AVU je bez vedení, odstoupila rektorka i prorektoři

2 minuty
Události: Rektorka AVU odstoupila z funkce
Zdroj: ČT24

Rektorka Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze Maria Topolčanská ve středu odstoupila z funkce. Učinila tak na mimořádném zasedání akademického senátu, který se zabýval návrhem na její odvolání. Podle návrhu, pod který se podepsalo sedmnáct lidí z AVU, se rektorka opakovaně pokoušela obejít senát, bagatelizovala problémy a spolupráce s ní byla neudržitelná. Už v pondělí rezignovali všichni čtyři prorektoři. Jako důvod uvedli to, že jejich představy o řízení a komunikaci se příliš rozcházejí s přístupem Topolčanské. Jejich rezignace prý nesouvisí s dřívější peticí kritizující nynější podobu AVU.

Ze zápisu vyplývá, že senát se začal ve středu zabývat návrhem na odvolání rektorky. Topolčanská informovala senát o tom, že v pondělí rezignovali tři prorektorky a jeden prorektor. Následně podle zápisu prohlásila, že po úvaze k dnešnímu dni (středě, pozn. red.) odstupuje. Senát se pak usnesl, že proces odvolávání rektorky proto ukončí.

Podle vysokoškolského zákona rektora na návrh akademického senátu odvolává prezident. Návrh na odvolání rektorky senát obdržel v úterý. Podepsalo ho sedmnáct lidí, mezi kterými jsou studenti i pedagogové AVU. Zdůvodnili ho zásadním narušením důvěry a nemožností spolupracovat při řízení školy. Podle nich se vedení AVU opakovaně snažilo obcházet senát a rozhodovalo v rozporu s volebními sliby. Zmínili například zrušení ateliéru přípravného studia bez schválení senátem, personální a provozní krizi na studijním oddělení či změnu zápisů do ateliérů bez projednání se studenty a pedagogy.

„Domníváme se, že rektorka systematicky odmítá otevřeně a upřímně pojmenovat zjevně existující problémy, přičemž dochází k jejich bagatelizaci a zastírání reálného stavu věcí. Tento přístup vytváří atmosféru nedůvěry v procesy řízení,“ napsali předkladatelé. Další spolupráce s rektorkou je podle nich neudržitelná.

Odchod prorektorů prý s peticí nesouvisí

Kvůli odlišnému přístupu ke komunikaci a řízení rezignovali také prorektoři Jana Bernartová, Vít Havránek, Anetta Mona Chișa a Šárka Krtková. Odmítli, že by jejich odchod souvisel s peticí, která Topolčanskou také kritizovala. „Na kvalitu a výsledky naší školy jsme hrdí, naše rezignace se týká výhradně odlišného přístupu k řízení a komunikaci mezi námi a paní rektorkou,“ uvedli ve společném prohlášení.

Všechny běžné činnosti akademie zůstávají podle rektorátu AVU plně funkční a pokračují bez přerušení. „Studujícím a zaměstnaným se bude i nadále dostávat plné podpory potřebné k efektivnímu výkonu jejich práce a studia. Všichni členové a všechny členky vedení, včetně těch, kteří podali rezignace, dále plní své povinnosti až do konce výpovědní lhůty dne 31. prosince 2024, v případě nutnosti i déle,“ sdělila vedoucí kanceláře rektorátu Markéta Strnadová.

Akademie výtvarných umění je nejstarší uměleckou školou v Česku, založena byla v roce 1799. Nabízí bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy v oblasti výtvarného umění. Studenti si mohou vybrat například z oborů malířství, sochařství či kresby a grafiky.

Za peticí stojí manželka odvolaného pedagoga

Pod zmíněnou peticí zveřejněnou letos v červnu byli podepsáni například bývalý rektor AVU Milan Knížák, sochaři Jaroslav Róna a David Černý, režisér Jan Svěrák, architekt Josef Pleskot, Michal Rittstein nebo spisovatel Jáchym Topol. Text zveřejnila Barbora Šlapetová, manželka bývalého pedagoga AVU Lukáše Rittsteina, kterého loni Topolčanská odvolala za pokus o podvádění a neetické chování.

Prorektorky a prorektor školy v červnu v souvislosti s tím sdělili, že petice směšuje věcné body s osobními útoky a dezinformacemi. Podle nich specifikem tohoto generačního sporu je, že se starší umělci bouří proti mladým, což v minulosti bývalo naopak.

Petice současně žádala restrukturalizaci AVU a Národní galerie a změny v Cenách Jindřicha Chalupeckého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 13 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...