Akademický senát Akademie výtvarných umění v Praze (AVU) zvolil nového rektora, stát by se jím měl kurátor a pedagog Tomáš Pospiszyl. O post se ucházeli tři kandidáti. Pospiszyl nahradí ve funkci Mariu Topolčanskou, která loni rezignovala, její způsob vedení byl terčem kritiky akademického senátu i umělecké obce.
Novým rektorem AVU byl zvolen Tomáš Pospiszyl
„Milé senátorky, milý senátoři, moc si vážím důvěry, kterou jste mi dali. Slibuji vám, že se budu snažit vám být dobrým partnerem a společně, a teď už mluvím k celé akademické obci, budeme o naši školu pečovat,“ řekl po zvolení Pospiszyl, který získal v tajné volbě jedenáct hlasů.
Členové akademického senátu školy zvažovali na rektora také sochaře a pedagoga Dušana Zahoranského a kurátora a galeristu Marka Pokorného. Ke zvolení je třeba nadpoloviční počet hlasů všech členů akademického senátu. Těch je sedmnáct, sedm z nich jsou studenti. V tajné volbě hlasovali všichni, Zahoranský obdržel dva hlasy, Pokorný čtyři.
Šéfa AVU, nejstarší umělecké školy v Česku, volil akademický senát na období 2025 až 2029, funkce by se měl zvolený kandidát ujmout od 24. března. Rektora jmenuje na návrh akademického senátu školy prezident Petr Pavel.
„Nabízím evoluci“
„Jako možný rektor nenabízím revoluci ve vedení školy, ale spíše evoluci,“ řekl Pospiszyl začátkem února při debatě se zástupci AVU. Postupný rozvoj se podle něj týká například zvýšení počtu pedagogů na škole. Chtěl by zlepšit například komunikaci školy. Její řízení by podle něj do budoucna mělo být efektivnější a přehlednější.
V debatě uvedl, že nemá ambici stavět novou budovu či hodně rozšiřovat počet studentů, chtěl by se zaměřit spíše na vnitřní kvality školy. Je podle něj důležité určit si dlouhodobé priority, které by měly směřovat k prohlubování kvality výuky.
Akademie výtvarných umění
Pospiszyl je historik umění, kurátor a pedagog. Studoval v Praze na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy i Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění a také na Bard College v New Yorku. Na AVU byl loni jmenován profesorem. Na škole vede katedru teorie a dějin umění. Profil na webu akademie o něm uvádí, že zkoumá vztahy mezi uměním východní Evropy a Západu nebo mezi vysokou a populární kulturou. Zajímá se také o vztah filmu a výtvarného umění.
Napsal knihy o malířích Alénu Divišovi a Teodoru Rotreklovi, o kritikovi Jindřichu Chalupeckém nebo o komiksové postavě Octobrianě.
Topolčanská čelila kritice, rezignovala sama
Předchozí rektorka Topolčanská rezignovala loni v říjnu. AVU od té doby vede v zastoupení prorektorka pro studijní záležitosti Šárka Krtková, kterou do funkce jmenovala Topolčanská.
Topolčanská o svém odstoupení informovala na říjnovém mimořádném zasedání senátu, který se zabýval návrhem na její odvolání, podle kterého ve vedení školy selhala. Podle zápisu z jednání a návrhu, pod který se podepsalo sedmnáct lidí z AVU, se rektorka opakovaně pokoušela obejít akademický senát, bagatelizovala problémy a spolupráce s ní byla neudržitelná.
Krátce předtím rezignovali všichni čtyři prorektoři, kteří svůj krok odůvodnili tím, že jejich představy o řízení a komunikaci se příliš rozcházejí s přístupem Topolčanské. Odmítli však, že by jejich odchod souvisel s peticí, která Topolčanské vytýkala nezvládnutí funkce a nedostatek erudice a zkušeností v oboru.
Pod peticí byli podepsáni například bývalý rektor AVU Milan Knížák, sochaři Jaroslav Róna a David Černý, režisér Jan Svěrák, architekt Josef Pleskot, výtvarník Michal Rittstein nebo spisovatel Jáchym Topol. Text zveřejnila Barbora Šlapetová, manželka bývalého pedagoga AVU Lukáše Rittsteina, kterého loni Topolčanská odvolala za pokus o podvádění a neetické chování, jak řekla Topolčanská v České televizi. Uvedla také, že vidí kritiku AVU pod jejím vedením do jisté míry jako projev generačního sporu.
Signatáři petice současně žádali restrukturalizaci AVU a Národní galerie a změny v Cenách Jindřicha Chalupeckého.
