AVU je bez vedení, odstoupila rektorka i prorektoři

2 minuty
Události: Rektorka AVU odstoupila z funkce
Zdroj: ČT24

Rektorka Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze Maria Topolčanská ve středu odstoupila z funkce. Učinila tak na mimořádném zasedání akademického senátu, který se zabýval návrhem na její odvolání. Podle návrhu, pod který se podepsalo sedmnáct lidí z AVU, se rektorka opakovaně pokoušela obejít senát, bagatelizovala problémy a spolupráce s ní byla neudržitelná. Už v pondělí rezignovali všichni čtyři prorektoři. Jako důvod uvedli to, že jejich představy o řízení a komunikaci se příliš rozcházejí s přístupem Topolčanské. Jejich rezignace prý nesouvisí s dřívější peticí kritizující nynější podobu AVU.

Ze zápisu vyplývá, že senát se začal ve středu zabývat návrhem na odvolání rektorky. Topolčanská informovala senát o tom, že v pondělí rezignovali tři prorektorky a jeden prorektor. Následně podle zápisu prohlásila, že po úvaze k dnešnímu dni (středě, pozn. red.) odstupuje. Senát se pak usnesl, že proces odvolávání rektorky proto ukončí.

Podle vysokoškolského zákona rektora na návrh akademického senátu odvolává prezident. Návrh na odvolání rektorky senát obdržel v úterý. Podepsalo ho sedmnáct lidí, mezi kterými jsou studenti i pedagogové AVU. Zdůvodnili ho zásadním narušením důvěry a nemožností spolupracovat při řízení školy. Podle nich se vedení AVU opakovaně snažilo obcházet senát a rozhodovalo v rozporu s volebními sliby. Zmínili například zrušení ateliéru přípravného studia bez schválení senátem, personální a provozní krizi na studijním oddělení či změnu zápisů do ateliérů bez projednání se studenty a pedagogy.

„Domníváme se, že rektorka systematicky odmítá otevřeně a upřímně pojmenovat zjevně existující problémy, přičemž dochází k jejich bagatelizaci a zastírání reálného stavu věcí. Tento přístup vytváří atmosféru nedůvěry v procesy řízení,“ napsali předkladatelé. Další spolupráce s rektorkou je podle nich neudržitelná.

Odchod prorektorů prý s peticí nesouvisí

Kvůli odlišnému přístupu ke komunikaci a řízení rezignovali také prorektoři Jana Bernartová, Vít Havránek, Anetta Mona Chișa a Šárka Krtková. Odmítli, že by jejich odchod souvisel s peticí, která Topolčanskou také kritizovala. „Na kvalitu a výsledky naší školy jsme hrdí, naše rezignace se týká výhradně odlišného přístupu k řízení a komunikaci mezi námi a paní rektorkou,“ uvedli ve společném prohlášení.

Všechny běžné činnosti akademie zůstávají podle rektorátu AVU plně funkční a pokračují bez přerušení. „Studujícím a zaměstnaným se bude i nadále dostávat plné podpory potřebné k efektivnímu výkonu jejich práce a studia. Všichni členové a všechny členky vedení, včetně těch, kteří podali rezignace, dále plní své povinnosti až do konce výpovědní lhůty dne 31. prosince 2024, v případě nutnosti i déle,“ sdělila vedoucí kanceláře rektorátu Markéta Strnadová.

Akademie výtvarných umění je nejstarší uměleckou školou v Česku, založena byla v roce 1799. Nabízí bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy v oblasti výtvarného umění. Studenti si mohou vybrat například z oborů malířství, sochařství či kresby a grafiky.

Za peticí stojí manželka odvolaného pedagoga

Pod zmíněnou peticí zveřejněnou letos v červnu byli podepsáni například bývalý rektor AVU Milan Knížák, sochaři Jaroslav Róna a David Černý, režisér Jan Svěrák, architekt Josef Pleskot, Michal Rittstein nebo spisovatel Jáchym Topol. Text zveřejnila Barbora Šlapetová, manželka bývalého pedagoga AVU Lukáše Rittsteina, kterého loni Topolčanská odvolala za pokus o podvádění a neetické chování.

Prorektorky a prorektor školy v červnu v souvislosti s tím sdělili, že petice směšuje věcné body s osobními útoky a dezinformacemi. Podle nich specifikem tohoto generačního sporu je, že se starší umělci bouří proti mladým, což v minulosti bývalo naopak.

Petice současně žádala restrukturalizaci AVU a Národní galerie a změny v Cenách Jindřicha Chalupeckého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...