Lidé hodnotí české zdravotnictví průměrnou známkou 2,77, vyplývá z průzkumu Vysoké školy ekonomické (VŠE) a Národní asociace pacientských organizací (NAPO). Hůře jej hodnotí ti, kteří mají dlouhodobé onemocnění či o nemocného pečují. Asi polovina dotazovaných uvedla jako nedostatek dlouhé čekání na vyšetření či operaci. Průzkumu se účastnilo více než tisíc respondentů, jejichž odpovědi byly sbírány on-line letos v srpnu.
„Hůře zdravotnictví hodnotí osoby, které s ním mají častější kontakt,“ shrnul předseda NAPO Robert Hejzák. Kritičtější jsou proto také starší respondenti, naopak lépe zdravotnictví hodnotí mladí nebo vysokoškolsky vzdělaní lidé.
Mladí lidé ve věku osmnáct až čtyřiadvacet let udělili zdravotnictví lepší hodnocení s průměrnou známkou 2,3, zatímco starší generace ve věku 55 až 64 let jej hodnotí více nekompromisně s průměrnou známkou 3,07. Senioři (65 a více let) hodnotí zdravotnictví průměrnou známkou 2,7.
Klady a zápory českého zdravotnictví
Jako problém tuzemské zdravotní péče oslovení nejčastěji uváděli délku čekání na ošetření u ambulantního specialisty nebo na plánovaný výkon v nemocnici. Jako další problémy vyjmenovali nedostupnost některých léků, vysoké doplatky za ně a nedostupnost moderních léčiv pro pacienty se vzácnými nemocemi, na které se někdy vybírají peníze ve sbírkách.
Naopak kladně respondenti hodnotili technologické vybavení nebo odbornost zdravotnického personálu, to ocenilo třicet procent dotázaných. Dalšími vyzdvihovanými klady byla dostupnost zdravotní péče, její bezplatnost a kvalita spolu s ochotou personálu. Autoři průzkumu ale poznamenávají, že jen relativně malá část populace se shodne na prvku, který by na zdravotnickém systému vyzdvihla.
Průzkum se věnoval také otázce poplatků ve zdravotnictví. Zjištění naznačují, že s nutností si za péči připlatit se setkalo 46 procent respondentů. Asi pětina dotazovaných zaplatila za jednorázový zdravotnický materiál, patnáct procent za vyšší komfort nebo registrační poplatek u lékaře, šest procent roční platbu za registraci a pět procent za použití objednávkového systému. Podle Hejzáka je otázkou, zda jsou takové platby legální a zda nejde o omezení rovnosti v dostupnosti péče.
Potřeba vnitřní reformy
Podle jednatřiceti procent lidí se zdravotnictví v posledních pěti letech zhoršilo, podle jednadvaceti procent naopak zlepšilo. „Pouze velmi malá část respondentů vnímá zdravotnictví jako zlepšující se. (...) Tento výstup je alarmující, vezmeme-li v úvahu, že se celkové výdaje na zdravotnictví zvýšily o více než jedno procento hrubého domácího produktu,“ upozornili autoři průzkumu.
Aktuální data ukazují, že vnímání potřeby reformy současného zdravotnického systému je ve společnosti silně zakořeněná. Osmdesát procent dotázaných je přesvědčeno, že změny je třeba řešit co nejdříve. Víc než polovina lidí míní, že sektor by měl směřovat k větší vnitřní efektivitě.
Omezení počtu ordinací a nemocnic, které odborníci často v diskusích o efektivitě zmiňují, ale odmítá 71 procent účastníků průzkumu. Ladislav Švec z Kanceláře zdravotního pojištění podotkl, že takové odpovědi jsou očekávatelné, efektivita ale nezáleží jen na rušení akutních lůžek, ale vyžaduje dle něj mnoho dalších kroků.
Většina respondentů, sedmdesát procent, také podporuje finanční zvýhodnění lidí, kteří se chovají ohleduplně ke svému zdraví. Polovina oslovených podporuje možnost vybírat si mezi nabídkami pojišťoven podle výše pojistného a úhrady péče. V hodnocení se podle zástupců organizací, které průzkum připravily, vcelku shodují voliči různých politických stran. Nutnost změn by se proto podle Hejzáka měla objevit jako součást volebních programů.
