AVU

Akademický senát Akademie výtvarných umění v Praze (AVU) zvolil nového rektora, stát by se jím měl kurátor a pedagog Tomáš Pospiszyl. O post se ucházeli tři kandidáti. Pospiszyl nahradí ve funkci Mariu Topolčanskou, která loni rezignovala, její způsob vedení byl terčem kritiky akademického senátu i umělecké obce.

I téměř tři roky po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu stále rezonují v tvorbě mladých ukrajinských umělců témata jako válka či život v exilu. Své příběhy teď tvůrci představují na výstavě s názvem Svoboda navzdory v pražském Artivist Labu.

O post rektora Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze se ucházejí tři kandidáti. Splnili podmínky, které stanovil Akademický senát AVU. Uchazeči Tomáš Pospiszyl a Dušan Zahoranský na AVU už nyní působí, Marek Pokorný je externista. Senát AVU zvolí nového rektora 5. března. Předchozí rektorka Maria Topolčanská rezignovala loni v říjnu. AVU od té doby vede v zastoupení nová prorektorka pro studijní záležitosti Šárka Krtková, kterou do funkce jmenovala Topolčanská.

Rektorka Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze Maria Topolčanská ve středu odstoupila z funkce. Učinila tak na mimořádném zasedání akademického senátu, který se zabýval návrhem na její odvolání. Podle návrhu, pod který se podepsalo sedmnáct lidí z AVU, se rektorka opakovaně pokoušela obejít senát, bagatelizovala problémy a spolupráce s ní byla neudržitelná. Už v pondělí rezignovali všichni čtyři prorektoři. Jako důvod uvedli to, že jejich představy o řízení a komunikaci se příliš rozcházejí s přístupem Topolčanské. Jejich rezignace prý nesouvisí s dřívější peticí kritizující nynější podobu AVU.

Na Akademii výtvarných umění neučí jen staří muži a jejich žáci, protože jejím úkolem je otevírat studentům nové obzory, reagují zástupci AVU na petici, která žádá změny v přístupu a vedení této umělecké školy. Výzvu formulovala téměř stovka osobností, mezi nimi bývalý rektor AVU Milan Knížák, a už ji podpořilo přes šestnáct set lidí. Naopak za vedení školy se postavila studentská komora AVU. Akademie v reakci rovněž oznámila, že se chce předžalobní výzvou bránit proti údajné lži šířené peticí v souvislosti s úmrtím dvou studentů.

„Akademie výtvarných umění v Praze sedí na vršku u Stromovky jako takové vlastní království,“ říká kurátorka Zuzana Krišková, která ve výstavě Pedagogové a posluchači v Galerii výtvarného umění v Chebu mapovala dění na prestižní vysoké škole v 70. a 80. letech. Studenti tehdy vyjížděli malovat dělníky v hutích či zemědělce v JZD, škola se ale přesto nestala ideologickou baštou. Ne všichni pamětníci však na školní léta vzpomínají pozitivně.

Diváci, kteří dojdou nabídkou právě probíhajícího 56. ročníku filmového festivalu v Karlových Varech v abecedě až na konec, narazí na dokument režisérské dvojice Adéla Komrzý – Tomáš Bojar nazvaný Zkouška umění. Autorský tandem v rozhovoru ve vysílání ČT24 prozradil nejen to, jak dlouho pohled na přijímací zkoušky na Akademii výtvarných umění (AVU) vznikal, ale i to, proč se mohl dokument jmenovat úplně jinak. Snímek koprodukuje Česká televize.

Pětice studentů Akademie výtvarných umění v Praze vstoupila v roce 1995 sebevědomě na uměleckou scénu jako malířská skupina Luxsus. Po dvaceti letech uskupení obnovuje činnost a při té příležitosti připomíná svou tvorbu z devadesátých let. Výstava v pražské Národní technické knihovně ukazuje, že „luxsusní“ umělci tehdy patřili k progresivní mladé generaci.

Ateliér Grafika 2 na Akademii výtvarných umění v Praze přivedl na výtvarnou scénu osobnosti překvapivě různorodého rukopisu: od malíře Josefa Bolfa přes spisovatelku Markétu Baňkovou až po autorku sociálních projektů Kateřinu Šedou. Výrazné umělce kolem sebe shromáždil vedoucí tohoto ateliéru Vladimír Kokolia. Nesourodá komunita tvůrců se nyní představuje na společné výstavě na pražské Novoměstské radnici.