Vědci: Očkování proti covidu-19 zabránilo téměř dvaceti milionům úmrtí

Díky očkování proti covidu-19 se během prvního roku od začátku vakcinace podařilo zabránit téměř dvaceti milionům úmrtí na tuto nemoc. Konstatovali to vědci v nové studii, která vyšla v odborném časopise Lancet Infectious Diseases. Podle nich se tak díky vakcínám podařilo množství obětí covidu snížit na méně než polovinu počtu, kterého by podle matematických modelů dosáhl bez dostupného očkování.

Odborníci vycházeli z epidemických dat po 8. prosinci 2020, kdy byla aplikována vůbec první dávka proticovidové vakcíny. Jejich závěry vyplývají ze srovnání, jak by se počet úmrtí vyvíjel v případě, že by pandemie postupovala dál bez brzdy v podobě očkování. Podle nich by v případě neexistence vakcín za daný rok po nákaze covidem-19 zemřelo odhadem 31,4 milionu lidí.

Díky vakcínám se 19,8 milionu úmrtí podařilo zabránit, přičemž větší pozitivní efekt pocítili obyvatelé rozvinutých západních zemí. Vzhledem k nerovnému rozdělení vakcín se v bohatších zemích podařilo zabránit 12,2 milionu úmrtí.

Svět nesplnil cíl WHO

Vědci zároveň upozornili, že výsledek očkovací kampaně mohl být ještě mnohem lepší, pokud by se podařilo splnit cíl stanovený Světovou zdravotnickou organizací (WHO) naočkovat do konce roku 2021 čtyřicet procent světové populace. 

„Naše výsledky ukazují, že se podařilo zachránit miliony životů díky tomu, že vakcíny byly dostupné všem bez ohledu na jejich ekonomický status. Dalo se ale udělat ještě více,“ řekl šéf výzkumného týmu Oliver Watson z londýnské univerzity Imperial College. 

Dodal, že ačkoli je i nadále životně důležité poskytovat vakcíny po celém světě, zejména vysoce rizikovým osobám. V mnoha částech světa s nízkým pokrytím vakcínami ale podle něj existuje vysoká úroveň imunity v důsledku předchozí infekce – příležitost k záchraně životů se tak zúžila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 5 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 18 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...