Na Akademii výtvarných umění neučí jen staří muži a jejich žáci, protože jejím úkolem je otevírat studentům nové obzory, reagují zástupci AVU na petici, která žádá změny v přístupu a vedení této umělecké školy. Výzvu formulovala téměř stovka osobností, mezi nimi bývalý rektor AVU Milan Knížák, a už ji podpořilo přes šestnáct set lidí. Naopak za vedení školy se postavila studentská komora AVU. Akademie v reakci rovněž oznámila, že se chce předžalobní výzvou bránit proti údajné lži šířené peticí v souvislosti s úmrtím dvou studentů.
Výtky sepsané ve veřejné výzvě umělců a kulturní veřejnosti z minulého týdne se týkají také Národní galerie a Ceny Jindřicha Chalupeckého. Diskuse se ale momentálně soustředí na Akademii výtvarných umění, která je třetí „položkou“ petice vyjadřující se k současnému fungování na české výtvarné scéně. V případě AVU se požadavek týká restrukturalizace instituce a odstoupení rektorky Marii Topolčanské z funkce „vzhledem k nedostatku erudice a zkušeností v oboru“.
Rektorka, jak uvedla dříve v Událostech, komentářích, vidí kritiku do jisté míry jako projev generačního sporu. Mezi více než devadesáti umělci, kteří výzvu podpořili, převažují zástupci střední a starší generace. Vedle osobností výtvarného umění a architektury, jako je Milan Knížák (mimochodem bývalý rektor AVU a ředitel rovněž kritizované Národní galerie), Jaroslav Róna, David Černý, Josef Pleskot či Lubomír Typlt, svůj podpis připojili i lidé z filmové branže (Jan Svěrák, Anna Geislerová, Alice Nellis), spisovatel Jáchym Topol nebo psychiatr Cyril Höschl.
Krátkodeché ideologie, nebo nové obzory?
Další osobnosti z nedávné i dávnější minulosti – od Maxe Švabinského po třeba už zmíněného Knížáka – výzva připomíná jako veličiny, které AVU dříve vedly. Současné vedení označuje za „nekompetentní skupinu přátel“, která zájem o vzdělávání podřizuje „novým krátkodechým ideologiím a aktivistickým tendencím poplatným době“. Jednotlivé ateliéry místo „věhlasných pedagogů“, kteří v devadesátých letech nastavili fungování školy, vedou mnohdy čerství absolventi, kritizuje výzva.
„AVU má být místem setkávání osobností různých generací, identit, původů a zaměření,“ reagovali v prohlášení prorektor a prorektorky Akademie. Zdůraznili přitom úkol umělecké školy otevírat studentům nové obzory. „Nebudeme proto věnovat rozsáhlý prostor vysvětlování, proč na AVU nevyučují jen staří muži a jejich žáci, ale mnohem širší spektrum osobností – považujeme to za samozřejmé. Těší nás, že na AVU působí krom jiných i tvůrci nejsoučasnějších uměleckých orientací, kteří se přirozeně nacházejí na počátku své kariéry,“ dodali.
Nahota a kříž
Z pedagogů AVU kritizuje výzva konkrétně Kateřinu Olivovou, performerku vyjadřující se často prostřednictvím vlastního nahého těla. Na konci dubna na sebe upozornila i širší veřejnost performancí, kdy před budovou AVU za zvuků techno hudby nahá rozhazovala hlínu, šlo o parafrázi upalování čarodějnic.
Pobouření vyvolalo, že mezi přihlížejícími byly i děti, policie dokonce umělecký projekt začala prošetřovat kvůli možnému výtržnictví. Milana Knížáka performance vyburcovala k veřejnému dopisu rektorce AVU, v němž akci označil za „vulgární a nedůstojnou“ a žádal Topolčanskou o odstoupení.
„(Nahota je) s uměním spojena od prehistorie až do současnosti,“ zastalo se tenkrát Olivové AVU s dodatkem, že děti v publiku doprovázeli jejich zákonní zástupci. „Považujeme debatu o adekvátnosti nahoty při fyzické performanci na půdě umělecké školy za negativní signál ohrožující nejen studující a vyučující AVU, ale potenciálně širokou sféru experimentálněji zaměřených kulturních projevů i institucí v ostatních uměleckých oborech.“
Autoři výzvy na dílo Kateřiny Olivové nahlížejí jinak. „Nemá nic společného ani s uměním, ani s performancí, ale připomíná spíše projev psychicky narušené osobnosti před zraky vyděšených dětí a veřejnosti,“ píše se ve výzvě.
Petice zmiňuje, že akce se děla v době, kdy vedení Akademie rozhoduje o odstranění sochy Ukřižování od Josefa Václava Myslbeka z hlavní budovy s vysvětlením, že „studenty straší“. Jedna z pedagožek tehdy v komentářích na Facebooku uvedla, že „Kristus na kříži je za zenitem“ a že ji morbidní socha v chodbě školy děsí.
AVU vysvětlovalo, že Myslbekův rozměrný krucifix chce přesunout do své galerie, kde jsou deponována i jiná sochařská díla, a že otázky budí umístění jediného monumentálního náboženského symbolu ve veřejné vysoké škole, která by si měla zachovat v tomto ohledu neutrální postoj. Po rozporuplných reakcích a petici se AVU nakonec rozhodlo ponechat sochu tam, kde je.
Kolektivní aktivismus nás zajímá z vlastní vůle, uvedli studenti
Výzva na výuce Akademie dále kritizuje, že mladé lidi nevede „k vlastnímu uměleckému výrazu, ale k týmovému aktivismu“ a že mizí klasicky zaměřené ateliéry na úkor, jak to vyjádřil výtvarník Michael Rittstein, „novomediálně konceptuálního“ způsobu myšlení.
Generace, k níž patří studenti AVU, má jiný pohled na svět, zájmy i priority než generace dnešních padesátníků či šedesátníků, připomínají prorektoři. „Střet starého s novým je v uměleckém světě přirozeným, periodicky se opakujícím úkazem. Specifikem současné situace je pouze fakt, že zde se dříve narození bouří proti mladým, obvykle tomu bývá naopak,“ poznamenávají ještě.
K výhradám vůči své alma mater se vyjádřila i Studentská komora Akademického senátu AVU. Petici označila za neinformovanou a v mnoha bodech dezinformační. „Nechceme podporovat globálně probíhající generační války. Ovšem v situaci, kdy osobnosti české výtvarné scény aktivně ničí odkaz, který sami budovaly, se musíme ohradit a postavit za naše hodnoty a také za ty, kteří nám je pomáhají kultivovat,“ uvedli zástupci studentů.
Ujišťují, že ke kolektivním a aktivistickým činnostem se uchylují „z vlastní vůle“. Odkazují na interní zprávu školy, v níž studenti oceňují na výuce svobodu a možnost vlastního vlivu. „Krom nepodložených útoků však petice nedává jediný důvod, proč by měla současná rektorka ze své funkce odstupovat. Jako studentstvo stojíme za naší rektorkou,“ vyjádřila se Studentská komora.
Předžalobní výzva kvůli informaci o smrti studentů
Prorektoři AVU vítají podle svých slov smysluplnou diskusi o směřování školy jako společný cíl s podporovateli petice, zmiňují ale i konkrétně nejmenované „signatáře vedené ryze osobními důvody“. Text výzvy zveřejnila malířka Barbora Šlapetová, manželka bývalého pedagoga AVU Lukáše Rittsteina, jehož loni Topolčanská odvolala. V České televizi upřesnila, že „za pokus o podvádění a neetické chování“.
Podle prorektorek a prorektora školy míchá petice věcné body s osobními útoky a dezinformacemi. Za jednoznačnou lež a pomluvy označili informaci, že loni zemřeli dva studenti na zahraničním výletu ateliéru v důsledku „stále uvolněnějšího vztahu k drogám“ na škole.
Proti tomu se ohradila i Studentská komora Akademického senátu AVU. „Zneužití tragické smrti našeho spolužáka a jeho přítelkyně, která zasáhla celou naši obec, je naprosto nepřijatelné, musíme vyvrátit tvrzení, že šlo o ateliérový výjezd, a tak se tato událost stala mimo zodpovědnost akademie, požadujeme písemnou omluvu od autorky petice na adresu pozůstalých a akademie,“ napsala komora.
AVU uvedla, že proti této „lži“ se bude bránit všemi dostupnými zákonnými prostředky a už se stala předmětem předžalobní výzvy. „Signatáři by měli vědět, že připojením svého podpisu se na šíření této morálně zavrženíhodné dezinformace podílejí,“ vzkazují prorektoři podporovatelům výzvy.
Autoři petice se rozhodli dodatečně zmínku o smrti studentů z textu odstranit. „Činí tak zejména z toho důvodu, že nechtějí, aby se tato tragická událost stala hlavní tématem reakce rektorky AVU, která citlivé téma zneužívá k zastření svých vlastních selhání v čele školy,“ vysvětlili.
Výzva se týká i Národní galerie a Chalupeckého ceny
Petice se dále věnuje i změnám v Cenách Jindřicha Chalupeckého, které byly oceněním umělcům do 35 let. Skupině umělců vadí to, že se cena změnila na nesoutěžní a že se zrušil věkový limit pro oceněné.
Ředitelka ceny Karina Kottová petici nepovažuje za konstruktivní formu kritiky, text podle ní obsahuje řadu chybných informací a neetických osobních útoků. Ve vyjádření upřesnila, že se hlavní cena nezrušila, ale rozšířila se. Uvedla také, že se na změnách a udílení cen podílí správní rada a mezinárodní porota.
Národní galerii umělci kritizují za český projekt na Benátském bienále, kde Česko prezentuje projekt Evy Koťátkové inspirovaný příběhem první žirafy v československé zoo. Autoři výzvy považují za absurdní „pokus o dekolonizaci české kultury“. Ředitelka galerie Alicja Knastová se podle nich navíc snaží spolupracovat s českými umělci. Knastová dříve uvedla, že neměla na výběr projektu žádný vliv, protože jej vybrala odborná porota. Dodala, že se domnívá, že jde částečně o generační spor.
