Lidé jsou si i po letech schopni vybavit přesné detaily z minulých zážitků, tvrdí vědci

Lidé si umí vybavit detaily starších zážitků až s 94procentní přesností. Naznačila to nová studie vědců, kteří se zabývají vztahem mezi pamětí a stárnutím. Výsledky výzkumu publikoval časopis Psychological Science. Mohlo by to znamenat, že příběhy z minulosti, které pamětníci vyprávějí, věrně odpovídají realitě.

Vědci pro účely experimentu vytvořili třicetiminutovou komentovanou prohlídku umění. O pár dní později účastníky požádali, aby jim sdělili vše, co si z ní zamatovali. Odpovědi pak porovnali se skutečností.

V další části studie se výzkumníci zaměřili na to, jakým způsobem si byli lidé schopni vybavit události, které zažili před měsícem až třemi lety.

Závěry následně odhalily, že přesnost paměti byla v obou případech velmi vysoká, a to i přesto, že podle očekávání se počet zapamatovaných detailů postupem času a s rostoucím věkem respondentů snižoval. V nejlepší případech si účastníci vybavili asi čtvrtinu svých zážitků.

„To naznačuje, že sice zapomínáme většinu podrobností z každodenního života, detaily, které si zapamatujeme ale odpovídají realitě,“ vysvětlil podle serveru EurekAlert! hlavní autor studie Nicholas Diamond působící na Pensylvánské univerzitě.

Paměť může podle vědců zůstat stabilní i ve stáří

„Výsledky jsou pro mnohé překvapivé, a to vzhledem k obecnému pesimismu vědců ohledně přesnosti paměti a převládajícímu přesvědčení, že jednorázové paměti nelze důvěřovat,“ dodal Diamond.

Podle spoluautora Briana Levina z Baycrest's Rotman Research Institute a Torontské univerzity může studie pomoci lépe pochopit, jak funguje paměť během stárnutí. „Naše studie ukázala, že přesnost paměti je za normálních okolností docela dobrá a i ve stáří zůstává stabilní,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 15 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 17 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 18 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...