Reinfekce „neviditelným“ omikronem jsou výjimečné. Očkovaných se prakticky netýkají, ukazují data z Dánska

Podle zjištění dánských vědců je ve vzácných případech možné nakazit se krátce po sobě dvěma různými podtypy varianty koronaviru omikron. Nákaza subvariantou BA.2 je možná krátce po infekci původní variantou omikronu označovanou jako BA.1, uvedla studie dánského sérologického institutu SSI, je to ale zcela výjimečné.

Vědci podílející se na studii objevili 47 případů, kdy se ten samý člověk v rozmezí dvaceti až šedesáti dnů nakazil nejdříve koronavirem BA.1 a pak BA.2. Většina z nich měla jen mírné příznaky onemocnění, léčit v nemocnici se nemusel dokonce nikdo z nich. 

Detailní analýza prozradila, že 42 osob (89 procent) nebylo očkováno, tři (6 procent) bylo očkováno dvakrát, zatímco dva (4 procenta) byli očkováni pouze jednou. U osob s posilovací třetí dávkou se nevyskytla reinfekce ani jednou. Přitom v Dánsku už má vakcínu proti covidu drtivá většina populace – 81 procent je očkováno alespoň dvakrát, posilovací očkování má už 62 procent populace.

Variantě omikronu BA.2 se také říká „neviditelná“, protože se hůře odhaluje některými druhy PCR testů. Omikrony BA.1 a BA.2 se od sebe liší asi čtyřicítkou mutací. Tento rozdíl je poměrně významný, nebyl ani mezi některými jednotlivými variantami. V Dánsku tvoří BA.2 více než 88 procent případů, ve Spojeném království, Jihoafrické republice a Norsku začalo procento případů také přibývat. 

WHO uklidňuje

Epidemioložka Světové zdravotnické organizace (WHO) Maria van Kerkhoveová v úterý zopakovala, že neexistují důkazy, že by nákaza subvariantou BA.2 měla závažnější průběh než infekce BA.1. „Nesledujeme rozdíl v závažnosti průběhu BA.1 ve srovnání s BA.2,“ řekla podle agentury AFP. Uvedla také, že BA.2 by měla být nadále klasifikována jako „varianta vzbuzující obavy“ a že by stále měla být označována jako omikron.

Některé studie na zvířecích modelech v uplynulých týdnech vzbudily obavy, protože naznačovaly, že BA.2 u nich vážnější průběh má. Tyto nové výsledky naznačjí, že u lidí to nemusí být pravda, nicméně na přesnější výsledky bude ještě zapotřebí počkat.

WHO uvedla, že bude nadále pečlivě sledovat linii BA.2 jako součást varianty omikron a žádá všechny země, aby byly i nadále ostražité, sledovaly a hlásily sekvence a prováděly nezávislé a srovnávací analýzy různých sublinií omikronu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 12 mminutami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
před 16 hhodinami

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
před 22 hhodinami

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
před 23 hhodinami

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025

Vědci vytvořili plně funkční protézu penisu. Zatím pro králíky a prasata

Vyrobit plně funkční umělý penis až doposud vypadalo jako námět nějaké vědeckofantastické povídky. Teď ale mezinárodní spolupráce přesně takový orgán přinesla. Reprodukovat se ho podařilo zatím jen u zvířat, podle autorů výzkumu jde ale o důležitý krok k vytvoření podobného implantátu i u člověka.
11. 3. 2025

„Obloha padá.“ Změna klimatu ohrožuje Muskův Starlink a další satelity

Globální změna klimatu ohrožuje stále více lidských aktivit na Zemi. Podle nové studie ale dokonce i mimo Zemi. Inženýři z Massachusettského technologického institutu (MIT) detailně popsali hrozbu, o níž se mezi experty na družice spekuluje už déle: emise skleníkových plynů mění prostor na hranici Země tak, že to může snížit množství satelitů, které by tam mohly fungovat.
11. 3. 2025

CDC hodlá zkoumat, zda vakcíny způsobují autismus

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) oznámilo, že plánuje rozsáhlou studii, která by měla prozkoumat údajné možné souvislosti mezi očkováním a poruchou autistického spektra, informovala agentura Reuters. Tato spojitost byla již opakovaně vyvrácena. Není jasné, jestli studie souvisí s nově jmenovaným ministrem zdravotnictví Robertem F. Kennedym. Ten dlouhodobě prosazuje názory, které před očkováním spíše varují.
11. 3. 2025
Načítání...