Vědci: Očkování proti covidu-19 zabránilo téměř dvaceti milionům úmrtí

Díky očkování proti covidu-19 se během prvního roku od začátku vakcinace podařilo zabránit téměř dvaceti milionům úmrtí na tuto nemoc. Konstatovali to vědci v nové studii, která vyšla v odborném časopise Lancet Infectious Diseases. Podle nich se tak díky vakcínám podařilo množství obětí covidu snížit na méně než polovinu počtu, kterého by podle matematických modelů dosáhl bez dostupného očkování.

Odborníci vycházeli z epidemických dat po 8. prosinci 2020, kdy byla aplikována vůbec první dávka proticovidové vakcíny. Jejich závěry vyplývají ze srovnání, jak by se počet úmrtí vyvíjel v případě, že by pandemie postupovala dál bez brzdy v podobě očkování. Podle nich by v případě neexistence vakcín za daný rok po nákaze covidem-19 zemřelo odhadem 31,4 milionu lidí.

Díky vakcínám se 19,8 milionu úmrtí podařilo zabránit, přičemž větší pozitivní efekt pocítili obyvatelé rozvinutých západních zemí. Vzhledem k nerovnému rozdělení vakcín se v bohatších zemích podařilo zabránit 12,2 milionu úmrtí.

Svět nesplnil cíl WHO

Vědci zároveň upozornili, že výsledek očkovací kampaně mohl být ještě mnohem lepší, pokud by se podařilo splnit cíl stanovený Světovou zdravotnickou organizací (WHO) naočkovat do konce roku 2021 čtyřicet procent světové populace. 

„Naše výsledky ukazují, že se podařilo zachránit miliony životů díky tomu, že vakcíny byly dostupné všem bez ohledu na jejich ekonomický status. Dalo se ale udělat ještě více,“ řekl šéf výzkumného týmu Oliver Watson z londýnské univerzity Imperial College. 

Dodal, že ačkoli je i nadále životně důležité poskytovat vakcíny po celém světě, zejména vysoce rizikovým osobám. V mnoha částech světa s nízkým pokrytím vakcínami ale podle něj existuje vysoká úroveň imunity v důsledku předchozí infekce – příležitost k záchraně životů se tak zúžila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...