Legendy Gr2 aneb K jejím obrazům jsem neměl co říct, to je co říct

Nahrávám video

Ateliér Grafika 2 na Akademii výtvarných umění v Praze přivedl na výtvarnou scénu osobnosti překvapivě různorodého rukopisu: od malíře Josefa Bolfa přes spisovatelku Markétu Baňkovou až po autorku sociálních projektů Kateřinu Šedou. Výrazné umělce kolem sebe shromáždil vedoucí tohoto ateliéru Vladimír Kokolia. Nesourodá komunita tvůrců se nyní představuje na společné výstavě na pražské Novoměstské radnici.

V Kokoliově ateliéru studovali od roku 1992 mnozí výrazní představitelé současné výtvarné scény. Představit jednotně rozličné osobnosti je prakticky nemožné, první fáze projektu Legendy Gr2 (tedy Grafika 2) proto vsadila na jedinečnost každého tvůrce. Společnou výstavu tvořilo dvaatřicet umělců postupně v Galerii Havelka v letech 2015 až 2017 – na dohled z ulice, navíc sledováni webkamerami. 

„Pedagogika na akademii je nutně absurdní, umění se nedá učit, to všichni víme. Tak vymýšlíme způsoby, jak na to lidé mají přijít sami,“ poznamenává Vladimír Kokolia ke svému profesorskému působení.  

„Když to berete vážně, tak je to strašně těžký. Vladimír vás ale kritikou a tím, co říká, neustále nutí, abyste vystupovali z komfortní zóny,“ dodává jedna z absolventek Kokoliova ateliéru Kateřina Šedá.

Z výstavy Legendy Gr2
Zdroj: ČT24

Nejen o Kokoliovi, ale i dalších umělcích z jeho ateliéru se na AVU stále vyprávějí „legendy“. A právě ty tvořily druhou část projektu Legendy Gr2. Vzpomínkami či glosami přispěli studenti i pedagogové. 

Výběr děl z první fáze projektu společně s popiskovými legendami nyní dvaatřicet umělců vystavuje na Novoměstské radnici. Vedle obrazů Josefa Bolfa jsou k vidění třeba portréty bezdomovců Františka Nováka anebo slovník důležitých pojmů, jímž Kateřina Šedá glosovala stejnou publikaci od Vladimíra Kokolii. „Ve Vladimírově slovníku je zachycena jeho učební metoda a napadlo mě vydat k němu nějakou protiváhu, aby bylo vidět, co se může odehrávat v hlavě studenta,“ vysvětlila umělkyně.

Dohromady tvoří zvláštní skupinu. Kolikrát mám i záchvaty štěstí, když vidím, jak jsou různí a jak se překonávají.
Vladimír Kokolia

Výběr nejpozoruhodnějších absolventů ateliéru vychází také v katalogu. Samostatná obsáhlá kniha shrnuje působení Šárky Trčkové, která zemřela před třemi lety. „Byl to můj protipól, byla moje překladatelka. Když jsem řekl nějakou nesrozumitelnou větu, ona ji přeložila do normálštiny,“ přidává „legendu“ o výtvarnici a odborné asistentce svého ateliéru Kokolia.

Návštěvníci Novoměstské radnice se s Legendami Gr2 mohou seznamovat do 29. listopadu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 1 hhodinou

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 4 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled