Reinfekce „neviditelným“ omikronem jsou výjimečné. Očkovaných se prakticky netýkají, ukazují data z Dánska

Podle zjištění dánských vědců je ve vzácných případech možné nakazit se krátce po sobě dvěma různými podtypy varianty koronaviru omikron. Nákaza subvariantou BA.2 je možná krátce po infekci původní variantou omikronu označovanou jako BA.1, uvedla studie dánského sérologického institutu SSI, je to ale zcela výjimečné.

Vědci podílející se na studii objevili 47 případů, kdy se ten samý člověk v rozmezí dvaceti až šedesáti dnů nakazil nejdříve koronavirem BA.1 a pak BA.2. Většina z nich měla jen mírné příznaky onemocnění, léčit v nemocnici se nemusel dokonce nikdo z nich. 

Detailní analýza prozradila, že 42 osob (89 procent) nebylo očkováno, tři (6 procent) bylo očkováno dvakrát, zatímco dva (4 procenta) byli očkováni pouze jednou. U osob s posilovací třetí dávkou se nevyskytla reinfekce ani jednou. Přitom v Dánsku už má vakcínu proti covidu drtivá většina populace – 81 procent je očkováno alespoň dvakrát, posilovací očkování má už 62 procent populace.

Variantě omikronu BA.2 se také říká „neviditelná“, protože se hůře odhaluje některými druhy PCR testů. Omikrony BA.1 a BA.2 se od sebe liší asi čtyřicítkou mutací. Tento rozdíl je poměrně významný, nebyl ani mezi některými jednotlivými variantami. V Dánsku tvoří BA.2 více než 88 procent případů, ve Spojeném království, Jihoafrické republice a Norsku začalo procento případů také přibývat. 

WHO uklidňuje

Epidemioložka Světové zdravotnické organizace (WHO) Maria van Kerkhoveová v úterý zopakovala, že neexistují důkazy, že by nákaza subvariantou BA.2 měla závažnější průběh než infekce BA.1. „Nesledujeme rozdíl v závažnosti průběhu BA.1 ve srovnání s BA.2,“ řekla podle agentury AFP. Uvedla také, že BA.2 by měla být nadále klasifikována jako „varianta vzbuzující obavy“ a že by stále měla být označována jako omikron.

Některé studie na zvířecích modelech v uplynulých týdnech vzbudily obavy, protože naznačovaly, že BA.2 u nich vážnější průběh má. Tyto nové výsledky naznačjí, že u lidí to nemusí být pravda, nicméně na přesnější výsledky bude ještě zapotřebí počkat.

WHO uvedla, že bude nadále pečlivě sledovat linii BA.2 jako součást varianty omikron a žádá všechny země, aby byly i nadále ostražité, sledovaly a hlásily sekvence a prováděly nezávislé a srovnávací analýzy různých sublinií omikronu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 3 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 10 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 23 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026
Načítání...