Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Nahrávám video

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.

První scény seriálu se točily v Davli u Prahy. „Je hlavně o partnerských vztazích. Chtěl bych, aby to byla komedie, ne úplně třaskavá, spíše satirická,“ poznamenává režisér Jan Hřebejk.

Na natáčení se přijela podívat scenáristka Martina Formanová. S Janem Hřebejkem jsou sami bývalí spolužáci z FAMU. Právě režisér ji k napsání seriálového příběhu inspiroval. „Připomněl mi povídkovou knížku, kterou měl rád a kterou jsem napsala. Jmenuje se Povídky na tělo,“ upřesnila.

Třídní sraz prověří rodiče i děti

Formanová je autorkou zejména autobiograficky laděných próz. Debutovala v roce 2009 knihou Skladatelka voňavého prádla, v níž s nadhledem popsala svou životní cestu, která ji zavedla až do Spojených států a manželství s Milošem Formanem.

Do scénáře k seriálu Na tělo vybrala z prózy jen část postav a motivů. „Celý děj jsem zasadila do rámce připravovaného třídního srazu po třiceti letech. Věk protagonistů mi totiž poskytl ideální příležitost zapojit do vyprávění též jejich rodiče a větší i menší děti,“ dodala.

Aneta Vignerová, Zuzana Bydžovská a Slávek Horák při natáčení seriálu Na tělo
Zdroj: ČT/Marie Anna Baráková

Příběh sleduje sedm někdejších spolužáků z gymnázia, dnes padesátníků, a jejich rodin. Každá z postav řeší nějakou osobní krizi. Při setkání po letech se začnou drolit masky i ožívat staré city. A svoje přešlapy řeší i další generace.

„Na tělo přináší neotřelý, lidsky pravdivý a humorný pohled na generační soužití, sny, které se nesplnily, i naděje, které ještě žijí. Naše postavy jsou z masa a kostí, se všemi chybami i kouzlem, které přináší život ve čtyřiceti, padesáti i dvaceti letech. V množství trefených charakterů se najde každý. Přesně odposlechnuté dialogy a překvapivé pointování obrazů dávají příběhu nebývalý šmrnc,“ říká kreativní producent ČT Josef Viewegh.

Hřebejk obsadil i režiséry

Jednoho ze spolužáků hraje Slávek Horák. Povoláním hlavně režisér, zvyklý být za kamerou. Teď je před ní. „Pro mě je to odpočinek, protože když jsem na place jako režisér, mám veškerou zodpovědnost, tady je mojí zodpovědností jenom to, abych řekl text. Ukázalo se ale, že když je ho hodně, tak najednou mám stres, takže zas takový odpočinek to není,“ přiznává Horák.

Jan Hřebejk při natáčení seriálu Na tělo
Zdroj: ČT/Marie Anna Baráková

Není jediný filmař, který v seriálu bude hrát. Roli v něm má třeba i Viktor Tauš nebo Radim Špaček. „Rád točím s režiséry, jsou ke mně loajální. Vědí, že to mám těžké. A já vím, že to mají těžké oni, takže dohoda je snazší,“ pochvaluje si Hřebejk. Sám se ale hereckému hostování na oplátku vyhýbá. „Já se nedám,“ odmítá předem případný nápad zmíněných kolegů obsadit ho do svých titulů.

Z herců na seriálový třídní sraz míří Iva Janžurová, Tatiana Dyková či Zuzana Bydžovská.

Osmidílný seriál Na tělo se na obrazovkách objeví příští rok. Natáčení je teprve na začátku, pokračovat bude do poloviny srpna hlavně v Praze a okolí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 14 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...