Pětice studentů Akademie výtvarných umění v Praze vstoupila v roce 1995 sebevědomě na uměleckou scénu jako malířská skupina Luxsus. Po dvaceti letech uskupení obnovuje činnost a při té příležitosti připomíná svou tvorbu z devadesátých let. Výstava v pražské Národní technické knihovně ukazuje, že „luxsusní“ umělci tehdy patřili k progresivní mladé generaci.
Vrací se Luxsus z devadesátých let
Umělecká skupina Luxsus fungovala pět let. Na ploše Galerie NTK se nyní s jejími díly vrací energie a neukotvenost devadesátých let. Z punkových abstrakcí, surreálních krajin i studií obyčejných předmětů vyzařuje velká míra svobody a neokoukaný způsob přemýšlení.
„Byla to reakce na konceptuální umění, kdy lidi přišli do galerie a nevěděli, jestli je to umění, nebo ne. My jsme to chtěli vrátit zpátky ke srozumitelnosti,“ vysvětluje Vilém Kabzan. Luxsus spolu s ním tvořili ještě David Adamec, František Matoušek, Michal Novotný a Jakub Špaňhel. „Byl jsem spolužákem celé pětice. Tehdy jsme je vnímali jako největší hvězdy na Akademii výtvarných umění,“ dodává kurátor výstavy Milan Mikuláštík.
Značkou Luxsusu bylo sdílení pláten. Jeden obraz pak byl dílem dvou nebo i více členů skupiny. „Společný prostor nám otevřel možnost zasahovat do díla toho druhého. Následkem toho si každý uvědomil, co je on, a co není,“ podotýká Kabzan.
Ke společné práci se dnes vracejí, nové společné realizace jsou také součástí výstavy. Daří se jim navázat na náboj, který mezi nimi kdysi vznikl, i když o dvacet let později je významně těžší šokovat. „Do jisté míry otevřeli určitá témata, s nimiž předtím nebylo zcela zvykem pracovat. Jako například pornografie nebo některé věci z okraje společnosti. Například společná výstava Luxsusu a Václava Stratila v brněnské galerii U Dobrého pastýře vyvolala reakci primátorky,“ připomněl Mikuláštík.
Performer a malíř Václav Stratil je hostem i retrospektivní výstavy Luxsusu, která je v Galerii NTK k vidění do poloviny července.