Lidé jsou si i po letech schopni vybavit přesné detaily z minulých zážitků, tvrdí vědci

Lidé si umí vybavit detaily starších zážitků až s 94procentní přesností. Naznačila to nová studie vědců, kteří se zabývají vztahem mezi pamětí a stárnutím. Výsledky výzkumu publikoval časopis Psychological Science. Mohlo by to znamenat, že příběhy z minulosti, které pamětníci vyprávějí, věrně odpovídají realitě.

Vědci pro účely experimentu vytvořili třicetiminutovou komentovanou prohlídku umění. O pár dní později účastníky požádali, aby jim sdělili vše, co si z ní zamatovali. Odpovědi pak porovnali se skutečností.

V další části studie se výzkumníci zaměřili na to, jakým způsobem si byli lidé schopni vybavit události, které zažili před měsícem až třemi lety.

Závěry následně odhalily, že přesnost paměti byla v obou případech velmi vysoká, a to i přesto, že podle očekávání se počet zapamatovaných detailů postupem času a s rostoucím věkem respondentů snižoval. V nejlepší případech si účastníci vybavili asi čtvrtinu svých zážitků.

„To naznačuje, že sice zapomínáme většinu podrobností z každodenního života, detaily, které si zapamatujeme ale odpovídají realitě,“ vysvětlil podle serveru EurekAlert! hlavní autor studie Nicholas Diamond působící na Pensylvánské univerzitě.

Paměť může podle vědců zůstat stabilní i ve stáří

„Výsledky jsou pro mnohé překvapivé, a to vzhledem k obecnému pesimismu vědců ohledně přesnosti paměti a převládajícímu přesvědčení, že jednorázové paměti nelze důvěřovat,“ dodal Diamond.

Podle spoluautora Briana Levina z Baycrest's Rotman Research Institute a Torontské univerzity může studie pomoci lépe pochopit, jak funguje paměť během stárnutí. „Naše studie ukázala, že přesnost paměti je za normálních okolností docela dobrá a i ve stáří zůstává stabilní,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled