava přibližuje osudy ukrajinských umělců i dětí
Nekonečné čekání na nádraží a dlouhé cesty vlakem do neznáma. Tak ve svých obrazech Anna Banytiuková vzpomíná na odcházení z vlasti. Vyrůstala v Charkově, už skoro tři roky studuje na pražské Akademii výtvarných umění (AVU). Navštěvuje ateliér Alice Nikitinové, která sama pochází z Ukrajiny. Ta ale v Česku bydlí už přes dvacet let.
„Museli jsme, já i oni, překonat rozdílný vyučovací systém, protože ukrajinské umělecké vzdělání je hodně zaměřené na řemeslnou stránku,“ vysvětluje vedoucí ateliéru kresby Nikitinová. „Na Ukrajině je přístup mnohem akademičtější, tady naopak dávají studentovi více volnosti,“ upřesňuje Banytiuková.
Od začátku války přišlo na AVU dalších čtrnáct studentů z Ruskem napadené země. Svoji zkušenost promítají nejen do svých obrazů, ale mluví o ní také v komiksové knize Když to začalo. Příběhy vycházejí například z deníkových zápisků. „První týden, jasně, to bylo těžké. Zmizel signál, zmizela elektřina. Ale pak v té rutině, když jsem neměl nic, jsem našel tu idylu,“ říká student malby na AVU Heorhij Rublik.
Idylicky působí i jeho zavařovačky na výstavě v Artivist Labu. Právě ty často pozoroval, když se během okupace ukrýval na venkově. „Zeptal jsem se, jestli ty vzpomínky mají dobu spotřeby, jestli jim můžeme důvěřovat,“ dodává Rublik.
Další ukrajinští umělci dávají hlas i těm nejmenším – dětem. „V pět hodin ráno přišel tatínek, probudil nás a řekl: ‚Sbalte si věci, začala válka.‘ Já si vzala jen oblečení, to bylo všechno. Maximálně ty botičky,“ vzpomíná jedno z dětí v krátkém filmu Cesta – stopy příběhů. A z botiček už za ty téměř tři roky, co plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu trvá, děti dávno vyrostly.