Victoria Maščenková momentálně studuje na Akademii výtvarného umění, ještě před pár měsíci ale žila ve Lvově. Tak jako mnozí další Ukrajinci utekla ze své země před válkou. V Praze nyní výtvarné umění nejen studuje, ale kurzy malování – jako formu terapie – pořádá i pro své krajany.
První a jediné dílo, které Victoria Maščenková dosud v Praze vytvořila, je velkoformátový obraz. Je černobílý – stejně jako podle umělkyně svět od začátku války na Ukrajině. „Svět je nyní rozdělen na dvě civilizace: tu vedenou Ruskem a evropskou civilizaci, která přináší rozvoj,“ upřesňuje.
Místo plátna použila malá prostěradla, symbolizují dětství, o něž mnoho Ukrajinců kvůli bojům přišlo. Černou barvou pak na ně nakreslila mapu Evropy, temně vybarvila Rusko, černá se přelévá i na Ukrajinu. „Černé skvrny jsou místa výbuchů, nejvíce jsem jich udělala v místech nejaktivnějších bojů, zejména v Luhanské oblasti,“ popisuje.
„Všechno se změnilo“
Právě v tomhle regionu ztratila kus svého dětství i Victoria Maščenková. Když ho v roce 2014 obsadili proruští separatisté, bylo jí dvanáct let. „Všechno se úplně změnilo. Máš pocit, že jsi všechno ztratil, celý svůj dosavadní život,“ snaží se přiblížit své emoce. „Zejména v prvních letech války jsem tyhle pocity někde v sobě zamrazila. Teprve teď s nimi začínám pracovat,“ dodala.
Po pěti letech z domova v okupovaném území utekla a nastoupila na uměleckou školu ve Lvově. Letos v únoru musela prchat znovu. Její rodiče zůstali na Ukrajině. „Moje matka slyší prolétávat až dvacet letadel denně z Ruska na Ukrajinu. Letí bombardovat Charkov i další města, která ještě nedávno nevěděla, co je to válka. Když jsem přijela do Lvova, doufala jsem, že se to nikdy nedozví,“ říká.
I na základě své vlastní zkušenosti se rozhodla pomáhat dětem ukrajinských uprchlíků. Pořádá pro ně výtvarné kurzy. Malování podle ní pomáhá vyrovnat se se stresem z války, zároveň jsou pro ni tyto kurzy způsobem, jak se zapojit do pomoci své zemi.
